BANKOVNICTVÍ

1. BANKOVNICTVÍ Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D. Katedra ekonomie

2. Obsah přednášek • Vývoj bankovnictví • Peníze • Bankovní systém • Centrální banka • Obchodní banky • Bankovní obchody • Pasivní bankovní obchody • Aktivní bankovní obchody • Bilančně neutrální produkty • Kartové produkty • ČR a evropská integrace

3. Vývoj bankovnictví

4. Dějiny bankovnictví • Začínají s rozvojem oběhu peněz, kdy se objevují i první „profesionálové", kteří se začínají zabývat půjčováním peněžních prostředků a také jejich směnou. • Nejstarší zmínky o existenci směnárníků a peněžníků pocházejí již z Egypta, Babylónie a Asýrie, a to v dobách před naším letopočtem. Ve starém Řecku se vyčlenilo jako speciální zaměstnání zkušebnictví mincí, na což přirozeně navazovala jejich úschova za poplatek a půjčování na úrok. Rozvinuté peněžnictví, včetně používání poukázek znějících na drahé kovy, měl i starověký Řím.

5. Středověká Itálie • Především v městech středověké Itálie, která byla tehdy hlavními obchodními centry celé Evropy, se sbíhají mince různého původu, a tak zkušebníci a směnárníci přijímali vklady a zprostředkovávali platby do jiných měst. Na vlastní účet provozovali zápůjční obchody i nákupy a prodeje zboží. Vznikaly první obchodní společnosti (později tzv. žirové banky) k vzájemnému vypořádávání závazků mezi společníky pomocí převodů v obchodních knihách.

6. Anglie • Komerční bankovnictví v Anglii začalo u zlatníků, kteří lidem bezpečně ukládali zlato a jiné cennosti. Na základě stvrzenky a po zaplacení poplatku za úschovu dostali vkladatelé zlato zpátky. Stvrzenky začaly později obíhat místo zlata, které setrvávalo v sejfech zlatníků. Ti se začali se svěřeným zlatem věnovat úvěrovým obchodům. Majitelé zlata za to dostávali od zlatníků úrok. • Důležitou roli v  evropském bankovnictví sehrála dynastie Rothschildů. Zakladatelem byl Mayer Amsel Rothschild (1744-1812). Zkušenosti ve finančnictví získal u bankovní rodiny Oppenheimerů v Hannoveru. M.A.Rothshild měl pět synů, kteří působili v pěti evropských zemích a tvořili v 19. století důležitou součást tehdejšího finanční světa

7. Název banka • Když na konci 13. století vysedával jeden z prvních členů italského rodu Medicejů na dřevěné lavici před svým domem v italské Florencii, pravděpodobně netušil, že bude historiky považován za zakladatele moderního bankovního systému. • K jeho dřevěné lavici (italsky banco) přicházeli místní podnikatelé a ukládali si u něj přebytky zlata či zlatých mincí, které právě nepotřebovali. Pan Medici je uschoval a  podnikateli vydal stvrzenku, která potvrzovala, kolik si uložil.  Dnes by toto potvrzení neslo honosná jména jako směnka, dluhopis, pokladniční poukázka, šek apod. Jedná se však v zásadě pouze o slib, o projev důvěry klienta vůči bance a naopak. • Pan Medici tyto peníze dále půjčoval ostatním podnikatelům a za své riziko si počítal úroky. Aby měl jistotu, že peníze dostane zpět, měl také tým „specialistů na nátlak", kteří ošetřovali rizika.

8. Vývoj v našich zemích • v našich zemích se vyvíjelotéměř shodně s evropským bankovnictvím – vývoj byl motivován ekonomickými, obchodními i politickými stimuly • na přelomu 17. a 18. stoletíbankovní aktivitysamostatným předmětem podnikatelského rozvoje • v r. 1751 (v době prvních tereziánských reforem) vznikl první soukromý bankovní dům • 1. skutečná banka vznikla v Rakousku - Vídeňská městská banka – Wienerstadt Bankzaložena r. 1706, jejím hlavním úkolem byla správa státních financí

