Harmonizace rodiny a zaměstnání v ČR, role sociální politiky

1. Harmonizace rodiny a zaměstnání v ČR, role sociální politiky Tomáš Sirovátka, Helena Bartáková Masarykova univerzita Konference ‚Rodinná politika a životní styl rodiny‘ Praha, 21. dubna 2008 (Projekt MPSV ‚Rodina, zaměstnání, vzdělání‘ 1J 051/05-DP2)

2. Kontext Politiky harmonizace rodiny a zaměstnání mají za cíl vytvořit vhodný rámec pro realizaci životních plánů rodičů: • je proto relevantní se ptát nakolik tyto politiky odpovídají hodnotovým orientacím lidí a jejich preferencím • jde o nikoliv jednosměrné, ale vzájemné ovlivňování hodnotových orientací a preferencí na jedné straně a politik na straně druhé

3. Otázky • 1 nakolik se v České republice diferencují (diferenciace životních stylů) hodnotové orientace, preference a reálné strategie harmonizace rodiny a zaměstnání ? • 2 které faktory takové diference ovlivňují ? • 3 jak s těmito orientacemi a strategiemi populace korespondují i preference opatření sociální politiky ?

4. Metoda a data • Kvantitativní analýza • 2soubory dat • reprezentativní survey „Manželství, práce a rodina“, náhodný výběr, dotázána žena ve věku 20 až 40 let (a partner), (přes 2,500 respondentů, 2005) • survey „Rodina, zaměstnání, vzdělání“, kvótní výběr, 2006, vzorek 1.000 respondentů ve věku 20-50 let, žijících v úplných rodinných domácnostech (dva partneři) • homogenní soubor vhodný pro zkoumání uspořádání vztahu mezi rodinou, trhem práce, a sociální politikou

5. Struktura příspěvku • 1 teoretická východiska • 2 preferované uspořádání rolí v rodině a obecné hodnotové orientace • 3 hlavní dimenze ‚genderového uspořádání‘ (viz Pfau-Effinger 2004) v České republice: - dělba prácev rodině - preferovaný a reálný model výchovy dětí - preferovaný a reálný způsob zapojení žen na trhu práce • 4 preference v oblasti sociální politiky a jejich vazba na ‚genderové uspořádání‘ • 5 diskuse možností rodinné politiky z hlediska cíle napomoci rodičům realizovat jejich životní plány

6. 1 Teoretická východiska a obecné předpoklady • Tradičně - vztah mezi rodinou a zaměstnáním jako konflikt obou sfér (Beck 1992, 1999; Beck-Gernsheim 1999) • Problém harmonizace jako nové sociální riziko spojené se sociálními nejistotami (Taylor-Gooby 2005) • Z této persektivy =>potřeba de-familializace,tj. oproštění členů rodiny od pečovatelských závazků (Esping-Andersen 1999)

7. 1 Komplexní vztah rodiny a zaměstnání Jiný problém: • Nedostatek péče’ (Lewis 2006)vytížením rodičů na trhu práce, otázka práva na poskytování i přijímání péče (Leira 2002, Lewis 2006) • Cíl sociální (rodinné) politiky – umožnit volby v sladění rodiny a zaměstnání (diferencované životní styly a preference), a ochrana dětí proti nejistotám rodičů na trhu práce

8. 1 Harmonizace rodiny a zaměstnání • Komplexní systém vzájemně propojených voleb: - o úrovni a formě účasti rodičů na trhu práce, - o způsobu zajištění vhodnépéče o děti, - o rozdělení péče a domácí práce - - a s tím vším spojené volby o genderových vztazích – - s tím souvisí i využití či potřeba opatření rodinné politiky

9. 1 Faktory ovlivňující harmonizaci rodiny a zaměstnání Komplex faktorů, jež tvoří genderové uspořádání - Pfau-Effinger (2004) – interakce mezi kulturními (Hakim) a strukturálními, institucionálními faktory (Esping-Andersen, Castles, Mc Donald) • Genderová kultura (hodnoty a normy – vztaženy k placené a neplacené práci, dětem a péči o ně, autonomii atp.) • Genderový řád – instituce jako sociální stát, rodina, trh práce a neziskový sektor + genderová struktura jako je genderová dělba práce a vztahy moci

10. 1 Faktory ovlivňující harmonizaci rodiny a zaměstnání – komplexní pohled Mc, Donald, Pfau-Effinger: • Inkonzistence či protiklady => • Institucionální zaostání– (některé) instituce se neadaptují změnám hodnot a preferencí • Kulturní zaostání – dynamika kulturních norem v různých oblastech života (trh práce x rodina) je nestejná – a/nebo když kulturní normy se mění pomaleji než sociální struktury a instituce(a také rozpor obecné preference x strukturálně podmíněné preference)

