Biologick monitoring toxick prvky
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 39

Biologický monitoring – toxické prvky PowerPoint PPT Presentation


  • 75 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Biologický monitoring – toxické prvky. V.Spěváčková, M.Černá, M.Čejchanová, A. Batáriová, Státní zdravotní ústav, Praha. Jaké jsou pravdy?. Sdělovací prostředky mají rády senzace „ Poslanci mají 33 cizorodých látek v těle!“ „Těhotné ženy nesmí jíst ryby!“ „Kuřata obsahují arsen!“

Download Presentation

Biologický monitoring – toxické prvky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Biologick monitoring toxick prvky

Biologický monitoring – toxické prvky

V.Spěváčková, M.Černá, M.Čejchanová,

A. Batáriová,

Státní zdravotní ústav, Praha


Jak jsou pravdy

Jaké jsou pravdy?

  • Sdělovací prostředky mají rády senzace

    • „Poslanci mají 33 cizorodých látek v těle!“

    • „Těhotné ženy nesmí jíst ryby!“

    • „Kuřata obsahují arsen!“

    • „Našli mi ve vlasech 1 µg/g arsenu, ale ve Spojených státech mají povolený limit pouze 10 ppm!“

    • „ Kepler otrávil Tycha de Brahe rtutí!“

    • Rovněž problém staré zátěže v Neratovicích lze uvádět velice akčně


Biologick monitoring

Biologický monitoring

  • Celostátní monitoring

    Projekt Ministerstva zdravotnictví „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“ (od roku 1994 doposud)

  • Cíl monitoringu

    Stanovení referenčních hodnot populačních skupin v ČR

    Určit normální hodnoty v populaci ČR

    Najít časové trendy


Norm ln hodnoty

NORMÁLNÍ HODNOTY

  • hodnoty nesignalizující onemocnění

  • hodnoty, které se běžně vyskytují v populaci

    LIMITNÍ HODNOTY

  • stanovené Komisí pro biologický monitoring v Německu

  • odvozené z výsledků epidemiologických a toxikologických studií

  • mají 2 stupně(<1. stupeň – riziko velmi nízké, není zapotřebí dalších vyšetření.Mezi 1. a 2. stupněm – nepředpokládá se zdravotní riziko, tvorba preventivních opatření, kontrola jedinců, pohybujících se ve stejných podmínkách.>2. stupeň – zvýšené riziko u vnímavých jedinců, další kontrolní měření, preventivní opatření ke snížení expozice


Referen n hodnota

REFERENČNÍ HODNOTA

  • koncentrace látky, která může být přítomna u populace bez profesionální expozice (neexponovaná populace)

  • charakterizuje horní hranici aktuální expozice dané látce

  • za referenční hodnotu můžeme považovat 90% nebo 95% percentil (kvantil) koncentrace dané látky v měřeném médiu (krev, moč, vlasy…….)


Referen n hodnoty

REFERENČNÍ HODNOTY

  • jsou platné pro určitou část populace v určitém čase a dané geograf. oblasti

  • mohou být definovány pro různé populační skupiny (dospělí-děti, muži-ženy, chlapci-dívky, apod.), nebo pro podskupiny (např. věkové)


Jak stanovit norm ln a referen n hodnoty

Jak stanovit „normální“ a „referenční“ hodnoty?

  • vhodně zvolená matrice je důležitou podmínkou pro správné určení referenčních hodnot

  • k analýze se nejčastěji využívá krev, krevní sérum, moč, dále mléčné zuby, mateřské mléko, vlasy či nehty


Stanoven toxick ch prvk v t ln ch tk n ch hlavn biomarkery

Stanovení toxických prvků v tělních tkáníchHlavní biomarkery

  • krev – poločas vylučování několik hodin, tj. ukazatel akutní expozice

  • moč – poločas vylučování dny až roky, tj. ukazatel nedávné i chronické expozice

  • vlasy – pevná vazba na keratin, tj. ukazatel dlouhodobé expozice


Odb r vzork

Odběr vzorků

  • Motto – analýza špatně odebraného vzorku je ztráta času analytika

  • Krev – jehly a odběrové nádobky jen pro „metal analysis“

  • Moč – u 24 hodinové moči nebezpečí kontaminace ranní moč


D le it i m sto a as

Důležité i místo a čas

Vlasy

Odebíráno a myto podle doporučení WHO+IAEA do PE nebo papírových sáčků

Mateřské mléko

významné změny v obsahu některých sledovaných prvků s dobou laktace, „ustálení“ až v druhé či třetí dekádě