9. Vývoj v našich zemích • Privilegovaná rakouská národní banka založena r. 1816 ve Vídni posláním realizovat finančně reformní záměry Stadionova ministerstva • letech 1864 – 1872 bylo založeno v tehdejším Rakousku 126 bank • před depresí v roce 1873 bylo v českých zemích 33 bank • v letech velkého rozvoje bankovnictví byla založena Živnostenská banka pro Čechy a Moravu • roku 1873 začala velká deprese • poslední třetina předminulého století je i obdobím rozvoje „malobankovnictví“ - významnou úlohu sehrála poštovní spořitelna, založená v roce 1883

10. Období Československé republiky, okupace a války (1918–1945) • po převratu působilo v českých zemích osm etnicky německých a čtrnáct českých bank spolu s četnými pobočkami vídeňských bank • Bankovní úřad při ministerstvu financí byl vytvořen z Rakousko-uherské Národní banky • Poštovní úřad šekový zajišťoval bezhotovostní platby šekem a vykonával důležité služby při finančních transakcích státu, zvláště při emisních akciích • Národní banka Československá výhradní právo vydávat bankovky udržovat směnný kurz k cizím měnám • zemské a hypoteční banky v Praze, Brně a v Opavě

11. Bankovnictví v nových politických a hospodářských podmínkách (1945-1989) • v prvním poválečném roce vedle sebe působily dvě emisní instituce NBČS Slovenská banka • znárodnění akciových bank provedeno na základě dekretu prezidenta republiky • Československý lombardní a reeskontní ústav organizoval úvěrový systém • koncentraci peněžních ústavů legalizoval zákon č. 181 o organizaci peněžnictví z 20. července 1948 připouštěl existenci jen tří typů bank

12. Návrat k tržním základům bankovnictví po roce 1989 • v prvních letech transformace československé ekonomiky došlo k dynamickému rozvoji bankovního sektoru vznik nových bank; zvýšením rozsahu i kvality služeb • Základní principy nové bankovní soustavy: • zrušení monopolu jednotlivých bank na klientelu, • zrušení monopolu bank na jednotlivé druhy služeb, • zrušení přímého řízení bank státem, • institucionální oddělení centrálního a emisního bankovnictví od bankovnictví obchodního, • možnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů, • komerční přístup bank ke klientovi • od 1.1.1990 začaly v Československu platit dva nové zákony

13. Peníze

14. Historie peněz • Peníze je aktivum, které je běžně uznáváno a přijímáno ekonomickými subjekty • vývoj od naturální směny  komoditní  papírové  bankovní peníze • naturální směna (statek za statek, obrovský krok od samozásobitelství, následkem dělby práce se pak vyvinuly peníze, protože nebyla „dvojnásobná shoda potřeb“) • komoditní peníze (hovězí dobytek, olivový olej, pivo a víno, železo, zlato…) • mince • papírové peníze: bankovky a státovky (lidé chtějí peníze hlavně pro možnost koupě věcí), jsou lehce přenosné a skladovatelné, pečlivou ryteckou prací chráněny před paděláním, ochranné prvky bankovek • elektonicné peníze

15. Peněžní agregáty • finanční aktiva podle likvidity (ČNB publikuje v měnovém přehledu M1 a M2) • M1: oběživo + depozita na viděnou • M2: M1 + kvazipeníze (ČNB je vymezuje jako vysoce likvidní aktiva - vklady se splatností delší než 1 den) • M3: M2 + úsporoné účty a depozita vlastněná významnými finančními institucemi Funkce peněz • prostředek směny • zúčtovací jednotka • uchování hodnoty 

16. Základní pojmy Úroková míra: podíl úroků a zapůjčené částky, konkrétní = úrok. sazba Úroková sazba: • Reálná úrok. sazba: úrok. výnos upravený o koeficient inflace • Nominální úrok. sazba: jmenovitá hodnota ceny zapůjčených peněz Úrok: odškodnění za půjčené peníze, cena peněz Úroková marže: aktivní – pasivní úroky

17. Typy úrokových sazeb

18. Faktory ovlivňující úrok. sazbu • Riziko • Lhůta splatnosti • – doba aktiva do okamžiku, kdy musí být aktivum splaceno • Velikost úvěru nebo depozita • Různé druhy finančních aktiv • Soutěžení o depozita mezi bankami a finančními institucemi • Soutěžení o depozita mezi bankami

