1 / 38

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR : Jan KOHOUTEK

brede
Download Presentation

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Zeměpisné souřadnice POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 4 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_04 DATUM TVORBY: 19.9.2012 ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM seznamuje žáky se zeměpisným souřadnicovým systémem a významnými zeměpisnými body na zemském povrchu. METODICKÝ POKYN:

  2. Zeměpisné souřadnice • Pomocí zeměpisných souřadnic určujeme polohu bodů na zemském povrchu Zemská osa • je myšlená přímka, kolmá k rovině rovníku, procházející středem Země a oběma zeměpisnými póly Zeměpisné póly • jsou myšlené body na severní a jižní polokouli, kde myšlená zemská osa protíná povrch Země • Na severním zeměpisném pólu se Země otáčí proti směru, na jižním po směru pohybu hodinových ručiček

  3. Poledníky • Proložíme-li rovinu zemskou osou, dostaneme na obvodu zeměkoule, kde tato rovina protíná její povrch, myšlenou kružnici, kterou nazýváme poledníková kružnice • Polovina této kružnice je poledník • Kterýkoliv poledník je nejkratší spojnici pólu na povrchu Zemi a určuje proto vždy zeměpisný sever a jih • Poledník, který prochází určitým bodem na zeměkouli, nazýváme místním poledníkem pro tento bod

  4. Poledníky • Pootočí-me li poledníkovou kružnici tohoto poledníku kolem zemské osy vždy o jeden stupeň, dostaneme celkem 180 poledníkových kružnic, to je 360 poledníku • Tyto poledníky jsou číslovanýod základního poledníku směrem na východ i západ • Protipoledník základního poledníku má tedy číslo 180 • Rozdělíme li uhlovou vzdálenost mezi dvěma sousedními poledníky na 60 stejných dílků (minut) a každým tímto dílkem vedeme další poledník, dostaneme minutové poledníky

  5. Zeměpisné souřadnice • Základní poledníknebo též nultý poledník je poledník 0° - Prochází Královskou observatoří v Greenwichi v Anglii (dnes jižní předměstí Londýna), podle toho se nazývá též Greenwichský poledník • Další poledníky jsou identifikovány pomocí úhlu, který svírají s tímto základním poledníkem (resp. úhlu, který jejich poloroviny svírají s polorovinou nultého poledníku), tento údaj se nazývá zeměpisná délka

  6. Královská observatoř Greenwich

  7. Zeměpisná délka • Značí se řeckým písmenem lambda (λ), měří se ve stupních • Body ležící na východ od nultého poledníku tj. na východní polokouli až do hodnoty 180° mají zeměpisnou délku východní (kladnou) - zkratka v.d. • Body ležící na západ od nultého poledníku tj. na západní polokouli až do hodnoty 180° mají zeměpisnou délku západní (zápornou) - zkratka z.d. Zeměpisná šířka • je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku • Jde o úhel, který svírá rovina rovníku s přímkou, procházející středem Země a příslušným bodem na povrchu Země • Zeměpisná šířka se značí řeckým písmenem φ a měří se ve stupních

  8. Základní poledník v Greenwichi

  9. Zeměpisná šířka • Body ležící na sever od rovníku tj. na severní polokouli mají severní zeměpisnou šířku (zkratka s. š., v anglické literatuře N) Body na jih od rovníku tj. na jižní polokoulimají jižní zeměpisnou šířku (zkratka j. š. nebo S). • Body na rovníku mají zeměpisnou šířku nulovou • Zeměpisná šířka je tedy úhel v rozsahu od 0° na rovníku do 90° na pólech(90º S nebo 90º J) • Pokud je udán pouze úhel bez označení pólu, pak kladné hodnoty značí severní polokouli, záporné hodnoty polokouli jižní

  10. Průměrné teploty na Zemi do velké míry závisí právě na zeměpisné šířce

  11. Rovnoběžka • je kružnice na povrchu koule se stejnou zeměpisnou šířkou φ • Je určena rovinou procházející zvoleným bodem rovnoběžně s rovinou rovníku • Rovnoběžky se zkracují od rovníku (nejdelší rovnoběžka) směrem k pólům (bod), přičemž 60. rovnoběžka je rovna 1/2 délky rovníku • Rovnoběžky se standardně označují podle své zeměpisné šířky jako např. 10. rovnoběžka s. š., ovšem některé význačné mají svá vlastní jména

