Globální občanská společnost

1. Globální občanská společnost

2. Global civil society LSE - Yearbook Rozšíření GOS – 90.léta – vynoření se supranacionální sféry sociální a politické participace Ve které se občanské skupiny, sociální hnutí a jedinci angažují v dialogu, debatě a konfrontaci, vyjednávání mezi sebou a různými vládními aktéry – nezzinárodními, národními a lokálními, stejně jako s představiteli komerční sféry

3. The emergence of INGOs INGOs nejsou novým jevem 19.Stol – nejstarší – sdružení za zrušení otroctví - the British and ForeignAnti-Slavery Society in 1839, The International Committee of the Red Cross (ICRC) založen Henri Dunant in 1864po zkušenosti z bity u Solferina

4. The growth of the INGOs 1,083 by 1914 (Chatfield 1997). INGO narůstaly pro WWII, avšak v 90.letech – akcelerace růstu 1/4 ofthe 13,000 INGOs in existence today were createdafter 1990 well over 1/3 ofthe membership of INGOs joined after 1990. Tato čísla odrážení úzce definované NGOs a nezahrnují NGOs, které mají mezinárodní orientaci

6. GCS and globalization • GOS – je jednak napájena globalizací a na straně druhé reaguje na globalizaci • - definice – vzrůstající propojenost v politické, sociální a kulturní sféře, stejně jako v ekonomice (see Held et al. 1999). - rostoucí globální vědomí (growing global consciousness) Vědomí společné komunity lidstva (sense of a common community of mankind) (Shaw2000; Robertson 1990).

7. Approaches to globalization • Globální občanská společnost je nejlépe kategorizována nikoli do klasifikace aktérů ale na základě klasifikace postojů k jednotlivým dimenzím globalizace

8. I. Supporters - zastánci globalizace • Globalizací nadšeni • Rozšíření globálního kapitalismu a propojenosti • Rozšíření globální vlády práva stejně jako růst globálního vědomí • They include the allies of transnationalbusiness, the proponents of ‘just wars for humanrights’, and the enthusiasts for all new technologicaldevelopments. • Členové GOS blízko vládě a obchodu, • Globalizace je výbornou věcí - globalisation in its presentform is ‘a jolly good thing’ and that those who objectjust fail to understand the benefits.

9. II. Rejectionists - odpůrci/odmítači • Rejectionists: zvrátit globalizace a návrat ke světu národních státům • Nová pravice, která se staví kladně ke globálnímu kapitalismu, avšak proti otevřeným hranicím a rozšíření globální vlády práva. • Levičáci – kteří jsou v opozici ke globálnímu kapitalismu, avšak nejsou proti rozšíření světová vlády práva (a global rule of law).

10. II. Rejectionists • Nacionalističtí a náboženští fundamentalisté, tradiční levicové anti-koloniální hnutí, komunisté, kteří jsou proti vměšování se do národní suverenity • Většina projevů globalizace je škodlivá, proto jsou všemi prostředky proti ní • označení fundamentalisté byl zavrhnut, protože je příliš hodnotící

11. III. Reformists • Většina GOS • Velká kategorie – zahrnuje jak ty, kdo chtějí malé změny globální architektury, tyk radikály, jejichž cílem je vetší transformativní změny.

12. III. Reformists • Přijímají rozšíření globálního kapitalismu jako potenciálně blahodárné pro lidstvo, avšak cítí potřebu civilizovat tento proces • Upřednostňují reformu ekonomických institucí a žádají větší sociální spravedlnost a rigorózní, spravedlivé participativní procesy

13. IV. Alternatives • Nepodporují ale ani nutně neodmítají globalizaci, chtějí optovat s těchto procesů • Vlastí cesty a strategie nezávisle na vládě, mezinárodních institucích a TNCs, • Hlavní zájmem je vlastní styl života, vytvoření autonomního prostoru bez vnějšího vměšování

