3 p edn ka
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 24

3. přednáška PowerPoint PPT Presentation


  • 57 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

3. přednáška. Kvantitativní výzkum: formulace výzkumného problému, cíle výzkumu, výzkumné otázky a hypotézy, kritéria vědeckého zkoumání, validita, reliabilita. ?. Příklad – opičí studie. Situace:

Download Presentation

3. přednáška

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


3 p edn ka

3. přednáška

Kvantitativní výzkum:

formulace výzkumného problému, cíle výzkumu, výzkumné otázky a hypotézy, kritéria vědeckého zkoumání, validita, reliabilita


3 p edn ka

?


P klad opi studie

Příklad – opičí studie

Situace:

Jste zaměstnancem ZOO, který zodpovídá za jídelní lístek opic. Aby opice dostávaly všechny potřebné vitamíny, musí míst ve svém jídelníčku dostatek čerstvého listí. Rozhodujete se mezi listy pěti druhů: A – E. Víte, že v přírodě jí opice převážně listy B, a máte podezření, že by to mohlo být tím, že jsou při krmení na stromech B v relativním bezpečí před predátory. Navrhnete experiment, abyste zjistili, který druh listí mají opice skutečně nejraději. Nabídnete opicím všech pět druhů listí ve stejném množství a budete pozorovat, čím se krmí.


Formulace probl mu

Formulace problému

Na počátku každého výzkumu:

  • co chceme řešit,

  • které otázky chceme odpovědět,

  • které pojmy budeme používat

    • měřitelné (operacionalizace).

      Dobrá znalost zkoumané problematiky

  • předchozí (publikované) výsledky:

    CO se zjistilo

    JAK se to zkoumalo.

  • kde se to dozvíme?

    • studium odborných monografií a časopisů, internetu;

    • konzultace s odborníky;

    • pozorování pedagogické reality.


Druhy v zkumn ch probl m

Druhy výzkumných problémů

  • deskriptivní

  • relační

  • kauzální


Deskriptivn v zkumn probl m

Deskriptivní výzkumný problém

Deskriptivní výzkumný problém - zjišťuje a popisuje situaci, stav, výskyt jevu (jaké to je?); používá se dotazníků, pozorování, interview, škálování

  • Jak vypadá typický den žáka?

  • Jaké jsou postoje rodičů propadajících žáků k učiteli a vedení školy?

    - diagnosticko-vyhodnocovací problém (pro praxi, neslouží rozvoji teorie)

  • Jaké učební výsledky dosáhli žáci sportovních škol?

  • Jaké procento dětí z menšinových skupin navštěvuje praktické školy?


Rela n v zkumn probl m

Relační výzkumný problém

Relační výzkumný problém - ptáme se, zda existuje vztah mezi zkoumanými jevy a jak je vztah těsný; ale nedá se přesně stanovit, který jev je příčinou

  • Jaký je vztah mezi sebepojetím žáka a prospěchem z klíčových předmětů na SŠ?

  • Jaká je závislost mezi výsledkem přijímací zkoušky a výsledkem studia na VŠ?

  • Jaký je vztah mezi užíváním drog dítětem a socioekonomickým statusem rodiny?


Kauz ln v zkumn probl m

Kauzální výzkumný problém

Kauzální výzkumný problém - zjišťuje příčinu, která vedla k určitému důsledku, zjišťuje kauzální (příčinné) vztahy

  • Je nedirektivní výchovný styl efektivnější pro vytvoření pozitivních postojů žáků k učiteli než direktivní?

  • Jaká je účinnost tzv. klinického semestru na VŠ ve srovnání s tradičním semestrem?

  • Jaký je vliv změny režimu přestávek v ZŠ na práceschopnost žáků?


Chyby p i vymezen probl mu

Chyby při vymezení problému

Problém je vymezen příliš široce. Spíše jde o téma, výzkumnou oblast. Je na počátku dost časté:

Používání časopisů ve výuce.

Vymezení se postupně zužuje, problém „sedimentuje“:

Zlepší se žáci, když budeme v hodinách používat odborné časopisy?