Krev a moč

u profesionální expozice se může měnit i během dne


K odb ru vzorku v dy p ipraven

K odběru vzorku vždy připraven


Metody stanoven toxick ch prvk v klinick ch vzorc ch

Metody stanovení toxických prvků v klinických vzorcích

Nejčastěji

  • Atomová absorpční spektrometrie (AAS)

  • Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP MS)

    Méně často

  • Spektroskopie UV VIS

  • INAA, PIXE, RTGF

  • Elektrochemické metody


P klady koncentra n ch mo nost

Příklady koncentračních možností

  • INAA - > 0,01 µg/l

  • AAS –plamenová technika > 10 µg/l

    • bezplamenová technika > 0,01 µg/l

    • hydridová technika > 0,01 µg/l

  • ICP – OES > 0,5 µg/l

  • ICP –MS > 0,001 µg/l

    to jsou pouze příklady, pro některé prvky mohou být i řádové změny


  • Biologick monitoring toxick prvky

    Podprojekty celostátního monitoringu

    Ovzduší

    Voda

    Dietární expozice

    Biologický monitoring

    Hluk

    Zdravotní stav a demografie

    Hygiena práce

    Půda


    Diet rn expozice

    Dietární expozice

    • Typy potravin – výběr na základě jejich spotřeby, definované „spotřebním košem potravin“

    • Vzorky odebírané v oblastech, reprezentujících různá zatížení – 195 druhů potravin ročně v podobě 2340 individuálních vzorků

    • Příprava vzorků – kompozitní vzorky kulinárně upravené, mineralizace v µ-vlnném systému

    • Analýza – metoda atomové absorpční spektrometrie (AAS)


    Oblasti odb r vzork potravin a biologick ho materi lu

    Oblasti odběrů vzorků potravin a biologického materiálu


    Obsah biologick ho monitoringu

    Obsah biologického monitoringu

    • Co se všechno sleduje v biologickém monitoringu?

    • Esenciální prvky – Cu, Se, Zn

    • Toxické prvky – As, Cd, Hg, Pb

    • Organické polutanty – PCB, dioxiny, ochratoxin

    • cytogenetická analýza


    Rtu a methylrtu

    Rtuť a methylrtuť

    • Problémy s MeHg se ukázaly v 50. až 70. letech, kdy byly zjištěny otravy rybářů lovících ryby v Minamatě a Niigatě, kam byly vypouštěny odpady s vysokými obsahy rtuti

    • Konzumace ryb v přímořských státech je vysoká (až 3 kg ryb na osobu za týden)

    • Obsah methylrtuti v rybách závisí na čistotě vod a typu ryb (dravé ryby mají vyšší obsahy)


    Spot eba ryb v evrop a v r faostat 2004 ruprich eh kov 2004

    Spotřeba ryb v Evropě a v ČR(FAOSTAT 2004, Ruprich, Řehůřková, 2004)

    ČR - g/osobu/týden

    Evropa - g/osobu/den


    Vlasy a mehg

    Vlasy a MeHg

    • Výbor pro potraviny – 2004 rozhodl o sledování MeHg

    • Jednou zabudovaná MeHg ve vlasech nemění svou formu dobrý indikátor expozice MeHg v potravě

      Metody pro stanovení MeHg – separace chemické formy a následné měření některou z výše uvedených metod

      Česká specialita – AMA 254


    Rozd len hg tot pod l vlasu

    Rozdělení Hgtotpodél vlasu

    • dobrovolnice(20 žen), věk 20-30 let


    Z vislost pom ru mehg hg tot na konzumaci ryb

    Závislost poměru MeHg/Hgtotna konzumaci ryb

    • dobrovolníci, 20-60 let, 20 žen, 10 mužů


    Z vislost hg inorg na po tu amalgamov ch plomb

    Závislost Hginorgna počtu amalgamových plomb

    • Dobrovolníci, věk 20-60let, 20 žen, 10 mužů


    Porovn n obsah forem hg ve t ech oblastech vlasy d ti 1995

    Porovnání obsahů forem Hg ve třech oblastech (vlasy-děti, 1995)