19. Podmiňující faktory úrok. sazeb • Potřeba reálného výnosu • Inflace • Nejistota ohledně budoucí míry inflace • Preference likvidity a poptávka po úvěrech • Platební bilance • Směnné kursy • Měnová politika • Zahraniční úrokové sazby

20. Propočet úroků Úrokový výnos: Německá uzance: 30/360 Francouzská uzance: skutečný počet dnů / 360 Anglická uzance: skutečný počet dnů/ 365

21. Bankovní systém

22. Třídění podle skupin bank, které je založeno na velikosti bilanční sumy • A. Velké banky (bilanční suma nad 150 mld. Kč) Česká spořitelna, Čs. obchodní banka, UniCredit Bank Czech Republic, Komerční banka • B. Střední banky (bilanční suma 50 až 150 mld. Kč) Českomoravská záruční a rozvojová banka, GE Money Bank, Raiffeisenbank • C. Malé banky (bilanční suma pod 50 mld. Kč) BAWAG Bank CZ, Fio banka, Česká exportní banka, Volksbank,

23. Třídění podle skupin bank, které je založeno na velikosti bilanční sumy • D. Pobočky zahraničních bank Pobočky zahraničních bank Stav k 21.02.2011, celkem nalezeno subjektů [20]: Název subjektu AXA Bank Europe, organizační složka Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka BRE Bank S.A., organizační složka podniku Citibank Europe plc, organizační složka COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Crédit Agricole Corporate and Investment Bank S.A. Prague, organizační složka Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika HSBC Bank plc - pobočka Praha ING Bank N.V. Oberbank AG pobočka Česká republika Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod Saxo Bank A/S, organizační složka The Royal Bank of Scotland N.V. Volksbank Löbau-Zittau eG, organizační složka Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha; zkráceně: VUB, a.s., pobočka Praha Waldviertler Sparkasse von 1842 AG ZUNO BANK AG, organizační složka ABN AMRO Bank, BRE Bank S.A., CALYON S.A., Citibank Europe, Commerzbank, Deutsche Bank, Fortis Bank, ING Bank, HSBC Bank, Oberbank, Privat Bank, Raiffeisenbank im Stiftland, Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ, Všeobecná úvěrová banka, Waldviertel Sparkasse • E. Stavební spořitelny Stavební spořitelny Stav k 21.02.2011, celkem nalezeno subjektů [5]: Českomoravská stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, Modrá pyramida stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Wüstenrot - stavební spořitelna

24. Bankovní dohled • Bankovní dohled stanoví rámec pro obezřetné podnikání bank a kontroluje jeho dodržování. Činnost bank podléhá zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v tomto zákoně ČNB vydává opatření a vyhlášky, které obsahují podmínky pro vstup do bankovního sektoru a obezřetnostní pravidla v jednotlivých oblastech podnikání bank.

25. Jednotná bankovní licence • Rozhodnutí vydané příslušným orgánem členského státu EU, na jehož základě je úvěrová instituce se sídlem na území tohoto členského státu oprávněna na tomto území vykonávat bankovní činnost. Jsou-li dodrženy postupy stanovené právem ES opravňuje k výkonu bankovní činnosti na území jiného členského státu EU, aniž by k tomu muselo být vydáno povolení příslušného orgánu tohoto jiného členského státu EU.

26. Počet bank podle vlastnictví http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab01.html

27. Centrální banka ČNB www.cnb.cz

28. Zákonná úprava postavení ČNB • Česká národní banka je ústřední bankou České republiky - vznikla k 1. 1. 1993. • základní postavení centrální banky dáno Ústavou • povinnosti, práva, organizace, cíle, politika atd. jsou konkretizovány v Zákoně č. 6/1993, o České národní bance • základním cílem ČNB je zabezpečení cenové stability : a) určuje měnovou politiku b) vydává bankovky a mince c) vykonává dohled nad peněžním oběhem, peněžním stykem a zúčtováním bank d) vykonává bankovní dohled nad činností bank a pečuje o rozvoj bankovního systému v ČR e) provádí další činnosti podle Zákona č.6/1993 a zvláštních předpisů

29. Právní úprava • Zákony • Zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem • Zákon o České národní bance č. 6/1993 Sb. • Zákon o bankách č. 21/1992 Sb. • Vyhlášky, opatření ČNB, úřední sdělení ČNB rozdělené podle oblasti působnosti: • Licencování a souhlasy • Konsolidace, kapitálová přiměřenost, úvěrová angažovanost • Řízení rizik • Kvalita aktiv • Ostatní

30. Poslání ČNB • ČNB je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. • Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. • Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. • Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. • Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.