  12. Významné rovnoběžky • severní pól (rovnoběžka 90° severní šířky), • severní polární kruh (rovnoběžka 66°33′ severní šířky), • obratník Raka (rovnoběžka 23°27′ severní šířky), • rovník (rovnoběžka 0°), • obratník Kozoroha (rovnoběžka 23°27′ jižní šířky), • jižní polární kruh (rovnoběžka 66°33′ jižní šířky) • jižní pól (rovnoběžka 90° jižní šířky)

  13. Rovník • Je průsečnice zemského povrchu s rovinou, procházející středem Země a kolmou k zemské ose • Je to pomyslná čára vedoucí po povrchu kulového rotujícího tělesa, například planety, měsíce nebo hvězdy, přesně na půli cesty mezi jeho geografickými póly • Rovník rozděluje povrch planety na severní a jižní polokouli • Délka zemského rovníku je asi 40 075 km

  14. Severní pól • je místo, kde zemská osa protíná zemský povrch, a ze kterého se navíc Země při pohledu dolů jeví, jako by se otáčela proti směru hodinových ručiček • Severní pól se nachází přibližně uprostřed Severního ledového oceánu • Geografický severní pól je situován na 90° zemské šířky • První prokazatelné dosažení severního pólu se podařilo 12. května 1926 posádce vzducholodi Norge • Velitelem expedice byl norský polárník RoaldAmundsen • Výprava především prokázala, že na severu není pevnina, ale jen moře

  15. Vzducholoď Norge

  16. Dochovaný kotevní stožár na Špicberkách

  17. Severní pól Robert Peary • Robert EdwinPearybyl dlouho pokládán za prvního pokořitele severního pólu, ke kterému mělo dojít 6. dubna 1909, výzkumy v 80. a 90. letech minulého století ovšem jeho úspěch zpochybnily • Prvním Čechem na severním pólu byl v roce 1928 František Běhounek, který nad pólem přeletěl ve vzducholodi Italia • Jeho prvenství zpochybnil Frederick Albert Cook, který tvrdil, že severního pólu dosáhl o rok dříve, 21. dubna 1908 (svoje prvenství mohl ale ohlásit teprve v roce 1909, neboť byl nucen v Arktidě přezimovat)

  18. Robert Peary (1856 – 1920) • Ve sporu o prvenství nakonec rozhodovala dánská komise, která označila za prvního člověka na severním pólu Pearyho • Ovšem důkazy o jeho prvenství nejsou stoprocentní, neboť plechová krabice, kterou na pólu umístil se vinou pohybu ledové masy pohybuje

  19. Severní pól • Na Severním pólu (v oblasti Severního polárního kruhu) je Slunce trvale nad obzorem v letních měsících a trvale pod horizontem během zimních měsíců • Východ Slunce nastává těsně před jarní rovnodennosti (19. březen), slunce pak během tří měsíců vystoupá do nejvyššího bodu nad obzorem kdy dojde k letnímu slunovratu (21. červen) a následně Slunce klesá k obzoru, kdy dojde k jeho západu při podzimní rovnodennosti (24. září) • Doba, kdy je Slunce trvale nad obzorem se nazývá polární den, a doba, kdy je slunce pod obzorem se nazývá polární noc

  20. Severní pól • Mocnost (tloušťka) ledu na severním pólu se pohybuje kolem dvou až tří metrů • Měření prokázaly, že průměrná tloušťka ledu se v posledních letech snížila • Mnozí to připisují vlivu globální změny klimatu, i když tento závěr je u části vědecké obce značně sporný • Některé odhady uvádějí, že během několika desítek let bude Severní ledový oceán v letních měsících úplně bez ledu

  21. 1990 1999

  22. Severní polární kruh • je myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, z nichž lze vidět po 24 hodin Slunce za letního slunovratu - tedy, kde Slunce za letního slunovratu nezapadne za obzor, a na nichž Slunce za zimního slunovratu nevyjde nad obzor • Jeho pozice je určena sklonem zemské osy, jenž je ovlivňován působením Slunce, Měsíce a ostatních planet Sluneční soustavy • Za severním polárním kruhem žije pouze málo lidí • Největšími městy jsou Murmansk s 325 000 obyvateli a Norilskse 135 000 obyvateli, obě leží v Rusku • Dalším významným městem je Tromsø(62 000 obyvatel)