11. 2 Hodnotové základy genderového uspořádání v ČR • dva preferované modely rodiny: orientace na modifikovaný model živitele a pečovatelky (‚žena vykonává méně náročné zaměstnání než její partner a přebírá větší díl péče o domácnost a děti‘) a egalitární model (‚oba partneři vykonávají stejně náročné zaměstnání a péči o domácnost a děti si dělí rovným dílem‘) + ověřuje baterie 11 položek • populace v ČR je v této otázce rozdělena, v případě žen egalitární orientace převažuje orientace na modifikovaný model živitele a pečovatelky: 63% v případě mužů a 48% žen. Naproti tomu egalitární orientace byla preferovaná 37% mužů a 52 % žen • Egalitární orientace narůstá se vzděláním např. ženy s vysokoškolským vzděláním: 35% orientace na modifikovaný model živitele a 65% egalitární orientace

12. 3 Dělba práce v rodině: modifikovaný model živitele je téměř univerzální • Muži - asi třetinu času v srovnání se ženami v domácí práci a péči o děti • Nevýznamné rozdíly podle preferovaného modelu rodiny, vzdělání ženy či partnera (již Chaloupková 2005) • Ženy vnímají dělbu práce v rodině jako problém - partneři by se měli více zapojit v péči o dítě (43%), domácnost (51%), vysokoškolačky (61%),viz též Mc Donald (2000), Chaloupková (2005)

13. 3 Preferovaná a realizovaná péče o děti • většinou je preferována péče o děti v rodině, až do věku 3 let dítěte • mezi 3 až 4 roky věku třetina až polovina české populace preferuje péči mimo rodinu(po 4 letech věku dítěte už 65 až 75 % populace preferuje péči mimo rodinu) • 3 až 4 roky dítěte - vysokoškoláci se odlišují relativně silnou preferencí péče mimo rodinu (48%), ZV a V (34%), SŠ (39%) • Realizovaný způsob péče o děti v podstatě odpovídá zjištěným preferencím.

14. 3 Preferovaný model participace žen na trhu práce - odpovídá preferenci péče o dítě

15. 3 Preferovaný model participace žen na trhu práce • orientace domácností na model ´déle přerušované kariéry‘, a to až do 3 let věku dítěte • i později v době, kdy dítě chodí do školy, je domácnostmi velmi často preferován částečný pracovní úvazek žen • diference podle vzdělání, i když až do třetího roku věku dítěte je rozdíl mezi preferencemi žen z různých vzdělanostních skupin minimální • od tří let do povinné školní docházky dítěte se více pracovní aktivitě přiklánějí vysokoškolačky (přičemž preferují především částečné úvazky – 61 % a jen 24 % plné pracovní úvazky).

16. 3 Aktuální model participace žen na trhu práce • Preferencím však reálné zapojení žen na trhu práce odpovídá v tom ohledu, že se ženy zdržují relativně dlouho mimo trh práce v době kdy pečují o malé děti do tří až čtyř let • Proti svým preferencím jen málo využívají částečné pracovní úvazky - kolem 9% a nerostou (oproti 31% v průměru EU-27) (Employment in Europe 2007)

17. 3 Problémy participace žen na trhu práce • na datech Výběrových šetření pracovních sil (Kulhavý, Sirovátka 2006, data 2004: 251) bylo prokázáno: po dosaženítří let věku dítěte, kdy se začínají ženy ve větší míře vracet na trh práce, roste genderový rozdíl v míře nezaměstnanosti na 15 procentních bodů • ve věku 4-7 let dítěte na 19 procentních bodův neprospěch žen • (míry obecné nezaměstnanosti rodičů s takto starými dětmi jsou 10% a 17%) • u dětí starých 8-15 let je pak genderový rozdíl stále ještě 6,5 procentních bodů.

