1 / 61

patentování genů

2014. patentování genů. Molekulární genetika. John Sulston. Craig Venter. „Z domova jsem si odnesl myšlenku, že se věci nedělají kvůli penězům. Zač by stál lidský život, kdybychom se v něm nepokusili objevit něco nového?“

carrie
Download Presentation

patentování genů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. 2014 patentování genů

  2. Molekulární genetika John Sulston Craig Venter • „Z domova jsem si odnesl myšlenku, že se věci nedělají kvůli penězům. Zač by stál lidský život, kdybychom se v něm nepokusili objevit něco nového?“ • sekvenování genomů pro komerční zisk je "totally immoral and disgusting". • "Speed matters - discovery can´t wait!" • Věda je forma podnikání • Informace je třeba proměnit na peníze • snaha o patentování genů člověka za účelem zisku peněz z patentů

  3. Patentování genů • v 80. letech se spojují European Molecular Biology Laboratory (EMBL) a National Institutes of Health (NIH) a vytvářejí databázi pro známé sekvence. Později se přidává i Japanese National Institute of Genetics • v roce 2003 tato databáze obsahovala přes 40 miliard pb ze 100 000 druhů organismů • tyto tři instituce zakládají filosofii, která předběhla dobu: chtějí, aby byly sekvence veřejně přístupné všem firmám, organizacím i soukromníkům • na konci 80. letech požadují časopisy jako prerekvizitu uveřejnění práce vložení sekvencí do této databáze • farmaceutické firmy i jednotliví akademici si však již na konci 80. let uvědomují, že sekvence je možné proměnit za peníze a zdráhají se je uveřejňovat

  4. Patentování genů • celá situace je zhoršena tím, že sekvencery v HGP projektu chrlí data a trvá měsíce a někdy i roky než dojde k jejich analýze • v únoru 1996 vzniká „Bermuda Agreement“ – vše musí být do 24 hodin na síti • v květnu 1998 přichází Celera • okamžitě vzniká otázka, zda by sekvence of „the“ human genome měla být vlastněna soukromou firmou • spíše by se mělo jednat o majetek celého lidstva – jako je třeba kalendář

  5. Patentování genů • původním záměrem bylo publikovat obě práce v Science • kvůli protestům, že Celera své výsledky nezveřejnila nakonec veřejné konsortium publikuje v Nature

  6. Patentování genů • lidský genom by měl být majetkem celého lidstva • podobně jako Mendělejevova tabulka prvků • není to komodita, která by se dala prodávat jako jablka nebo pomeranče • věda je „public knowledge“ a vědecké výsledky přece nemají být utajovány • databáze poslouží nejlépe, pokud budou veřejné a nefragmentované • moderní genomika by nemohla fungovat, kdyby sekvence byly roztříštěny do stovek databází • v této perspektivě udělala Science velkou chybu, když Celeře umožnila publikovat článek bez zveřejnění svých dat • (Jobling, M.A., Hurles, M.E., Tyler-Smith, C., (2004) Human Evolutionary Genetics. Garland Publisher, New York, p. 27)

  7. Patentování genů člověka • patentování genů silně brzdí výzkum • farmaceutické firmy: do vývoje technologií, izolaci genů a jejich sekvenování jsme vložili velké částky, peněz, které by se nám patentováním měly vrátit • proti: patentovat lze vynález (parní stroj), nikoli objev (Archimédův zákon) • izolované geny ani jejich pročištěné proteinové produkty se však nikdy nevyskytují „přirozeně“ mohly by tedy být patentovány • nikdo nemá ownership of human life, obecně je tlak proti prodávání částí lidských těl (viz bezplatné dárcovství krve atd)

  8. Patentování lidských genů • genetický výzkum by měl být kooperativním úsilím, při kterém se snažíme objevit nové poznatky a neměl by se stát sebestředným hledáním zisku. • jakmile by se jednou patentování dostalo do popředí zájmu, výzkumníci by se mohli víc a více zdráhat podílet se o nové informace a předávat poznatky mezi jednotlivými laboratořemi.