Zjišťovací otázka (odpovídáme ano/ne)

Jak máme zavést do školy odborné časopisy, aby se podpořila komunikace žáků ve třídě?

Nemůžeme předem odhadnout, co se stane.

Jak ovlivní použití odborných časopisů ve třídě úroveň porozumění předmětu a tím i schopnost žáků komunikovat o vlastních strategiích myšlení se spolužáky?

Příliš dlouhé; i při rozdělení na části, obtížná formulace měřitelných proměnných

Které typy školních úloh budou žáci řešit lépe, když použijí ve třídě odborné časopisy?


Chyby p i vymezen probl mu1

Chyby při vymezení problému

Výzkumný problém není hodnotný nebo smysluplný.

Pomáhají domácí úlohy rozvoji žáka?

Výzkumný problém je jednoduchý.

Jakou aprobaci mají učitelé předmětu Výchova ke zdraví?

Jaký je poměr žen a mužů působících jako učitelé v základním vzdělávání?

Nejde o výzkumný problém.

Mají být učitelé tvořiví?


Struktura v zkumn ch projekt

Struktura výzkumných projektů:

Přesýpací hodiny:

najít téma a formulovat problém

zúžit, zaměřit, zpřesnit

operacionalizovat

sebrat data

analyzovat data

formulovat seriózně závěry

zobecnit (a formulovat nové otázky)

problém; otázka

hypotéza; předpoklad

proměnné

data

rozdíly, vztahy?

výsledky


Hypot zy ve v zkumu

Hypotézy ve výzkumu

Hypotéza

  • odpověď na výzkumnou otázku

  • výrok o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými

  • formulujeme předem

    Má smysl ji formulovat jen k relačnímu a kauzálnímu výzkumnému problému.

    Pomáhá:

  • identifikovat cíle,

  • identifikovat používané pojmy,

  • identifikovat vztah mezi tím, co zkoumáme, a tím, co již bylo o problému dříve zjištěno (přehled publikovaných výsledků)

    Má být:

  • testovatelná (ne etické či morální otázky),

  • ani příliš specifická ani příliš obecná,

    a předpovídat výsledky.

    Je cenné, i když se zjistí, že je chybná.


P klad opi studie1

Příklad – opičí studie

Když opicím nabídneme všech pět druhů listí, budou se nejvíce živit listy B.

  • Předpovídá výsledek experimentu

  • Je testovatelná - jakmile seberete data (např. kolik kg nesnědeného listí každého druhu zůstalo v kleci po 24 hodinách), zjistíte, zda se opice krmily více listím B než listím ostatních druhů.

    Když opicím nabídneme všech pět druhů listí, budou jíst to, co jim nejvíce chutná.

  • Zní jako předpověď, ale není testovatelná (data nám ukáží, které listí opice nejvíce jedly, ale nebudeme vědět, zda je to to, které jim nejvíce chutná)

    Když opicím nabídneme všech pět druhů listí, budou přednostně jíst listí B, protože to mohou bezpečně jíst v jejich přirozeném prostředí.

  • Problematická druhá část, která není testovatelná. Můžete říci, že opice jí více listí B, ale nevíte proč.

    Ve svém přirozeném prostředí, jsou opice, které se živí na stromech B, méně napadány predátory než opice, které se živí na stromech A, C, D a E.

    Když opicím nabídneme pět druhů listí, který druh budou preferovat?

?


Validita v zkumu

Validita výzkumu

= schopnost výzkumného nástroje zjišťovat to, co chceme zjistit

Stupeň validity – mění se v závislosti na podmínkách výzkumu

  • Obsahová

  • Konstruktová

  • Kriteriální


Obsahov validita

Obsahová validita

Například

Didaktický test, kterým chceme zjistit, že žáci, kteří se učili s podporou počítače, používají určitý druh reprezentací pojmů.

  • Jsou v testu různé typy úloh, které se ve škole používají?

  • Jsou zastoupeny v testu proporcionálně?

  • Měří experti – položky s nízkou validitou se přepracovávají.


Konstruktov validita

Konstruktová validita

Měří test daný konstrukt (vědomost, dovednost, schopnost, inteligence, postoj)?

