Rozvr en toku pro odb r vzorku
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 28

Rozvržení toku pro odběr vzorku PowerPoint PPT Presentation


  • 101 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Odběrové místo. šířka. Odběrový úsek. 7 × šířka, max. 50 m. 7 × šířka, max. 50 m. Charakteristický úsek toku. Rozvržení toku pro odběr vzorku. C harakteristick ý úsek toku. Charakteristický úsek toku musí reflektovat fyzikální a ekologické charakteristiky hodnoceného úseku toku.

Download Presentation

Rozvržení toku pro odběr vzorku

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Rozvr en toku pro odb r vzorku

Odběrové místo

šířka

Odběrový úsek

7 × šířka, max. 50 m

7 × šířka, max. 50 m

Charakteristický úsek toku

Rozvržení toku pro odběr vzorku


C harakteristick sek toku

Charakteristický úsek toku

  • Charakteristický úsek toku musí reflektovat fyzikální a ekologické charakteristikyhodnoceného úseku toku.

  • Délka charakteristického úseku toku se rovná minimálně

    7-násobku šírky toku nebo

    50 m

    (podle toho, co je kratší)

    směrem proti a po proudu toku odstředu odběrového úseku toku.

  • Celkem se tedy délka odběrového úseku rovná 14násobkušírky, maximálne však činí 100 m.


Odb rov sek

Odběrový úsek

  • musí být reprezentativní částí charakteristického úseku toku

  • je kratší a stanovuje se z toho důvodu, že charakteristický úsek toku obvykle není možnévzorkovat celý

  • musí zahrnovat všechny typy habitatu v tom poměru, v kterém se vyskytují vcharakteristickém úseku;

    • poměr habitatů (peřeje, tůně, proudy) musí být shodný s charakteristickým úsekem toku.

    • břehová vegetace by měla mít v odběrovém úseku toku charakteristické druhovésložení, výška a hustota porostu musí dávat typické zastínění toku jaké jev hodnoceném úseku toku či povodí (u malých toků)

  • místa bodových zdrojů znečištění by měla být přiměřeně vzdálena tak, aby došlok dobrému promíchání znecištěné vody a vody v toku


Odb rov m sta

Odběrová místa

Odběrová místa jsou konkrétní podklady, ze kterých jsou v toku odebírány vzorky.


Ozna en odb rov ch sek

Označení odběrových úseků

  • Odběrový úsek a jeho délka musí být přesně definovány.

  • Poloha musí býtzaznamenaná do mapy a popsána slovně, popř. náčrtkem do odběrového protokolu prosnadnou identifikaci při příštím odběru.

  • Pořizuje se fotodokumentace odběrového úseku (fotoproti proudu, po proudu a pohled na celý odběrový úsek).

  • Měří se souřadnice pomocí GPS přístroje.


Metodika odberu a zpracov n vzork fytobentosu tekouc ch vod

METODIKA ODBERU A ZPRACOVÁNÍ VZORKŮFYTOBENTOSU TEKOUCÍCH VOD

P. Marvan, J. Heteša


Terminologick pozn mka

Terminologická poznámka

  • v souladu s WFD je termín fytobentos používán pro označení souboru fototrofníchmikrofyt osidlujících dno

  • v tomto pojetí tedy nejsou do pojmu zahrnuty vyšší vodní rostliny

  • sporné postavení mezi oběma fototrofními složkami bentosu mají mechorosty aparožnatky - v této národní metodice jsou řazeny k makrofytum.

  • naproti tomu jsou k zdemikrofytum počítány i velké (makroskopické) rasy (např. Cladophora neboBatrachospermum)


Terminologi e

Terminologie

  • Epiliton:

    nárost na kamenech; vedle fototrofních organismu (sinic a řas) obsahuje i heterotrofní složku (napr. bezbarvé bičíkovce, nálevníky, baktérie atd.).

  • Epifyton:

    obecně soubor organismu přisedlých (nebo i volně žijících) na jinémrostlinném organismu (zde na vyšších vodních rostlinách).