  9. Patentování lidských genů • kdyby farmaceutické firmy neplatily výzkum, žádný by skoro nebyl • patentování výsledků tohoto výzkumu však případnou terapii činí nedostupnou pro jednotlivce a často i pro celé společnosti

  10. Patentování genů(Richards, J.E., Hawley, R.S., (2005) TheHuman Genome.Burlington, ElsevierAcademicPress) • současná situace je nepřehledná: • v USA průlomový rozsudek v červnu 2013! • nelze patentovat gen „jen tak“ • lze patentovat gen s návrhem, jak by danou sekvenci bylo možno využít pro blaho lidstva

  11. Patentování genů(Richards, J.E., Hawley, R.S., (2005) The Human Genome. Burlington, Elsevier Academic Press) • Problémy: • na jedné straně potřebují farmaceutické firmy finanční ochranu pro výzkum dané sekvence, výrobu léku a jeho dodání na trh • na druhé straně, pokud je sekvence zamčena v patentu a nikdo ji nezkoumá, prohráváme všichni • a i když je sekvence genu zkoumána - co když by někdo přišel s lepším nápadem, jak gen využít?

  12. John Sulston • Nebyl zde žádný „vynález“ při objevení ESTs, tak jak by mohly být patentovatelné? • A přece v roce 1991 žádosti o patent požadovaly exklusivní práva nejen na ESTs, nýbrž i na celé geny, které reprezentují a dokonce i na proteiny kódované těmito geny. Bylo to bláznivé. • Sulston, J., Ferry, G., (2003) TheCommonThread. A Story of Science, Politics, EthicsandtheHuman Genome. GorgiBooks, London

  13. EST • = expressedsequencetag • jedinečná sekvence DNA uvnitř kódující oblasti genu, která je užitečná pro identifikování genu jako takového (celé jeho délky) a slouží jako orientační bod pro mapování. • krátká sekvence cDNA • délka 500 – 800 nukleotidů • je komplementární k mRNA • EST je tedy část exprimovaného genu

  14. technicky vzato je gen chemikálie popsatelná chemickým vzorcem • objev nové chemikálie byl dříve považován za nepatentovatelný objev • dnes je možno novou chemikálii patentovat • obecně dnes lze patentovat metodologii, postup, kterým jsme k informaci dospěli • a rovněž lze patentovat způsob, kterým informaci použijeme např. k výrobě léku • http://www.vesmir.cz/clanek/objev-nebo-vynalez

  15. výroba nového léku od nápadu po marketingový produkt trvá 10 – 15 let • a stojí cca 800 milionů dolarů

  16. 2014 Marek Vácha Případ genů BRCA 1 a BRCA 2 http://www.nybooks.com/articles/archives/2013/mar/07/can-they-patent-your-genes/?pagination=false http://www.nature.com/news/the-great-gene-patent-debate-1.11044 http://www.genome.gov/19016590

  17. BRCA • BRCA 1 is a tumor suppressor gene

  18. V patentovém právu z roku 1793, americký Kongres definoval možnost patentování slovy T. Jeffersona, která víceméně platí dodnes. (USC Title 35, Section 101). • Podle těchto statut, patenty mohou být získány pro „každé nové a užitečné umění“ – slovo „umění“ bylo v roce 1952 nahrazeno slovem „proces“ – stroj, průmyslový výrobek, složení hmoty( =composition of matter [Jefferson’s phrase]) nebo jakékoli nové a užitečné vylepšení /této hmoty/.

