html5-img
1 / 70

Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky

Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Slavnostní zahájení provozu agroparku v rámci rozvojového projektu.

bikita
Download Presentation

Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Sociální politika III.Mezinárodní aspekty sociální politiky Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  2. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  3. Slavnostní zahájení provozu agroparku v rámci rozvojového projektu • Dne 14.05.2012 proběhlo ve městě Sajnšand (provincie Dornogobi) slavnostní otevření a zahájení provozu agroparku vybudovaného v rámci projektu zahraniční rozvojové spolupráce ČR „Podpora zvýšení kvality rostlinné produkce v Dornogobi“. Formálně byla rovněž předána drobná zemědělská technika zástupcům místních tzv. FarmerFieldSchools. • Projekt je implementován organizací Člověk v tísni, o.p.s., a to v letech 2011-2012 s celkovým rozpočtem cca 10,1 mil. Kč. Vybudovaný agropark má sloužit jako poradenské centrum, jehož součástí je technické zázemí, chráněný vodní vrt se zásobníkem, pěstební plochy, skleníky, sklad osiv a některé vybavení (např. traktor). Kromě konání školení je součástí projektu rovněž vybavení šesti již fungujících zemědělských míst (tzv. FarmerFieldSchools). • Rozvojová spolupráce ČR (MZV) – programové země (nejvyšší kategorie partnerských zemí - prioritní země s programem spolupráce): Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  4. Farma v poušti • Agropark nedaleko města Sajnšand v Mongolsku založila organizace Člověk v tísni. Více než 10 milionů korun na projekt dala Česká rozvojová agentura působící při ministerstvu zahraničí. • Farma by měla ve velice řídce obydleném kraji větším než Česko sloužit jako poradenské centrum. Místní rolníci zde dostanou kvalitní osivo, nezbytné nářadí, ale i radu jak postavit fóliovník, jak nakládat s vodou a které plodiny se vyplatí v poušti pěstovat. Menší výuková centra provozují Češi i na dalších šesti místech v kraji Dornogobi. • V Sajnšandu totiž není práce. Továrny a zemědělská družstva se po pádu Sovětského svazu zavřely, v minulých letech navíc udeřily kruté zimy a pastevcům pomřelo mnoho dobytka. Políčka by lidem nezajistila jen obživu, ale také rozšíření jídelníčku, který se nyní skládá převážně z mléka a masa. Sázení rakytníků a jilmů navíc brzdí rozšiřování pouště. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  5. Portugalci oprašují koloniální pouta a prchají za prací do Angoly • Angola už dávno není chudá africká země zničená krvavou občanskou válkou. Někdejší portugalská kolonie bohatne díky příjmům z ropy a diamantů a láká tisíce Portugalců drcených ekonomickou krizí. • "Angolané mají peníze a my je potřebujeme," svěřil se novinářům britského listu The Guardian José Luis Sousa. Sedmačtyřicetiletý Portugalec se do Angoly přestěhoval před čtyřmi lety a nyní zde provozuje tiskárnu. "Nakupují v Portugalsku i celém světě. Lidem v Portugalsku se tato situace nelíbí, ale oni mají peníze a my ne," vysvětluje. • Je jen jedním z desetitisíců Portugalců, kteří v uplynulých letech odjeli do své bývalé kolonie za prací. Důvod je jednoduchý. Lisabon válčí s nejhorší ekonomickou krizí od 70. let, nezaměstnanost dosahuje 15 procent a ekonomika se letos podle odhadů smrskne o 3 procenta. • Naopak Angola těží z bohatých zásob ropy, mědi, zlata a diamantů a její hospodářství vykazuje čísla, o kterých si Evropská unie může nechat jen zdát. Největší růst sice v posledních poněkud polevil, ale i tak se letos očekává až desetiprocentní zlepšení ekonomiky. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  6. Podle konzervativních odhadů žije nyní v Angole asi 100 tisíc Portugalců, což je o 80 tisíc víc než před devíti lety. Využívají společného jazyka i pevných kulturních a obchodních vazeb, které vznikly během jejich koloniální nadvlády. Po zisku nezávislosti v roce 1975 se sice Angola propadla do vleklé občanské války, deset let se už ale těší míru a vyrostla v třetí největší ekonomiku subsaharské Afriky. • Angolská prosperita má však i stinné stránky. Hlavní město Luanda je jedním z nejdražších měst světa, hamburger tu stojí přibližně 30 dolarů (asi 600 korun). Ohromné nerovnosti mezi bohatými a chudými a 26procentní nezaměstnanost hrozí přerůst v konflikt mezi místními a zahraničními pracovníky. • Portugalci jsou ochotní nad autoritářskými způsoby angolského prezidenta přimhouřit oči a příliv ekonomických uprchlíků do novodobého Eldorada stále sílí. "Možná že se Portugalsko jednou stane angolskou kolonií," říká Sousa. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  7. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  8. 