  • Epipelon:

    soubor fototrofních (i heterotrofních) organismů na povrchu jemnýchsedimentu.


Princip metody

Princip metody

  • výběr vhodného podkladu v toku (preference kameny).

  • řasový nárost (epiliton) se oškrábe zubním kartáčkem nebo ostrým předmětem v plastovémisce, umístí do vzorkovnice a v chladu a temnu transportuje do laboratoře.

  • mikroskopický rozbor:

    • determinace a kvantifikace stanovením kvantitativníhozastoupení jednotlivých druhu řas

    • odhadní stupnice: druhy zařazuje do určitýchintervalů na základě odhadu jejich abundance v mikroskopickém preparátu analyzovanéhovzorku (Sládečková & Marvan 1978).


Princip metody1

Princip metody

  • Rozsivky jsou dodatečně determinovány na základě zhotovení trvalých preparátu.

  • Vzorky se konzervují roztokem formaldehydu do konečné 2-4%koncentrace (pokud tak nebylo učiněno hned po odběru) a archivují.

  • Postup stanovení se přidržuje ČSN 75 7715 Jakost vod - Biologický rozbor – Stanovenínárostu (účinnost od 1. 8. 1998)

    nijak podstatně se neliší od postupu „Simple habitat sampling“

  • EN/TC 230 - Water analysis00230255EN 15708:2009 Water quality - Guidance standard for the surveying, sampling and laboratory analysis of phytobenthos in shallow running water

    • 2009-11-1 

      Další normy

  • CEN, 2003. Water quality – Guidance standard for the routine sampling and pretreatment of benthic diatoms from rivers. EN 13946: 2003. Comité European de Normalisation, Geneva.  

  • CEN, 2004. Water quality – guidance standard for the identification, enumeration and interpretation of benthic diatom samples from running waters. EN 14407:2004. Comité European de Normalisation, Geneva.


Cen normy

CEN – normy

http://www.cen.eu/


Ter nn pom cky

Terénní pomůcky

  • rybářské holinky

  • zubní kartáček, nůž, zabroušená lžíce nebo skalpel, pinzeta

  • plastová miska

  • plastová lahvička (optimálne 100 ml) se šroubovacím uzávěrem

  • nesmazatelný fix

  • chladicí box

  • fotoaparát

  • GPS přístroj

  • pásmo, laserový dálkoměr

  • terénní prístroje pro analýzu vody (pH, O2, teplota, vodivost)

  • gumové rukavice


Laboratorn pom cky

Laboratorní pomůcky

  • mikroskop se zvětšením až 50-1000x

  • Pasteurova pipeta

  • konzervační činidlo: formaldehyd

  • mikroskopická podložní a krycí sklícka

  • zalévací médium napr. Pleurax nebo Naphrax

  • laboratorní kahan nebo elektrický varič

  • široké zkumavky

  • základní určovací literatura


Vzorkovac obdob

Vzorkovací období

  • Odběr vzorků je optimálně prováděn čtvrtletně, zimní odběr je možné vynechat.

  • Jarní odběr je vhodné spojit s odběrem makrozoobentosu.

    Odběry vzorku se provádějí:

  • v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to

    období do začátkukvětu řepky

  • v letním období (konec června – polovina srpna)

  • v podzimním období (říjen – polovina listopadu).


V b r odb rov ch m st a podklad k odb ru vzork

Výběr odběrových míst a podkladůk odběru vzorků

K odběru vzorků je třeba vybrat charakteristický úsek toku

na jehož dně se přirozeně nalézají kameny různévelikosti, které lze vyjmout z toku.


V b r podklad k odb ru vzorku

Výběr podkladůk odběru vzorku

Odebírá se přednostně epiliton.

V případě nížinných řek je možné vzorky odebrat z povrchu objektu dlouhodobě ponořenýchv toku, jako jsou například mostní (nikoliv však dřevené) pilíře.

Není-li v celémmonitorovaném úseku toku k dispozici kamenný podklad pro odběr epilitonu, mohou býtodebrány vzorky

epifytonu z ponořených cévnatých rostlin a mechorostů, případně vzorky

epipelonu, zejména projevuje-li se rozvoj sinic, rozsivek nebo jiných jednobuněčnýchfototrofních organismu zbarvením povrchové vrstvy sedimentu.