  19. Během následujících dvou století, tato vyloučení z možnosti patentování byly explicitně artikulovány v rozhodnutích federálního soudu, která například konstatovala že: • přírodní prvky získané ze země, i kdyby byly chemicky izolovány z jiných substancí, netvoří základ pro patentovací proces. (Section 101)

  20. Objev nebo Vynález? • Produkty přírody tedy, jako jsou chemické prvky periodické tabulky, organismy které žijí na zemi, protože nejsou na světě nové a nejsou vytvořeny člověkem se nemohou stát patentovatelnou matérií. • Nepatentovatelné jsou nepsaně • objevené přírodní zákonitosti • přírodní úkazy • abstraktní ideje • myšlenky

  21. John Sulston • Patenty (tak jsem vždycky věřil) by měly chránit vynálezy. Existují tři nezbytná kritéria pro definici vynálezu: • musí to být něco nového (nikdo předtím ještě myšlenku nepublikoval) • užitečného (tedy musí to být použitelné v komerčním využití) a • ne-samozřejmého • ESTs nesplňují ani jedno z těchto kritérií

  22. Patent na Adrenalin • 1911: byl patentován adrenalin, který chemici iziolovali z těla člověka, pročistili a produkovali v koncentrované podobě. • tím, že byl adrenalin extrahován, pročištěn a tak udělán užitečným, „se stal pro každé praktické využití novou věcí jak komerčně, tak i terapeuticky.“

  23. Patentování GMO • 1980: v klíčovém rozhodnutí byla patentována GM bakterie – neboť měla „zřetelně odlišné vlastnosti od bakterií volně nalezitelných v přírodě“.

  24. Patent and Trademark Office (PTO)

  25. 1980s:PTO začal patentovat DNA – nikoli DNA v těle člověka, která je neoddiskutovatelně produktem přírody – ale tři odlišné typy DNA izolované z těla člověka: • cDNA • isolované fragmentyDNA • celková sekvence DNA daného genu

  26. BRCA 1 a BRCA 2 • 1990:laboratoř v Berkeley ohlásila, že se zdařilo vystopovat umístění genu BRCA 1 někde na chromosomu 17. • Nastaly transatlantické závody za účelem objevu přesné pozice genu • jedním z hlavních řešitelů byl Mark Skolnick, genetik z the University of Utah a spoluzakladatel společnosti Myriad Genetics. Mark Skolnick

  27. BRCA 1 (1994) a BRCA 2 (1995) • Skolnick a jeho kolegové v těchto závodech zvítězili v roce 1994, když nalezli gen BRCA 1, a izolovali jej od ostatní DNA i od proteinového lešení chromosomu 17. • V roce 1995, vědci z Myriad rovněž identifikovali a izolovali BRCA 2, který se nachází na chromosomu 13.

  28. Krátce před listopadem 1995, objevil ICR tým mutaci v jedné z rodin postižených rakovinou prsu; zdálo se, že by se mutace mohla nacházet uvnitř BRCA 2 genu. Během dvou týdnů byla sekvence k dispozici a tým nejen že ji potvrdil, nýbrž nalezl pět dalších mutací. • Nebylo pochyb: tým objevil gen. Mike se snažil co nejrychleji publikovat objev v Nature a snažil se vše držet v tajnosti, dokonce i před vlastními spolupracovníky až do poslední minuty. • Avšak navzdory jeho úsilí se dostatečné množství informací dostalo ke Skolnickovi, který byl sám schopen gen lokalizovat a ihned podal žádost o patent – den předtím, než text ICR vyšel v Nature. • Sulston, J., Ferry, G., (2003) TheCommonThread. A Story of Science, Politics, EthicsandtheHuman Genome. GorgiBooks, London

  29. V roce 1994 Myriad požádala o patenty na • isolovanou DNA, která tvoří gen BRCA 1 • na diagnostický set, kterým se zjišťuje její přítomnost. • V roce 1995 požádala Myriad o totéž pro BRCA 2. • V letech 1997 a 1998, PTO udělila celkem 7 patentů na tyto dva isolované geny, různé fragmenty DNA uvnitř těchto genů a na diagnostické testy prokazující jejich přítomnost.

  30. patenty MyriadGenetics obsahovaly všechny tři typy DNA extrahované z těchto dvou BRCA genů. • tyto patenty daly Myriad exkluzivní právo na provádění diagnostických testů na tyto geny. • Ženy, které se nechají testovat a jejichž analýza BRCA vyjde pozitivně, mají v průběhu života o 82% vyšší šanci na rakovinu prsu a 44 % vyšší šanci na rakovinu vaječníků.