3. Organizace spojených národů • Organizace spojených národů (OSN), anglicky UnitedNationsOrganization (UNO), též Spojené národy (zkratka se nepoužívá), anglicky UnitedNations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny státy světa s výjimkou Vatikánu – v červenci 2012 měla 194 členských států. • Jediná organizace na světě, která může aktivně řešit globální problémy. Rezoluce Rady bezpečnosti jsou právně závazné pro všechny státy, ostatní rozhodnutí jsou závazná pro státy, jejichž parlamenty je ratifikují. • Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. • Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  9. Dějiny OSN • Založena 26. června 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 51 státy včetně tehdejší ČSR. • Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. • 24. října 1945 byla Charta ratifikována většinou signatářských zemí = datum vzniku OSN, každoročně Den Spojených národů • První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně. • OSN postupně přijímala další členské státy, tato činnost však byla brzděna Studenou válkou. Velký nárůst členských států byl zaznamenán v šedesátých letech (dekolonizace), potom po rozpadu komunistického bloku. • Dnes má OSN 194 členských států, ČR je členem od začátku roku 1993. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  10. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  11. Charta OSN • Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů. • Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující: • udržovat mezinárodní mír a bezpečnost; • rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů; • spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod; • být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  12. Charta OSN • Činnost Organizace spojených národů vychází z následujících zásad: • všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné; • zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty; • zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti; • vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům; • zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí; • žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  13. Členské státy OSN Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  14. Organizační struktura OSN • Valné shromáždění • Rada bezpečnosti • Ekonomická a sociální rada - ECOSOC • Poručenská rada • Mezinárodní soudní dvůr • Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  15. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  16. Sídlo OSN:New York • Sídla přidružených organizací: • Washington • Vídeň • Řím • Ženeva • Paříž • Nairobi • … Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  17. Valné shromáždění • Hlavní jednací orgán OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. • Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v úterý třetího zářijového týdne. • Nejméně tři měsíce před začátkem řádného zasedání probíhá volba nového předsedy, 21 místopředsedů a předsedů šesti hlavních výborů. • Z důvodu rovnoměrného geografického zastoupení rotuje předsednictví každoročně mezi pěti skupinami států – státy africkými, asijskými, východoevropskými, latinskoamerickými a karibskými a státy západoevropskými a ostatními. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  18. Valné shromáždění • Na začátku každého řádného zasedání se koná všeobecná rozprava, jíž se zpravidla zúčastňují nejvyšší představitelé států a vlád. Jednotlivé země na ní vyjadřují názory na naléhavé mezinárodní otázky. Většina z nich je následně projednávána v šesti hlavních výborech VS: • První výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost. • Druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor. • Třetí výbor – Sociální, humanitární a kulturní výbor. • Čtvrtý výbor – Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace. • Pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor. • Šestý výbor – Právní výbor. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  19. Valné shromáždění • Celoroční aktivity OSN vycházejí především z rozhodnutí VS, tedy z vůle většiny členských států vyjádřené přijatými rezolucemi a rozhodnutími. Tuto činnost vykonávají: • výbory a jiné orgány ustavené Valným shromážděním, které jsou pověřeny studovat a podávat zprávy o specifických otázkách, např. odzbrojení, udržování míru, rozvoj a lidská práva; • mezinárodní konference svolávané Valným shromážděním; • Sekretariát Organizace spojených národů, tedy generální tajemník a jeho aparát mezinárodních úředníků. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  20. 67. Valné shromáždění OSN začíná 18. září 2012 v New Yorku. • 24. září proběhne debata o právním státě, Všeobecná rozprava se otevře 25. září za účasti nejvyšších představitelů států a vlád. • Hlavou 67. Valného shromáždění OSN byl zvolen ministr zahraničí Srbska VukJeremić. Předseda Valného shromáždění (VS) je volen na základě regionálního principu. Letos přišla řada na Východní Evropu. • První místopředsedy vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg vykoná cestu do USA, kde se uskuteční pracovní setkání s ministryní zahraničních věcí USA Hilary Clinton. V dalším týdnu se ministr zúčastní všeobecné rozpravy 67. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  21. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  22. Dům OSN v Praze • Historie přítomnosti Organizace spojených národů v Praze sahá do roku 1947, kdy byla otevřena kancelář Informačního centra OSN jako jedna z prvních "poboček" Spojených národů mimo domovský New York. Na konci roku 2000 využily organizace OSN působící v České republice nabídky MČ Praha 5 a dohodly se na vytvoření Domu OSN (v systému OSN nazývaný UN House), prvního společného sídla OSN v Praze. • Dům OSN, nám. Kinských 6, Praha 5, www.osn.cz • V UN House sídlí tyto organizace OSN: • UNIC (Informační centrum OSN v Praze) • UNHCR (Komisariát OSN pro uprchlíky) • WHO (Světová zdravotnická organizace) • Český výbor pro UNICEF (Dětský fond OSN) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  23. Rada bezpečnosti • Charta OSN přisuzuje Radě bezpečnosti (RB) hlavní zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. RB má 15 členů, z toho pět stálých – jsou to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie – a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období. • Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je zapotřebí alespoň devíti hlasů z patnácti. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů, včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo jednomyslnosti mocností, často označované jako právo veta. Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti, a tím návrh vetovat (zamítnout). Všech pět stálých členů již právo veta v minulosti při různých příležitostech uplatnilo. Pokud stálý člen nesouhlasí s navrhovanou rezolucí nebo rozhodnutím, ale nechce uplatnit právo veta, může se zdržet hlasování. Rezoluce pak může být přijata získáním potřebných devíti hlasů. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  24. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  25. Rada bezpečnosti • Podle článku 25 Charty OSN souhlasí všechny členské státy s tím, že budou rozhodnutí Rady bezpečnosti respektovat a naplňovat. Zatímco ostatní orgány OSN udělují doporučení vládám, RB přijímá rozhodnutí, která jsou na základě Charty OSN pro členské státy závazná. • Rada bezpečnosti je koncipována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů musí být stále přítomni v sídle OSN. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  26. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  27. Reforma rady bezpečnosti • V současné době probíhá diskuse o rozšíření stálého členství v radě bezpečnosti. Nejsilnější předpoklady pro obsazení nových míst mají tyto státy: Brazílie, Indie, Japonsko a Německo. Brazílie je největší zemí latinské Ameriky. Indie je největší demokracii na světě a druhou nejlidnatější zemí na světě. Navíc má třetí největší armádu na světě a vlastní jaderné zbraně. Japonsko a Německo patří mezi největší přispívatele do rozpočtu OSN. • Projekt rozšíření má mnoho kritiků. Mezi nejhlasitější odpůrce patří Argentina, Itálie, Jižní Korea, Mexiko a Pákistán. Evropští odpůrci prosazují místo německého křesla křeslo pro Evropskou unii. • Uvažuje se ještě o rozšíření o členské státy z Africké unie (Egypt, Nigérie a Jihoafrická republika) a muslimský stát. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  28. Mírové operace OSN • Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O jejich důležitosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly Spojených národů obdržely Nobelovu cenu míru. • Přestože udržování míru není přímo zakotveno v Chartě OSN, už v roce 1948 Spojené národy vytvořily první takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodržováním příměří na Blízkém východě. • Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti se souhlasem dotčených zemí a většinou i dalších stran. Sestávají z vojenského a policejního sboru a civilního personálu. • V rámci operace jsou rozmístěni vojenští pozorovatelé nebo vojenské jednotky, případně obojí. Mise vojenských pozorovatelů tvoří neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových sborů jsou vyzbrojeni, ve většině případů však mohou zbraně použít jen k sebeobraně. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  29. Funkce operací na udržení míru OSN Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  30. Mírové operace OSN • Vojenské jednotky jsou poskytovány členskými státy na základě dobrovolnosti. Náklady jsou hrazeny ze zvláštního rozpočtu pro mírové operace, do kterého přispívají členské země OSN. Země vysílající vojenské jednotky dostávají z tohoto rozpočtu kompenzaci podle předem stanovených podmínek. Schválený rozpočet na období červenec 2009 až červen 2010 činí 7,9 miliardy amerických dolarů. To je přibližně 0,5 procenta celosvětových vojenských výdajů (odhadem 1,464 bilionu USD). • Program o mírových operacích OSN je zaměřen na seznámení s principy mezinárodní ochrany míru a bezpečnosti a historii i současnost mírových operací OSN ve světě. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  31. Kvantitativní aspekty operací OSN 1999-2008 Zdroj: UN Department of Peacekeeping Operations Publications and Archives.

