Chemie - názvosloví

1. Chemie - názvosloví Základy přírodních věd

2. Názvosloví anorganických sloučenin • Názvosloví dvouprvkových sloučenin • Názvosloví oxidů • Názvosloví peroxidů • Názvosloví bezkyslíkatých kyselin • Názvosloví bezkyslíkatých solí • Názvosloví hydridů • Názvosloví interhalogenových sloučenin • Názvosloví víceprvkových sloučenin • Názvosloví hydroxidů • Názvoslový kyslíkatých kyselin • Názvosloví kyslíkatých solí • Názvosloví hydrogensolí • Názvosloví směsných a podvojných solí • Názvosloví komplexních sloučenin

3. Obecná pravidla • Součet oxidačních čísel ve sloučenině je nula • Pokud se jedná o elektroneutrální molekulu • U iontů je roven náboji • Fluor má vždy oxidační číslo -I • Vodík má běžně oč +I (vyjímka – vazba s elektronegativnějším prvkem –I) • Kyslík má zpravidla oč –II (výjimku tvoří peroxidy -I, ozonidy,…) • Halogeny, mají oxidační číslo –I (vyjímka vazba s O, N, elektropozitivnější halogen) • Kovy mají ve sloučeninách jen kladná oxidační čísla s výjimkou některých komplexních sloučenin

4. Obecná pravidla • Kovy I.A skupiny (alkalické kovy) mají oxidační číslo I (vyjímkaalkalidy) • Kovy II.A skupiny (kovy alkalických zemin) mají oxidační číslo II • Kovy III.a skupiny mají oxidační číslo III • Maximální kladné oxidační číslo je rovno číslu A skupiny,ve které prvek leží • U dvouprvkových sloučenin má kladné oxidační číslo prvek s nižší elektronegativitou a záporné oxidační číslo prvek s vyšší elektronegativitou.

5. Elektronegativita

6. Obecně • Číslovkové předpony: 1 mono, 2 di, 3 tri, 4 tetra, 5 penta, 6 hexa, 7 hepta, 8 okta, 9 nona, 10 deka, 11 undeka, 12 dodeka

7. Názvosloví binárních slouřenin • Podstatné jméno –ID + přídavné jméno – přípona • Podstatné jméno př. Oxid, sulfid, hydroxid, nitrid, karbid, peroxid, hydrid,… • Př.: • Oxid siřičitý SO2 • Sulfid železitý Fe2S3 • Oxid olovičitý PbO2 • Karbid hlinitý Al4C3

8. Oxidy

9. Oxidy • Př.Cl2O5 – oxid chlorečný CrO3 – oxid chromový TeO3 – oxid telurový Cl2O7 – oxid chloristý HgO – oxid rtuťnatý Al2O3 – oxid hlinitý oxid manganičitý MnO2 oxid fosforitý P2O3 oxid nikelnatý NiO tetraoxiddidusičitý N2O4 oxid cesný Cs2O oxid rutheničelý RuO4

10. Oxidy oxid bromistý Br2O7 oxid chromový CrO3 oxid fosforečný P2O5 oxid hlinitý Al2O3 oxid manganistý Mn2O7 oxid sírový SO3 oxid dusičný N2O5 oxid uhličitý CO2 oxid osmičelý OsO4 oxid sodný Na2O dekaoxid tetrafosforečný P4O10 Li2O oxid lithný GeO2 oxid germaničitý P4O6 hexaoxidtetrafosforitý As2O5 oxid arseničný K2O oxid draselný SnO2 oxid ciničitý Sb2O5 oxid antimoničný SeO3 oxid selenový As4O6 hexaoxidtetraarsenitý I2O7 oxid jodistý RuO4 oxid rutheničelý

11. Oxidy • Oxid siřičitý SO • Oxid sírový S2O • Oxid sirný SO3 • Oxid sirnatý SO2

12. Halogenidy • Slouženina (F, Cl, Br, I, At) a dalšího prvku • Oxidační číslo halogenu –I • Obecný vzorec je MXn, kde n= 1 až 8 • n udává přímo oxidační číslo prvku M • AlBr3 - bromid hlinitý • BeCl2 - chlorid berylnatý • CrF6 – fluorid chromový • AlI3 – jodid hlinitý

13. Sulfidy – binární sloučenina síry (obdoba oxidů) • Síra má OČ –II • Co2S3 - sulfid kobaltitý • Hydridy • Binární sloučenina vodíku • S I.A a II.A skupinou obdobně jako u oxidů • CaH2 – hydrid vápenatý • S III.A jednoslovný název se zakončením –an • Sulfan (H2S), alan (AlH3), boran (BH3) • Kovové – proměnlivé složení, neuvádí se koncovka • Např. hydrid titanu, hydrid palladia,… • Triviální názvy hydridů • Např. voda(H2O), amoniak(NH3), peroxid vodíku(H2O2), chlorovodík (HCl), fluorovodík(HF), kianovodík(KCN),…

14. Peroxidy • Sloučenina dvou atomového kyslíku 02 a dalšího prvku. • Většinou s prvky z 1.A skupiny • Kyslík má v peroxidech oxidační číslo –I • Na2O2 – peroxid sodný, Li2O2 – peroxid litný • Nitridy (N –III) – binární sloučeniny dusíku • nitrid barnatý - Ba3N2 • Karbidy (C –IV) – binární sloučeniny uhlíku • karbid křemičitý - SiC

15. Hydroxidy • Skupina OH • Oxidační číslo vždy –I (OH)-I • Obecný vzorec M(OH)r kde r= 1 až 4 • Př. NaOH – hydroxid sodný Be(OH)2 – hydroxid berylnatý KOH – hydroxid draselný Fe(OH)2 – hydroxid železnatý

16. Bezkyslíkaté kyseliny • Binární sloučeniny vodíku – vodný roztok • Název – kyselina xxx-ová • Kyselina fluorovodíková HF • Kyselina sirovodíková H2S • Kyselina chlorovodíková HCl • Kyselina jodovodíková HI

17. Kyslíkaté kyseliny • Základní vzorec: HxAyOz (A – kyselinotvorný prvek) • H2SO4 – kyselina sírová • Pokud existuje více kyselin se stejným OČ u H nebo kyselinotvorného prvku – přidáváme číslovkovou předponu • U H – trihydrogen, tetrahydrogen,… • U kys.tvor. prvku difosforečná, triželezitá,…

18. Kyslíkaté kyseliny • H2Se kys. selenovodíková • HClO3 kys. chlorečná • HBrO2 kys. bromitá • H5P3O4 pentahydrogentrifosforná • kyselina fluorovodíková HF • Kyselina bromnáHBrO • Kyselina chloritá HClO2 • Kyselina tetrahydrogendifosforečná H4P2O7