  • Srovnání výsledků s výsledky dosaženými pomocí jiného nástroje (u stejných osob)

  • Názor expertů


Kriteri ln validita

Kriteriální validita

= míra shody mezi výsledky výzkumného nástroje a výsledky jiného měření pomocí známého a ověřeného kritéria

  • Souběžná

  • Predikční (zjišťování je časově posunuto)

    Interní validita

    Externí validita

    Je možné výsledky zobecnit?


Reliabilita

Reliabilita

= přesnost a spolehlivost výzkumného nástroje

  • Opakování měření

  • Ekvivalentní formy výzkumného nástroje

  • Vnitřní konzistence výzkumného nástroje (Cronbachův koeficient)

  • Rozpůlení výzkumného nástroje

  • Shoda mezi posuzovateli


Shrnut

Shrnutí


Kvantitativn orientovan v zkum

Vychází z pozitivistické resp. novopozitivistické filosofie.

Kerlinger (1972): „Vědecký výzkum je systematické kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi pedagogickými jevy.“

Wiki:

  • „Pozitivismus je epistemologické a metodologické stanovisko, případně způsob myšlení, který se chce vyhnout spekulaci a vycházet jen z „daného“, tj. z jednotlivých ověřitelných faktů. Je kriticky zaměřen proti metafyzice, ontologii a všem spekulativně orientovaným filosofiím.“

  • „Novopozitivismus (mimo české země označovaný logický pozitivismus a zhruba od konce 30. let logický empirismus) je filosofický směr, který vznikl na počátku 20. století a klade si za úkol řešit vztah filosofie a vědy v otázce relevance výpovědi o světě. Základními prvky tohoto učení jsou empirismus (přesvědčení o původu veškerého poznání ve smyslové zkušenosti) a racionalismus resp. scientismus (formální logika a matematika, nezpochybnitelné deduktivní odvozování).“

  • Doslovně převzato z Wikipedie 10. 10. 2011: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitivismus respektive http://cs.wikipedia.org/wiki/Novopozitivismus

Kvantitativně orientovaný výzkum


Formulovat probl m z it zam it zp esnit

  • Vymezení výzkumného oblasti

    • vymezení výzkumného tématu

    • předběžné vymezení problému

  • Příprava

    • studium odborné literatury, rešerše

    • zpřesňování problému, zjednodušení, zaměření jen na některé vztahy

  • Přesná formulace výzkumného problému

    • vybírá se klíčová otázka - nosný problém

    • vymezení pojmů a proměnných výzkumu

Formulovat problémzúžit, zaměřit, zpřesnit


Operacionalizovat

  • Přesné vymezení úkolů výzkumu, cílů, zpracování projektu výzkumu

    • z teorie vygenerujeme hypotézy o vztazích

    • mapujeme teoretické pojmy a indikátory (operacionalizace pojmů)

  • Volba výzkumných metod a způsobu zpracování dat - konstrukce nástroje pro měření (validita, reliabilita)

  • Výběr zkoumaných osob

    • přesné vymezení základního souboru

    • stanovujeme výběrový soubor (vzorek), buď:

      • záměrný výběr

      • náhodný výběr

      • stratifikovaný

      • spárované nebo-li vyrovnané výběry

Operacionalizovat


Sebrat data zpracovat

  • Předvýzkum

    • ověření metod, hypotéz, možností zpracování dat, výběru vzorku aj.

    • korekce

  • Výzkum, sběr dat

  • Zpracování dat

    • třídění dat,tvorba databáze,předzpracování a statistické zpracování dat

    • počítačové zpracování v programech Excel, SPSS, Statistica aj.

Sebrat data, zpracovat


Formulovat seri zn z v ry

  • Interpretace výsledků

    • vysvětlení, možné zdůvodnění výsledků výzkumu

    • srovnání s předchozími výzkumy

  • Závěry

    • vyvození závěrů výzkumu, úprava teorie

    • zhodnocení výsledků, postupu, chyb, nedostatků, přínosu, dosažení cílů

  • Návrhy pro praxi

  • Nové otázky

Formulovat seriózně závěry


  • Login