V některých případech (referenční lokality) bude účelné odebratjak vzorky epilitonu, tak i vzorky epipelonu a epifytonu.


V b r podklad k odb ru vzorku1

Výběr podkladůk odběru vzorku

Preferovány kameny o velikosti 10 – 20 cm, protože stabilitatohoto podkladu umožnuje rozvoj spolecenstva ras a zároven se s tímto podkladem dobremanipuluje.

Je vhodné odebrat vzorky z 5 kamenů.

V případě,že jsou odebírány jak vzorky epilitonu, tak i vzorky epipelonu a epifytonu, odebírá se vzorektaké nejméně z 5 míst,nesměšují se však jednotlivé typy dohromady (napr.epiliton s epifytonem a pod.).

Do odběrového protokolu je nutné zaznamenat, z jakých podkladů a za jakýchpodmínek byl odběr proveden.

Z odběru je nutné vyloučit místa příliš blízko břehu a místas velkým zastíněním (pokud toto není možné, zaznamenává se tento fakt do odběrovéhoprotokolu).


V b r podklad k odb ru vzorku2

Výběr podkladůk odběru vzorku

Podklady musí být ponořeny v toku dostatečně dlouho(4 až 6 týdnů)

Přesná hloubka není důležitá, pouze je nezbytné, aby substrát nebyl vystaven působení vzduchu a nacházel se v eufotické zóně.´

Vzorky mají být odebírány v hlavním proudu řeky. Úseky s velmi pomalou rychlostí´proudu (< 20 cm .s-1) se nedoporučují, protože tam může být společenstvo zanesenobahnem a detritem.

Na odběrovém úseku se provádí základní fyzikálně - chemická měření: (teplota vody,koncentrace rozpušteného O2, pH a měrná elektrická vodivost).


Vlastn odb r vzork

Vlastní odběr vzorků

Z kamenu vybraných k odběruse odstraní případné znečištění (napr. organický detrit)rychlým omytím ve vode a kámen se potom umístí v misce s asi 50 ml říční vody.

Odběr seprovádí tvrdým zubním kartáčkem, který se omyje v čisté říční vodě a očistí na čistémpovrchu tak, aby se minimalizovalo znečištění rozsivkami ci jinými organismy z předchozíhovzorku.

Silným přitlačením kartáčku se z horního povrchu kamene odstraní řasový nárost.

Kartáček se opakovane oplachuje ve vode v misce. Viditelná vlákna řas je možné do odběrové lahvičky přenést pinzetou, aby sepředešlo jejich poškození.

K odběru řasového nárostu může být také použit nůž nebo jiný ostrý nástroj.


Vlastn odb r vzork1

Vlastní odběr vzorků

Odběrová lahvička se nikdy neplní vzorkem až po hrdlo. Suspense s nárostem byneměla přesahovat asi ¼ objemu lahvicky, jinak hrozí nebezpecí, že v důsledku vyčerpáníkyslíku ve vodě dojde k úhynu jemnejších organismů.

Každou lahvičku se vzorkem je nutné na povrchupopsat názvem lokality a datemodběru a doložit k ní odběrový protokol.

Dovnitř lahvičky nelze popisku vložit, způsobila by

úhyn citlivějších druhů.


Transport a konzervace vzork

Transport a konzervace vzorků

Vzorek se transportuje do laboratore v chladicím boxubez přístupu světla a až do zpracování přechovává v chladnicce.

Pokud nelze vzorek zpracovat do 48 hodin po odberu, je nutné jej ihned po odběru konzervovat konzervačními činidly.

Nejvhodnější: formaldehydem na výslednou koncentraci 2-3 %.

Mění se zbarvení chloroplastu a dochází k deformaci bunek, takže se ztíží nebo zcela znemožní identifikace.

Proto konzervacejen ve výjimečných případech.