    Rtu shrnut

    Rtuť - shrnutí

    • Projevy konzumace ryb – ze zahraničních pozorování významnější od četnosti 4x týdně (1 porce ~ 150 g), tj. 600 g týdně

    • U nás (údaj z dietárního monitoringu – konzumace ca 80 g týdně – obsahy vyhovují limitům (4% expozičního limitu)

    • Limitní hodnota pro celkovou rtuť v krvi (SRN) 5 µg/l, u nás nalezené hodnoty v rozmezí let 1996-2006 medián <1 µg/l

    • Ženy > muži, u dětí žádný rozdíl


    Arsen zdroje arsenu

    Arsen - zdroje arsenu

    • ovzduší – do 0,007 µg/m3

    • pitné vody – ve většině případů < 1 µg/l, limit 10µg/l

    • potraviny – mezi 10-2 až 10-3 mg/kg.

      • Výjimku tvoří ryby, kde obsahy mohou být až o řád vyšší – vázán v „netoxických“ sloučeninách (arsenobetain, arsenocholin) – snížuje se, vyhovuje limitům (3,5% expozičního limitu)

    • půda – obsahy v průměru do 20 mg/kg, mohou být i vyšší


    Hlavn zdroje pro lov ka

    Hlavní zdroje pro člověka

    • neprofesionální

      • dietární expozice – zejména ryby, případně drůbež

      • pitná voda

    • profesionální

    • otravy

    • zvláštní případy


    Arsen v mo i

    Arsen v moči

    • arsen toxikologicky významný

      • vázaný v anorganických formách As (III,V)

      • metabolity detoxifikačních procesů v organismu – monometyl a dimetyl- arseničné kyseliny

      • LD50 mezi 3 až 50 mg/kg (platí pro potkany)

    • arsen toxikologicky nevýznamný

      • arsenobetain, arsenocholin

      • LD50 > 10 000 mg/kg (pro potkany)


    Pro stanovovat as toxikologicky v znamn jako sumu

    Proč stanovovat As toxikologicky významný jako sumu?

    • vypovídá o celkové zátěži toxickými formami sloučenin arsenu

    • jednoduchá metoda, dostupná ve většině laboratoří, stanovujících stopové prvky v klinických vzorcích metodou AAS

    • nevyžaduje separaci jednotlivých forem


    Re ln vzorky celkov vs toxikologicky v znamn

    Reálné vzorky – celkový vs. toxikologicky významný


    V sledky biologick ho monitoringu d ti r zn oblasti g as g kreat

    Výsledky biologického monitoringu děti – různé oblasti - µg As/g kreat.


    Kadmium cd

    Kadmium (Cd)

    • Ovzduší – většinou <0,001 µg/m3, limit 0,005 µg/m3 nebyl překročen

    • Pitná voda –čerpání 0,8% přijatelného přívodu, překročení limitu v 0,3%,

    • Potraviny – čerpání 19 % expozičního limitu

    • Půda – obsahy kolísají, většinou < 1 mg/kg


    Olovo pb

    Olovo (Pb)

    • Ovzduší – limit 0,5 µg/m3 nebyl překročen, hodnoty se pohybovaly mezi 0,001 – 0,066 µg/m3

    • Pitná voda – překročení limitu v 0,55%, čerpání 2,3% tolerovaného přívodu

    • Potraviny – čerpání 6% expozičního limitu

    • Půda – 20-120 mg/kg


    Porovn n hodnot v krvi dosp l populace s diet rn expozic

    Porovnání hodnot v krvi dospělé populace s dietární expozicí


    Cd ku ci vs neku ci

    Cd kuřáci vs nekuřáci


    Cd referen n a norm ln hodnoty srovn n g l

    Cd - REFERENČNÍ A NORMÁLNÍ HODNOTY – SROVNÁNÍ - µg/l


    Pb referen n a limitn hodnoty srovn n g l

    Pb - REFERENČNÍ A LIMITNÍ HODNOTY - SROVNÁNÍ - µg/l


    Mezilaboratorn p esnost

    Mezilaboratorní přesnost

    (W. Horwitz

    7500 výsledků v období 1915 – 1995)

    • je funkcí koncentrace

    • je více-méně nezávislá na analytu, metodě, matrici a době

    • RSD(%)=2*exp(1-0,5log10(C))


    D kuji za pozornost

    Děkuji za pozornost

    www.szu.cz


  • Login