projekt cz 1 07 1 1 03 01 0057
Download
Skip this Video
Download Presentation
Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 21

Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057 - PowerPoint PPT Presentation


  • 107 Views
  • Uploaded on

Výuková centra. Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057. Buněčné organismy dělíme na dvě nadříše:. PROKARYOTA (PROCARYOTAE) EUKARYOTA (EUCARYOTAE). PROKARYOTA. STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY. PROKARYOTA. jednobuněčné organismy zřejmě nejstarší organismy (3,5mld let)

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057' - braima


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
bun n organismy d l me na dv nad e
Buněčné organismy dělíme na dvě nadříše:

PROKARYOTA (PROCARYOTAE) EUKARYOTA (EUCARYOTAE)

prokaryota

PROKARYOTA

STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY

prokaryota1
PROKARYOTA
  • jednobuněčné organismy
  • zřejmě nejstarší organismy (3,5mld let)
  • nikdy netvoří funkčně a tvarově diferencované „tkáně“ ( ty jsou pouze u eukaryot )

( přechod mezi buňkou eukaryotní a prokaryotní neexistuje )

  • bakterie a sinice
stavba prokaryotn bu ky
Stavba prokaryotní buňky
  • obal prokaryotní buňky se skládá ze tří vrstev:

slizovitá vrstva

na povrchu

nemusí se vyskytovat u všech bakterií

buněčná stěna

tvořena polysacharidem – PEPTYDOGLYKANEM

fce: pevný obal buňky, určuje její tvar a představuje mechanickou a chemickou obranu

cytoplazmatická membrána

fosfolipidová vrstva

semipermeabilní (polopropustná)

řídí příjem a výdej látek do buňky

tok l tek
TOK LÁTEK
  • Difuze
  • probíhá po koncentračním spádu
  • bez dodání energie
  • z místa s větší koncentrací do místa s menší koncetrací
  • Aktivní transport
  • probíhá proti koncentračnímu spádu
  • spotřeba energie
stavba prokaryotn bu ky1
Stavba prokaryotní buňky
  • četná, krátká, jemná a křehká vlákna trčící z povrchu buňky všemi směry se nazývají – fimbrie

- navázání na povrch jiných buněk

  • organelou pohybu je duté, spirálně stočené vlákno – bičík
stavba prokaryotn bu ky2
Stavba prokaryotní buňky

- bakteriální prostor buňky vyplňuje cytoplazma

- v cytoplazmě se vyskytují důležitá proteosyntetická tělíska - ribozomy

- jadernou hmotu představuje „nukleoid“ - do kruhu stočená dvoušroubovice DNA

rozmno ov n prokaryot
Rozmnožování prokaryot
  • nejtypičtějším způsobem je dělení

1) replikace DNA (zdvojení) 2 molekuly DNA

2) růst buňky do délky

3) uprostřed buňky se utvoří přepážka

4) buňka se rozdělí na dvě dceřinnéb.

syst m prokaryot
SYSTÉM PROKARYOT

Říše ARCHEA

Říše BACTERIA

archea archebakterie
ř.: ARCHEA (archebakterie)

Organismy žijící v běžném prostředí, ale i vyhledávající stanoviště s extrémními podmínkami (pH, teplota, vysoký obsah solí)

Význam v globálním ekosystému ( tvoří 20% biomasy )

Součástí biogeochemických cyklů prvků S, N, C

bakterie mal exkurz do historie
ř.: BAKTERIE – malý exkurz do historie

Bakterie poprvé pozoroval roku 1676 nizozemský přírodovědecAntonivan Leeuwenhoek

Robert Koch byl průkopníkem v oblasti lékařské mikrobiologie a studoval původce cholery, TBC a anthrax. Při výzkumu TBC s konečnou platností dokázal, že bakterie jsou původci této nemoci, za což dostal v roce 1905 Nobelovu cenu. Takzvané Kochovy postuláty jsou výčtem čtyř kritérií, která jsou nutná k tomu, aby byl daný patogen uznán za původce určité nemoci.

V roce 1859 Louis Pasteur dokázal, že kvašení způsobují bakterie, a že tyto bakterie nevznikají spontánně z neživé hmoty. Pasteur také prosazoval názor, že mikroorganismy včetně bakterií způsobují nemoc.

Jaký druh léků používáme proti nemocem bakteriálního původu?

antibiotika
ANTIBIOTIKA
  • roku 1928 objevil Alexander Fleming penicilin
bakterie
BAKTERIE
  • heterotrofní, autotrofní organismy
  • plazmidy
  • za nepříznivých podmínek buňka vytvoří další obaly a změní se ve sporu

(jsou velmi odolné odolávají extrémním teplotám -190°C, 100°C )

  • za příznivých podmínek spora přijme vodu a stane se životaschopnou
bakterie1
BAKTERIE

U tvaru těla rozlišujeme 2 typy:

  • kulatý – koky
  • tyčinkovitý

Dalším důležitým taxonomickým znakem je počet bičíků:

A - monotricha

B - lofotricha

C - amfitricha

D - peritricha

v znam bakteri
Význam bakterií

Komenzálové (kůže, trávicí s.)

Symbionti (hlízkovité bakterie)

Destruenti ( koloběh látek - dekompozitor)

Průmysloví producenti (kvasinky)

Paraziti

zajímavost

vyu it biochemick aktivity mikroorganism k produkci potravin
VYUŽITÍ BIOCHEMICKÉ AKTIVITYMIKROORGANISMŮ K PRODUKCI POTRAVIN
  • Surová potravina (SUBSTRÁT), je očkována mikroorganismy (STARTOVACÍ KULTURA),které ji přemění na žádaný produkt
  • Nakládaná zelenina (kvašáky)
  • Kysané zelí
  • Olivy
  • Sójová omáčka
  • Sýry
  • Jogurt a další kysané mléčné výrobky
  • Salámy Lactobacillusspp.
    • Pediococcuscerevisiae
    • Aspergillusglaucus
konzervanty
KONZERVANTY

KONZERVANTY S KARCINOGENNÍMI ÚČINKY

• E 210 kyselina benzoová

• E 211 benzoan sodný

• E 213 benzoan vápenatý

• E 214–E 217 soli kyseliny hydroxybenzoové

látky prodlužující trvanlivost potravin

zamezují růstu mikroorganismů, které by mohly být pro lidský

organismus škodlivé

PŘÍRODNÍ KONZERVANTY:

kuchyňská sůl, ocet

SYNTETICKÉ:

oxid siřičitý, kyselina propionová, kyselina sorbová, kyselina

benzoová a jejich soli a estery, parabeny (soli kyseliny phydroxybenzoové)

- u citlivých osob možnost alergické reakce

bakterie zp sobuj c onemocn n
BAKTERIE způsobující onemocnění
  • Borreliaburgdorferi
  • Treponema pallidum
  • Neisseria gonorrhoea
  • Neisseriameningitidis
  • Salmonella
  • Staphilococus aureus
  • S. pneumonie
  • Clostridium tetani
  • C. botulinum
  • Mycoplasma pneumonie
  • Shigelladysenteriae
  • Yersiniapestis
  • Bacillusanthracis
ad