Ve speciálním případě, kdy je požadováno zpracování pouze rozsivkové částispolecenstva fytobentosu, se postupuje obdobným způsobem. Přesný metodický postup je stanoven v CSN: CSN EN 13946 Jakost vod – Návod pro rutinní odběr a úpravu vzorku bentických rozsivek z řek.


Zpracov n vzorku

Zpracování vzorku

Odebrané nárostové řasy je nutné nejprve krátce analyzovat v čerstvém stavu, a to conejdříve po odběru.

Při zpracování se:

• do laboratorního protokolu zaznamenají základní údaje o vzorku a jeho stavu

• provádí determinace řas a sinic alespoň do taxonomické úrovně vyznacené v taxalistechjako závazná determinacní úroveň

• stanoví a zaznamená do laboratorního protokolu údaj o abundanci (viz dále)

• registruje stav organismu - údaje o pohyblivosti, přítomnosti deformovaných buněk,tvarových abnormit, zastoupení prázdnýchschránek (frustulí) rozsivek etc.


Zpracov n vzorku1

Zpracování vzorku

  • pořizuje se kresebná nebo fotografická dokumentace druhu, které se nepodařilo určit ajejichž taxonomické postavení je radno později konzultovat

  • u neurčených druhu podle potreby zaznamenávají údaje o velikosti, tvarové proměnlivostiapod.; zejména je nutno pripojit poznámky o morfologických znacích rozsivek, jejichžurčení bude možné až v trvalém preparátu

    • do laboratorního protokolu zaznamenají odkazy na pořízenou dokumentaci,

    • výsledky rozboru fototrofnívýsledky rozboru fototrofní složky podle možností doplní i o údaje o výskytu jinýchorganismů než řas a sinic.


Hodnocen kvantity

Hodnocení kvantity

Kvantitativní zastoupení jednotlivých druhu se provádí:

  • při slabším zvětšení

  • pomocí odhadní stupnice

    Nejčastěji je používána stupnice:

    (Sládečková & Marvan1978)

    6 - druh masove zastoupený, s pokryvností 90 - 100%

    5 - druh velmi hojný, s pokryvností 50 - 90%

    4 - druh hojný, s pokryvností 20 - 50%

    3 - druh dost hojný, s pokryvností 5 - 20%

    2 - druh zrídkavý, s pokryvností 1 - 5%

    1 - druh velmi zřídkavý, s pokryvností 0,1 - 1%

    + - druh ojediněle zastoupený, s pokryvností do 0,1%

    + také taxony rozsivek s velmi nízkým zastoupením, zjištené až v trvalémpreparátu, u nichž tedy není ověřeno, že byly ve vzorku zastoupeny živými buňkami.


D eterminace

Determinace

EU - všeobecně přijímaným standardem svazky ediční řady

Süsswasserflora vonMitteleuropa

Podle nich by se měla volit jména a koncepce jednotlivých taxonu.

Jejich univerzální používání je omezeno:

  • náplně jmen pro mnohé taxony byly od dobyvydání príslušného svazku změněny

  • některé taxonomické skupiny nebyly pro toto určovací kompendium zpracovány vůbec

    Nutno připustit i používání jiných určovacích pomůcek.

    Je však třeba v laboratorním protokolu o tom vést příslušný záznam – viz taxalist.


Literatura

LITERATURA

  • CSN 75 7715 (757715) Jakost vod - Biologický rozbor - Stanovení nárostů

  • CEN/TC 230 N 0540 Water quality = Guidance standard for the surveying, sampling andlaboratory analysis of phytobenthos in shallow running water

  • CSN EN 13946 (75 7707) Jakost vod - Návod pro rutinní odber a úpravu vzorku bentickýchrozsivek z řek

  • CSN EN 14407 (75 7722) Jakost vod - Návod pro identifikaci a kvantifikaci bentickýchrozsivek z vodních toku a pro interpretaci dat.

  • SLÁDEČKOVÁ, A. & MARVAN, P. (1978): Fytobentos. - In: Hindák, F. et al.: Sladkovodné riasy.- Slov. pedagog. naklad., Bratislava, p. 62-104.


  • Login