31. Funkce ČNB • Emisní funkce výhradní právo emitovat hotovostní peníze (bankovky a mince) správa zásob oběživa, zajištění tisku bankovek a ražení mincí, úschova a likvidace neplatných, vyřazených platidel… • Funkce banky bank  ČNB vede účty obchodních bank, na nichž jsou dobrovolné vklady obchodních bank, ale i tzv. povinné minimální rezervy stanovené ČNB vůči ostatním bankám v pozici tzv. věřitele poslední instance • Funkce banky státu vystupuje v roli banky vlády ve smyslu vedení účtů vlády, centrálních orgánů, orgánů místní správy a některých státních podniků působí také ve funkci reprezentanta státu a to zejména v měnové oblasti

32. Nezávislost ČNB • Nezávislost centrální banky je klíčovou podmínkou úspěšné realizace měnové politiky a tedy udržitelného neinflačního růstu ekonomiky. ČNB disponuje vysokou mírou nezávislosti na politických strukturách při plnění svých zákonem stanovených funkcí již od počátku své existence (leden 1993). Nezávislost ČNB je právně zakotvena v Zákoně o ČNB č. 6/1993.

33. Centrální banky obvykle vykonávají • měnovou politiku s cílem zajistit především cenovou stabilitu, • správu devizových rezerv a implementaci měnové politiky, • dohled nad bankovním sektorem s cílem předcházet systémovým rizikům a tím chránit úspory, • emisi oběživa, péči o jeho kvalitu a řízení peněžního oběhu, • platební styk, • poskytování bankovních služeb státu.

34. Monetární politika ČNB • souhrn záměrů a opatření uplatňovaných při řízení úvěrové, depozitní, devizové a dalších peněžních činností, bankovních i nebankovních hospodářských subjektů • základní cíl zabezpečení cenové stability • režimy měnové politiky : cílování inflace cílování měnového kurzu a cílování měnové báze cílování peněžní zásoby (peněžních agregátů)

35. Nástroje měnové politiky • operace na volném trhu • usměrňování vývoje úrokových sazeb v ekonomice, ovlivňování likvidity peněžního trhu a signalizace postojů měnové politiky ČNB • tři podoby: operace na volném trhu jako hlavní měnový nástroj operace na volném trhu jako doplňkový měnový nástroj operace na volném trhu jako nástroj jemného ladění • hlavní měnový nástroj má podobu repo operací • automatické facility • slouží k poskytování (resp. ukládání) likvidity přes noc • nabývají dvou základních podob: depozitní facility a marginální zápůjční facility • povinné minimální rezervy • povinné vklady obchodních bank u centrální banky - povinnou minimální rezervu  2 % z primárních závazků (vkladů klientů bank)

36. Měnová politika ČNB • Podle Ústavy ČR a zákona o České národní bance hlavním cílem ČNB péče o cenovou stabilitu. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. Svého hlavního cíle - cenové stability - ČNB dosahuje změnami v nastavení základních úrokových sazeb. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího naplnění. Po vstupu ČR do eurozóny se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky.

37. Cenová stabilita • ČNB, podobně jako většina centrálních bank, se soustřeďuje především na stabilitu spotřebitelských cen. V praxi se stabilitou cen rozumí zpravidla nikoli doslova neměnnost cen, nýbrž jejich mírný růst. Růst cen odpovídající cenové stabilitě by měl zahrnovat statistické vychýlení směrem nahoru, k němuž dochází při měření růstu těchto cen, a měl by také dát dostatečný prostor pro drobné změny cenových relací, k nimž v každé ekonomice s efektivním cenovým systémem neustále dochází. Pro období od ledna 2006 byl vyhlášen inflační cíl ve výši 3 % s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry. V březnu 2007 byl vyhlášen nový inflační cíl ve výši 2 % platný od ledna 2010 s tím, že ČNB bude stejně jako doposud usilovat o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany."