18. Revidovaná kategorizaceročenka 2003 • Transformace sociálních věd • Globální sociální vědy – metodologický kosmopolitismus • Zaměření s na globalizaci zdola • 1) za hranice metodologického nacionalismu – jednak výběrem předmětu zkoumání tak metodologií • Zaměření se na to co je jak nevládní tak transnacionální

19. 2) překonání fragmentace disciplín Neexistuje speciální disciplína věnovaná občanské společnosti stejně jako žádné disciplíně nepřipadá tento předmět ´přirozeně´. 3) přemostění výzkumu, policy a praxe Prostor sebereflexe, debata o role GOS pro praktiky, aktivisty, policy-makers a výzkumníky

20. Nová kategorie regresivních globalizátorů • Velmi málo supporters – bezpodmínečné podporování globalizace • Stejně velmi málo rejectionists – proti všem formám globalizace a hledání nějaké formy nirvány uvnitř národního státu • Dominantní reakce na globalizace jsou smíšené • Revize těchto dvou kategorií a vytvoření nové – regresivních globalizátorů

21. Regresivní globalizátoři • Jedinci, skupiny, firmy, vlády, které podporují globalizaci pokud je v jejich zájmu, bez ohledu na případné negativní konsekvence pro ostatní • Regresivní globalizátoři nahlížejí na svět jako hru s nulovým výsledkem (zero-sum game), ve které se snaží maximalizovat zisky mála těch, koho zastupují na úrok blaha ostatních, ke kterým se staví v nejlepším případě lhostejně.

22. Reformisté nebo redistributivní globalizátoři • Skupiny a jedinci, kteří preferují civilizující nebo humanizující globalizaci • Globalizaci, ze které profitují všichni • Regresivní globalizátoři –ambivalentní pozice mezi supporters a rejectionists • RG – conditional policy statements

23. Regressive globalisation • - zejména po 9/11 • Globální prostředí více nevraživé vůči občanské společnosti • Unilateralismus USA • Nahlíženo jako řešení ze století 19., aplikované na 21.stol • Pre-emptive strikes • Náboženské a nacionalistické hnutí

25. Financing of the INGOs • private giving has also increased from both foundations and corporations. • GOS - $7 billion in development funds and $2 billion in funds from US foundations. • Johns Hopkins Comparative Nonprofit Sector Project show that the number of full-time equivalent employment in INGOs for France, Germany, Japan, the Netherlands, Spain, and the United Kingdom alone amounts to over 100,000 and that volunteers in INGOs represent an additional 1.2 million full-time jobs in these countries

27. Concentration of the GCS • global civil society is heavily concentrated in north-western Europe, especially in Scandinavia, the Benelux countries, Austria,Switzerland, and the United Kingdom. • 60 per cent of the secretariats of INGOs are based in the European Union • one third of their membership is in western • Europe

28. „development industry“ • Nová forma aktivismu probíhá aktivismu, která probíhá na pozadí ´rozvojového průmyslu • A rozvoj INGOs na Jihu jako poskytovatelů služeb a rozvojové pomoci Aktivismus a developmentarismus může vysvětlit activism and developmentalismjsou po Evropě největší hustota INGOs mimo výše uvedená centra jsou v LA a subsaharské Africe

29. Relativně nízká koncentrace INGOs ve východní Asii, jižní Asii (zejména Indii) severní Americe může být vysvětlena relativně nízkým zájmem lokálních NGOs o globální otázky

37. GCS 2005 • 2002 we developed and introduced the Global Civil Society Index, and in 2003 examined aspects of geographical distribution by focusing on the spatial patterns of global civil society, the 2004 methodology chapter looks at the relational aspects of transnational interconnectedness. In other words, our focus is on global civil society as a transnational system of social networks and, methodologically speaking, on analysing global civil society through the lens of network analysis.

42. UNGA – UN General Assembly UNEP – environmental programme WCED – World Commission on Environment and Development