  31. MyriadGenetics požádala a získala patenty na oba geny BRCA1 a BRCA 2 a tyto patenty daly firmě monopol na diagnostické využití objevů. • Myriad dosti agresivně obhajovala svá patentová práva a hrozila žalobou na každou laboratoř, která by se pokusila nabídnout vlastní testování. • Ve výsledku byla veškerá snaha o vyvinutí kompetitivních alternativních diagnostických postupů na BRCA 1/2 v USA postavena mimo hru.

  32. Ačkoli byl test, který Myriad nabízela velmi precizní, absence jakékoli konkurence na trhu udržovala cenu dosti vysoko (okolo $ 3 500), čímže se cena dostala příliš vysoko pro mnoho zájemců, kteří by chtěli o sobě získat informace. • Collins, F., (2010) The Language of Life. Profile Books LTD. London, GB. p. 199

  33. leden 2001:  PTO vydalo “Utility Examination Guidelines” ve kterém se snaží objasnit kritéria pro patentování DNA: • produkty přírody se stávají patentovatelnými, pokud mají „zřetelně odlišné charakteristiky od produktů nalézaných v přírodě“.

  34. 2001, PTO: cDNA, která je vytvořena vědci mimo tělo člověka, se zřetelně odlišuje od DNA nalézané uvnitř těla člověka. • Podobně se odlišuje i nahá DNA extrahovaná z těla člověka, ať se již jedná o celý gen nebo o jeho fragment. • pokud se jej totiž zdaří izolovat od proteinového chromosomálního lešení, stává se novým složením hmoty (a new composition of matter).

  35. 2005: 4,382 lidských genů (~20% celkového počtu lidských genů) jsou chráněny patenty nebo dalšími nároky (claims) intelektuálního vlastnictví.

  36. „Případ BRCA“: Žalovaní a Žalobci • Žalovaní • the Myriad Genetics Corporation • Patent and Trademark Office (PTO) • the University of Utah Research Foundation • Žalobci • lékařští genetici • pathologové • aktivisté usilující o zdraví žen • výzkumníci v biomedicíně • geneticčtí poradci • několik žen s rakovinou prsu a ženy s rizikem rakoviny prsu.

  37. květem 2009: • Žalobci konstatují, že: • BRCA DNA— a implicite žádná lidská DNA— by se neměla stát patentovatelnou entitou, jakožto záležitost práva • Úsilí Myriad Gentics o získání patentů brání pokroku vědy a poskytování lékařských služeb

  38. Žalobci konstatují, že DNA ani testy se nikdy neměly stát patentovatelnou entitou. • Diagnostické metody Myriad nejsou nic jiného než porovnání sekvence DNA izolované z pacienta se sekvencí o které je známo že osobu činí náchylnou k rakovině. • toto porovnání nevyžaduje žádný zvláštní proces; jedná se jen o pohled na obě sekvence a případné konstatování rozdílnosti. • Nárok, “claim”, se tedy týká abstraktní ideje a myšlenky a jako takový je tedy nepatentovatelný.

  39. Žalobci: • surová DNA a cDNA tvoří tutéž stejnou sekvenci písmen disponujících-k-rakovině, tedy stejnou genetickou informaci, jako mají v těle člověka se vyskytující přirozené geny. • Extrahovaná surová DNA se ve svém složení liší jen velmi málo od DNA v těle člověka. • Izolovaná DNA se od přirozeně se vyskytující DNA v těle člověka neliší víc než zlato vyrýžované ze dna potoka nebo žloutek separovaný od zbytku vejce.

  40. Myriad • Patenty daly Myriad virtuální zámek na výzkum a diagnostiku BRCA 1 a BRCA 2 neboť • takovýto výzkum a diagnostika požadovaly analýzu a manipulaci s DNA v isolované podobě. • Myriad si rezervovala pro sebe veškeré diagnostické analýzy na pacientčině DNA, které jí měly být sděleny.