38. Operace na volném trhu • Cílem operací na volném trhu je usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Operace na volném trhu jsou většinou prováděny ve formě repo operací (na základě dohod o zajištění peněžité pohledávky převodem dlužných cenných papírů). Z hlediska cíle a pravidelnosti lze operace na volném trhu rozdělit následovně:

39. Hlavní měnový nástroj: REPO operace • má podobu repo operací prováděných formou tendrů. Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne reverzní transakce, v níž ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB poskytnutý kolaterál. Základní doba trvání těchto operací je stanovena na 14 dní, proto je z hlediska měnové politiky chápána jako klíčová dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba). V závislosti na predikci vývoje likvidity bankovního sektoru jsou čas od času prováděny i repo operace s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Vzhledem k systémovému přebytku likvidity v bankovním sektoru slouží v současné době repo tendry pouze k odčerpávání likvidity. ČNB provádí repo tendry s tzv. variabilní sazbou. To znamená, že vyhlášená dvoutýdenní repo sazba slouží jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky v repo tendru uspokojovány. Nabídky bank jsou vypořádány podle americké aukční procedury, tj. ČNB přijme přednostně nabídky požadující nejnižší úrokovou sazbu, a to až do výše predikovaného přebytku likvidity na daný den. V případě, že objem objednaný bankami přesáhne predikovaný přebytek likvidity, ČNB nabídky za nejvyšší sazby buď zcela odmítne nebo proporcionálně zkrátí. Repo tendr je obvykle prováděn třikrát týdně s vyhlášením kolem 9:30 hod. Banky mají možnost ve stanovené době předávat své objednávky, t.j. objem a požadovanou úrokovou sazbu. Minimální akceptovatelný objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč.

40. Doplňkový měnový nástroj • má podobu tříměsíčního repo tendru, v němž ČNB přijímá likviditu na období tří měsíců. Tříměsíční repo tendr opět probíhá podle americké aukční procedury (viz dvoutýdenní repo tendr). ČNB nemá v úmyslu tímto nástrojem vysílat na trh signály, a proto tříměsíční repo sazba používaná pro tento tendr není sazbou ČNB, nýbrž jde o sazbu peněžního trhu aktuální v době vypsání tendru. V současnosti se tento nástroj nevyužívá, poslední tříměsíční tendr byl vypsán v lednu 2001.

41. Doplňkový měnový nástroj • Nástroje jemného ladění (devizové operace, operace s cennými papíry) používá ČNB ad hoc zejména v případech nečekaných krátkodobých výkyvů v likviditě trhu, kdy je ohrožena stabilita vývoje úrokových sazeb. Použití těchto nástrojů je v praxi spíše výjimečné. • Automatické facility • Automatické facility slouží k poskytování nebo ukládání likvidity přes noc (overnight, O/N). Protože se z hlediska bank jedná o permanentní možnost uložení resp. zapůjčení peněz, vytvářejí úrokové sazby uplatňované u těchto dvou facilit koridor, v němž se pohybují krátkodobé sazby na peněžním trhu (a také dvoutýdenní repo sazba).

42. Povinné minimální rezervy • Každá banka (včetně stavebních spořitelen) a pobočka zahraniční banky, která má v ČR bankovní licenci nebo se rozhodne v ČR podnikat na základě tzv. "Jednotné licence", je povinna držet na svém účtu u ČNB určitý předem stanovený objem likvidních prostředků, tzv. povinné minimální rezervy (PMR). Banky v současné době udržují PMR na svém účtu ve Zúčtovacím centru ČNB (tzv. účet platebního styku) a též na účtu pro výběry a skládání hotovostí, mají-li tento účet zřízen. Předepsaný objem PMR je stanoven na 2 % ze základny pro výpočet PMR. S platností od 12.7.2001 je touto základnou objem primárních závazků dané banky (tj. především vkladů od nebankovních subjektů), jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky. Příslušná banka je povinna udržovat na účtech pro držení PMR takový denní zůstatek, který je v průměru za udržovací období (přibližně 1 měsíc - začíná první čtvrtek v měsíci a končí ve středu před prvním čtvrtkem v následujícím měsíci) roven minimálně stanovené PMR pro dané udržovací období. Prostředky na tomto účtu až do výše předepsaného objemu PMR jsou počínaje 12.7.2001 bankám úročeny dvoutýdenní repo sazbou ČNB (dříve úročeny nebyly).