  23. Murmansk

  24. Tromsø

  25. Obratník Raka • je obratník na severní polokouli na Zemi, který se nachází na 23°27' severní šířky - jedná se o nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu • Zenit (nadhlavník) je bod na obloze, který leží přímo nad pozorovatelem • Je to průsečík kolmice na horizontální rovinu pozorovacího místa s nebeskou sférou • Je pólem horizontální souřadnicové soustavy • Této šířky Slunce dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu • V okolí obratníku Raka se podobně jako na jižní polokouli nachází nejvíce pouští na světě

  26. Obratník Raka

  27. Obratník Kozoroha • je na Zemi obratník na jižní polokouli, který se nachází na 23°27' jižní šířky • Jedná se o nejjižnější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu • Této šířky Slunce dosahuje pouze jednou za rok, a to v době zimního slunovratu • V okolí obratníku Kozoroha se podobně jako na severní polokouli v oblasti obratníku Raka nachází nejvíce pouští na světě

  28. Obratník Kozoroha

  29. Jižní polární kruh • je myšlená kružnice, která protíná všechna nejsevernější místa na jižní polokouli, z nichž lze vidět po 24 hodin Slunce za zimního slunovratu - tedy, kde Slunce za zimního slunovratu nezapadne za obzor, a na nichž Slunce za letního slunovratu nevyjde nad obzor • Nynější geografická poloha jižního polárního kruhu je přibližně 66° 33′ 39″ jižní šířky • Převážná část jižního polárního kruhu protíná Jižní oceán, menší část pak protíná pevninu Antarktidy

  30. Jižní polární kruh

  31. Jižní pól • na Zemi je místo, kde zemská osa protíná zemský povrch • Prvním člověkem, který stanul na jižním pólu, byl norský polárník RoaldAmundsen - 14. prosince 1911 • Ve stejný okamžik se pokoušel dobýt jižní pól také Angličan Robert FalconScott • Jeho expedice dorazila na točnu o měsíc později • Při strastiplné zpáteční cestě se svou výpravou zahynul • V současné době se na jižním pólu nachází trvale obydlená polární stanice Amundsen-Scott

  32. Robert FalconScott Jižní pól • Jižní pól se nachází ve výšce 2835 m nad mořem uprostřed v těchto místech rovného 2850 m silného ledového masivu • Od postavení polární stanice jsou o jižním pólu známa některá klimatická data • Zaznamenané teploty se pohybují mezi -82,2 a -13,6° C s průměrnou hodnotou -49° C • Vítr zde fouká v průměru 5,5 m/s Roald Amundsen

  33. Místo označující jižní geografický pól

  34. Geodetický dóm focený ze samotného místa jižního pólu

  35. Použité zdroje a literatura Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Internetové zdroje: Http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%A9_sou%C5%99adnice http://cs.wikipedia.org/wiki/Severn%C3%AD_p%C3%B3l http://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Peary http://cs.wikipedia.org/wiki/Obratn%C3%ADk_raka http://cs.wikipedia.org/wiki/Obratn%C3%ADk_kozoroha http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_p%C3%B3l

  36. Použité zdroje a literatura SPOON, Silver. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Earth%27s_Axis_(small).gif SÁDOVSKÝ, Adam. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Poledn%C3%ADky.png OTAKAR, Přemysl. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Greenwich3.jpg CHRISO. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prime_meridian.jpg IDZKIEWICZ, Przemyslaw. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Earth-lighting-winter-solstice_CS.png IDZKIEWICZ, Przemyslaw. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Earth-lighting-winter-solstice_CS.png KRISTOF VT. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Poolijs_1990.jpg KRISTOF VT. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pokrywa_lodowa_1999.jpg VFP15. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:AmundsenEllsworthNobileDirgibleLaunchTower.jpg

  37. Použité zdroje a literatura FIALA, Anthony. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:82northe.jpg FJELLHEISEN. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Troms%C3%B8_view2.jpg WIKILAURENT. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:World_map_with_tropic_of_cancer.svg THESEVENSEAS. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:World_map_with_tropic_of_capricorn.svg THESEVENSEAS. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:World_map_with_antarctic_circle.svg THESEVENSEAS. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Antarctic_circle.svg MAULL, Henry; FOX, John. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Scott_of_the_Antarctic_crop.jpg SZACINSKI, Ludwik. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nlc_amundsen.jpg LECHNER, Kuno. wikipedia [online]. [cit. 19.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Geographic_Southpole.jpg

More Related