  41. Myriad • Právní argument ve prospěch uznání žádosti o patent je, že gen již není ve svém přírodním stavu, nýbrž je již produktem experimentálního úsilí, při kterém byl vložen do rekombinantního vektoru DNA, sekvenován a analyzován. • The United States Patent and Trademark Office akceptovalo tento argument, který je založen na analogii na patentování chemikálií, které jsou rovněž „složení hmoty“ („composition of matter“) zasluhující si patentové ochrany. • Collins, F., (2010) The Language of Life. Profile Books LTD. London, GB. p. 199

  42. Žalobci: • Politika Myriad způsobila to, že si firma začala diktovat takové ceny, že se testy staly pro určitý počet pacientek nedosažitelnými. • Tato politika také pacientkám zabránila obdržet další druhé diagnostické testy od nezávislé laboratoře.

  43. Žalobci: •  DNA není nic než typ chemikálie. • I když je v isolované podobě, obsahuje přírodní uskladnění genetické informace a schopnost projevit zákony přírody. • geny nejsou pouze speciálním produktem přírody; každý z nich je dále jedinečný ve svém složení a funkci. • nikdo nemůže vynalézt nové BRCA 1 a BRCA 2 podobně jako nikdo nemůže vynalézt nový vodík nebo kyslík.

  44. březen 2010, soudce Sweet zrušil patenty na isolovanou BRCA DNA a diagnostické metody, které Myriad používala ke zjištění, zda pacientka tyto geny vlastní. • isolace BRCA DNA, v jakékoli podobě, nemění její „esenciální charakteristiku“ – sekvenci párů bází, které jsou nositelkou genetické informace. • Myriadina BRCA DNA tak není patentovatelnou entitou jakožto „nové složení hmoty“.

  45. Odvolací Soud • 29. července 2011, panel složený ze tří soudců částečně zvrátil rozsudek soudce Sweet konstatováním, že BRCA DNA je patentovatelnou věcí.

  46. Odvolací soud • 16. srpna 2012, panel Odvolacího soudu, složeného ze stejných tří soudců jako před rokem v roce 2011 potvrdil rozsudek soudce Sweeta proti patentovatelnosti diagnostických metod Myriad Genetics, neboť je označil za rovné zákonům přírody. • ale zároveň opět zvrátil jeho rozhodnutí. Panel konstatoval, že cDNA je patentovatelnou, neboť se zřetelně odlišuje od DNA v těle člověka. • panel konstatoval, že další formy isolované BRCA DNA, ať již fragmenty nebo celý gen, jsou také patentovatelné.

  47. Žalobci: • isolovaná BRCA DNA je fundamentálně stejná ve své struktuře a funkci jako je DNA v těle člověka. • Tato DNA není lidským vynálezem, neboť byla isolována z chromosomu tak jako • může být odoperována ledvina z těla člověka • větev uříznutá z kmene stromu • minerál nebo rostlina vytržena ze země.

  48. Žalobci: • James Watson: „Instrukce Života by neměla být kontrolována právnickými monopoly vytvořenými z vrtochu Kongresu nebo soudů.“

  49. John Sulston • „Mojí první odpovědí je, že sekvence genomu je objev, nikoli vynález. Jako hora nebo řeka je gen přírodní objekt který zde byl když už ne dávno před tím, než jsme přišli my, tak určitě dávno před tím, než jsme si začali být vědomi jeho existence.“ • „Nemůžete ani říct, že vlastníte gen, protože to byste vlastnili také jeden z mých vlastních genů“. Sulston, J., Ferry, G., (2003) The Common Thread. A Story of Science, Politics, Ethics and the Human Genome. Gorgi Books, London

  50. Žalovaní • Kapitalisté se budou zdráhat investovat do malých biotechnologických firem, pokud nebude zajištěna patentová ochrana výsledků.

More Related