43. Bankovní regulace a dohled • centralizace versus decentralizace regulace bankovního systému regulace se zaměřuje na čtyři oblasti: • regulace vstupu subjektů do bankovní sféry • následná regulace jejich činnosti • povinné pojištění vkladů ze strany obchodních bank • působení centrální banky v pozici věřitele poslední instance • období vytváření legislativního rámce a podmínek pro fungování bankovního dohledu (1991 – 1993) • období rozvoje bankovního dohledu (1994 – 1997) • období standardizace výkonu bankovního dohledu (1998 – 2001)

44. Cíle ČNB • Strategickým cílem ČNB je být co nejlépe připravena na vstup do Evropského systému centrálních bank, což vyžaduje posílit evropskou dimenzi její činnosti. • Hlavním cílem ČNB je cenová stabilita. Dlouhodobá měnová strategie sleduje její dosažení a udržení, a to i po přijetí ČR do Evropské unie. • ČNB má zájem vykonávat všechny další funkce běžné pro centrální banky, pokud je může vykonávat lépe, než nabízejí alternativní možnosti. • ČNB je regulátorem finančního trhu. • Základem úspěchu ČNB je lidský kapitál, který je nutné dále aktivně zkvalitňovat.

45. Integrace ČR do EUměnová a hospodářská politika • Základní etapy: • Předvstupní etapa : (1995 – 2004) • Příprava na základě plnění Evropské dohody (ED) a kodaňských kritérií pro vstup do EU • I.etapa (2004 – současnost) • členství ČR v EU jako dovršení předvstupní fáze integrace do evropských struktur, zahájení plnění konvergenčních kritérií • II. etapa • zapojení do kurzového mechanizmu ERM II Evropského měnového systému • III. etapa • vstup do oblasti jednotné měny euro

46. Praní špinavých peněz • podíl šedé ekonomiky v jednotlivých zemích 10 až 50 % vykazovaného HDP • proces praní špinavých peněz se vyznačuje určitými znaky :potřeba utajit skutečné vlastnictví a kriminální zdroj, peněžní prostředky opatřené nezákonnou činností musí několikrát změnit své formy a podoby, je nutno zametat stopy po operacích nezbytných k proprání peněz, klíčovou roli hraje bankovní systém • proces praní špinavých peněz je rozdělen do tří etap : placement – peněžní hotovost shromážděná a umístěná do oběhu layering - zametání stop složitými bankovními převody integration - zapojení peněz do legálního hospodářství • ve světě vznikla řada organizací proti boji s praním špinavých peněz: OFAC – ve Spojených státech, FATF, Basilejský výbor pro bankovní dohled – v rámci EU

47. Centrální registr úvěrů • Centrální registr úvěrů (CRÚ) je informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích právnických osob a fyzických osob podnikatelů a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ, kterými jsou banky vč. poboček zahraničních bank a ČKA.

48. Ochrana spotřebitele ČNB vykonává dohled nad dodržováním některých povinností v oblasti ochrany spotřebitele, a to v segmentu jí regulovaných subjektů, kterými jsou: • banky a pobočky zahraničních bank, • spořitelní a úvěrní družstva, • obchodníci s cennými papíry, • centrální depozitář, • jiné osoby vedoucí evidenci investičních nástrojů, • investiční společnosti, • investiční fondy, • investiční zprostředkovatelé, • organizátoři trhů s investičními nástroji, • provozovatelé vypořádacích systémů, • pojišťovny, • zajišťovny, • penzijní fondy, • pojišťovací zprostředkovatelé, • samostatní likvidátoři pojistných událostí, • platební systémy, • směnárny

49. Obchodní banky

50. Obchodní banky Můžeme je členit skupin podle různých hledisek: • velikosti základního kapitálu (velké, střední, malé) • typu bankovní licence (univerzální, specializované) • služeb • právního postavení