18. 3 Problém návratu žen na trh práce • 40% žen přišlo o místo nebo se obává ztráty zaměstnání (jen 13% mužů) • šanci na finančně či jinak zajímavou práciztratilo/obává se ztráty 47% žen (16% mužů), v souvislosti s péčí o děti • více pociťují rizika na trhu práce ŽENY s dětmi nad 3 roky než ženy s dětmi mladšími či bezdětné a spíše vysokoškolačky v porovnání s ženami se základním vzděláním a vyučenými

19. 4 Preference české populace ve vztahu k sociálním politikám • orientovány hlavně k finančním kompenzacím za ušlý výdělek žen v době kdy pečují o děti a kompenzace nákladů na výchovu dětí • Jsou takto vcelku v souladu s preferencí delšího přerušení zapojení žen na trhu páce, při nerovném rozdělení rolí na trhu práce a v rodině • Vcelku konzistentní napříč populací, rozdíly patrné podle vzdělání

20. 4 Peníze versus služby a zaměstnání(stupnice 1-7)

21. 4 Nejvýznamnější opatření, jež ‚usnadňují rodičovství, péči o děti a jejich výchovu a umožňují lépe kombinovat uplatnění na trhu práce a rodinné povinnosti.‘ reprezentativní survey ‚Manželství, rodina, zaměstnání‘ volba ze 17 položek) : • 1. prodloužení placené mateřské dovolené s náhradou ve výši 90% předchozího platu (26,8%, muži 23,5%, ženy 30%); • 2. snížení daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi (11,8%, muži 13,1%, ženy 6,3%); • 3. podstatné zvýšení přídavků na děti (10,7%, nízké vzdělání 15%, vysokoškolské vzdělání 7,7%); • 4. snížení nákladů na vzdělání dětí (9,5%, nízké vzdělání 13,1%, vysokoškolské vzdělání 6,4%); • 5. cenově dostupné bydlení pro rodiny s dětmi (7,8%, bez větších rozdílů); • 6. podpora pružné a zkrácené pracovní doby(7,7 %, nízké vzdělání 3,7%, středoškolské a vysokoškolské vzdělání 9%, muži 5,4%, ženy 10%);

22. 5 Závěr: genderové uspořádání a sociální politika • Dřívější analýzy: trend k re-familizaci rodinné politiky v České republice, jenž byl započat již před rokem 1989 a posílen v období 90. let • více příčin (Saxonberg a Sirovátka 2006) dědictví komunistické minulosti jako je - institucionální dědictví (fragmentace politik, ‚jesle‘) - ideologické dědictví (slabá tradice a diskreditace feministického hnutí, vnímání mateřství a rodiny jako výsostné privátní sféry svobody), - aktuální ekonomické a sociální reality transformující se společnosti (tlaky na trh práce, deficit veřejných rozpočtů)

23. 5 Závěr: genderové uspořádání a sociální politika trend k re-familializaci preferencí vůči politikám má základ v reálném genderovém uspořádání společnosti (strukturálně ‚vynucené‘ preference): : • tradiční dělba práce mezi muže a ženy v domácnosti • reálně nižší průměrný výdělek žen - finanční kompenzace od státu je pak nazírána jako lepší řešení • silná preference péče o děti v rodině až do věku 3-4 let • sociální politikou je fixován model déle přerušované pracovní kariéry žen (rod.dovolená), jenž odpovídá modifikovanému modelu živitele a pečovatelky • +reakce na komunistickou minulost

24. 5 Závěr: genderové uspořádání a sociální politika • Genderové uspořádání je ale konzistentní jen zdánlivě (vynucené volby) • obecné hodnotové orientace jsou s ním do značné míry v rozporu. V populaci je silně zastoupena preference egalitárního modelu rodiny, u žen a lidí s vyšším vzděláním jasně převažuje. • Situaci lze interpretovat tím způsobem, že se jedná o institutional lag (institucionální zaostání) sociální politiky a praktik na trhu práce ve vztahu k obecným preferencím a hodnotovým orientacím populace + roli hrají specifické preference v oblasti péče o děti

25. 5 Aktuální dilema české rodinné politiky • Jednou možností je podržení strategie odpovídající aktuálnímu genderovému uspořádání - především zlepšování dávek poskytovaných rodině, zejména vyšší kompenzace za péči o velmi malé děti. • Slabá místa:konflikt mezi preferencí částečných pracovních úvazků a jejich malým využitím- to znesnadňuje harmonizaci péče o děti a zaměstnání. • Strategie sociální politiky rovněž fixuje genderové rozdíly na trhu práce a v domácnosti (jde proti obecným preferencím značné části populace). • Fiskální a stimulační limity ‚kompenzační strategie‘ ?

26. 5 Aktuální dilema české rodinné politiky • Alternativní možností je obohacení (a reorientace) rodinné politiky větší podporou opatření, jež odpovídají egalitárnímu modelu (modelu dvou pracovníků/dvou pečovatelů). • Ta má oporu vobecných preferencích populace. • Lze předpokládat, že právě změna institucionálního rámce by mohla přispět: - k celkové změně genderového uspořádání (rozšíření možností volby) - k tomu, aby rodiny mohly lépe uspořádat své strategie způsobem blízkým jejich obecnějším životním preferencím