  32. Desítka největších přispěvovatelů vojenských jednotek do operací OSN (září 2005)

  33. Další státy k září 2009 16. France - 2021 20. Brazil - 1348 21. Poland – 1120 32. Austria – 524 34. Germany – 512 41. Russia – 366 46. Fiji – 279 47. UK – 268 70. USA – 84 54. Slovakia– 198 101. Czech Republic – 8 117-192 – Uzbekistan - 0 Celkem: 96 075vojákůz 116zemí

  34. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  35. Ekonomická a sociální rada • Charta OSN zřizuje Ekonomickou a sociální radu (ECOSOC) jako hlavní orgán pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a specializovaných přidružených organizací systému organizace. ECOSOC má 54 členů s tříletým funkčním obdobím, rozhodnutí jsou přijímána prostou většinou, každý člen disponuje jedním hlasem. • Rada se obvykle několikrát do roka schází se zástupci občanské společnosti na krátkých zasedáních a mnoha přípravných schůzkách, na nichž se řeší organizační otázky. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Součástí tohoto zasedání je tzv. high-level segment, setkání na vysoké úrovni za účasti ministrů a dalších vysokých státních představitelů, na němž se projednávají stěžejní hospodářské, sociální a humanitární otázky. Celoroční činnost ECOSOC probíhá v pomocných a přidružených orgánech Rady. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  36. Ekonomická a sociální rada • Ekonomické a sociální radě přísluší následující funkce a pravomoci: • sloužit jako ústřední diskusní fórum k projednávání mezinárodních ekonomických a sociálních otázek a formulaci politických doporučení členským státům a celému systému OSN; • vypracovávat a iniciovat studie a zprávy a předkládat doporučení týkající se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších otázek; • podporovat respektování a dodržování lidských práv a základních svobod; • podílet se na přípravě velkých mezinárodních konferencí v sociální a ekonomické oblasti a v příbuzných oborech a podporovat a koordinovat následné využití závěrů těchto konferencí; • koordinovat činnost specializovaných přidružených organizací OSN prostřednictvím konzultací a poradenské činnosti a doporučení Valnému shromáždění. • Jednáním o mezinárodních ekonomických a sociálních otázkách a poskytováním strategických doporučení hraje ECOSOC klíčovou roli při posilování mezinárodní spolupráce a rozvoje a při určování priorit pro další činnost. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  37. Světový summit o sociálním rozvoji • Světový summit o sociálním rozvoji (Kodaň, 1995) byl součástí série konferencí svolaných OSN, jejichž cílem bylo zvýšit povědomí o ožehavých problémech pomocí spolupráce členských zemí a dalších významných hráčů. 117 nejvyšších představitelů států a vlád a 69 ministrů přijalo Kodaňskou deklaraci o sociálním rozvoji a akční plán. • Vlády se zavázaly čelit tíživým sociálním problémům světa řešením klíčových otázek společných pro všechny země: odstranění chudoby, podpora plné zaměstnanosti a prosazování sociální integrace, zvláště pak znevýhodněných skupin obyvatelstva. Summit předznamenal začátek nového přístupu k sociálnímu rozvoji jako jedné z hlavních priorit, která staví jednotlivce a jeho zájmy do centra rozvoje. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  38. Programy a další orgány OSN • Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) • Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO (ITC) • Úřad pro drogy a kriminalitu (UNODC) • Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) • Rozvojový program OSN (UNDP) • Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM) • Program dobrovolníků OSN (UNV) • Populační fond OSN (UNFPA) • Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) • Dětský fond OSN (UNICEF) • Světový potravinový program (WFP) • Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) • Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) • Centrum OSN pro lidská sídla (Habitat) • Úřad OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS) • Univerzita OSN (UNU) • Mezinárodní výzkumný a vzdělávací institut pro problematiku postavení žen (INSTRAW) • Institut pro prevenci a kontrolu kriminality (UNICRI) • Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR) • Výzkumný ústav OSN pro sociální rozvoj (UNRISD) • Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  39. Regionální komise • Regionální komise OSN jsou podřízeny Ekonomické a sociální radě (ECOSOC) a jejich sekretariáty podléhají pravomoci generálního tajemníka. Jejich úkolem je iniciovat opatření na podporu ekonomického rozvoje příslušného regionu a posílit ekonomické vztahy mezi zeměmi. Komise jsou financovány z řádného rozpočtu OSN. • Ekonomická komise pro Afriku (ECA) • Ekonomická komise pro Evropu (ECE) • Ek. komise pro Lat. Ameriku a karib. oblast (ECLAC) • Ekonomická asociální komise pro Asii a Tichomoří (ESCAP) • Ekonomická asociální komise pro západní Asii (ESCWA) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  40. Specializované agentury a autonomní organizace, koordinované ECOSOC • Mezinárodní organizace práce (ILO) • Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) • Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) • Světová zdravotnická organizace (WHO) • Skupina Světové banky • Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) • Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) • Mezinárodní finanční korporace (IFC) • Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA) • Mezinárodní měnový fond (IMF) • Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) • Mezinárodní námořní organizace (IMO) • Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) • Světová poštovní unie (UPU) • Světová meteorologická organizace (WMO) • Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) • Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) • Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) • Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) • Přípravná komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) • Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) • Světová turistická organizace (WTO) • Světová obchodní organizace (WTO) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  41. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  42. Poručenská rada • Poručenská rada byla ustavena Chartou OSN v roce 1945, aby dohlížela na správu jedenácti území zařazených do poručenské soustavy. Jejím úkolem bylo zajistit přijetí takových kroků, které připraví tato území na samosprávu nebo samostatnost. Podle Charty OSN byla Poručenská rada pověřena zkoumáním a projednáváním zpráv správcovských států o politickém, hospodářském a sociálním vývoji daného území. Současně se zabývala podněty obyvatel těchto území a prováděla speciální ověřovací mise. • Do roku 1994 dosáhla všechna svěřenecká území OSN samosprávy či nezávislosti, ať již jako nezávislé státy či připojením k některému ze sousedních nezávislých států. Posledním bylo svěřenecké území Tichomořských ostrovů (Palau), které se v témže roce staly 185. členským státem OSN. Poručenská rada, složená ze stálých členů Rady bezpečnosti – Číny, Francie, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států – tak splnila svůj účel. Byla proto upravena její procedurální pravidla a Rada se má scházet jen v případech, kdy to bude situace vyžadovat. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  43. Mezinárodní soudní dvůr • Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN. • Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění. • Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  44. Sekretariát • Oddělení a úřady Sekretariátu OSN: • Úřad pro vnitřní dohled (OIOS) • Úřad pro právní otázky (OLA) • Odbor pro politické otázky (DPA) • Odbor pro otázky odzbrojení (DDA) • Odbor pro mírové operace (DPKO) • Úřad pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) • Odbor pro ekonomické a sociální otázky (DESA) • Odbor pro záležitosti Valného shromáždění a ... (DGAMC) • Odbor poskytování informací veřejnosti (DPI) • Odbor pro řízení (DM) • Úřad bezpečnostního koordinátora OSN (UNSECOORD) • Úřad pro otázky odzbrojení Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  45. Sekretariát • Sekretariát OSN tvoří uvedená oddělení a úřady. Výkonný úřad generálního tajemníka zahrnuje generálního tajemníka a tým jeho poradců a zajišťuje celkové administrativní vedení OSN. Sekretariát sídlí v New Yorku a má úřadovny v mnoha dalších částech světa. Dalšími hlavními centry činnosti OSN jsou Ženeva, Vídeň a Nairobi. • Úřad OSN v Ženevě (UNOG) vede generální ředitel Sergej Alexandrovič Ordžonikidze z Ruské federace. Úřad slouží především jako centrum diplomacie a fórum pro otázky odzbrojení a lidských práv. • V čele Úřadu OSN ve Vídni (UNOV) stojí generální ředitel Antonio Maria Costa (Itálie). Prioritními činnostmi jsou problematika mezinárodní kontroly zneužívání drog, mírového využití vesmírného prostoru a mezinárodního obchodního práva. • Úřad OSN v Nairobi (UNON) vede Klaus Töpfer z Německa. UNON se zaměřuje na problematiku životního prostředí a lidských sídel. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  46. Generální tajemník • Generální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce diplomata, obhájce, úředníka a výkonného ředitele, je tváří OSN a symbolem jejích ideálů. Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných. • Generální tajemník je Chartou OSN označován za "hlavního správního úředníka OSN", který jedná z tohoto titulu a "vykonává funkce, jenž mu byly svěřeny" Radou bezpečnosti, Valným shromážděním, Ekonomickou a sociální radou a dalšími orgány OSN. Charta rovněž zmocňuje generálního tajemníka k tomu, aby "upozorňoval Radu bezpečnosti na jakékoli otázky, které by podle jeho soudu mohly znamenat ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti". • Jednou ze stěžejních rolí generálního tajemníka je, že silou svého "osobního vlivu", to jest prostřednictvím veřejných i soukromých kroků postavených na jeho nezávislosti a bezúhonnosti, pomáhá předcházet konfliktům, brání jejich eskalaci a jejich šíření. • Současný generální tajemník BanKi-moon pochází z Korejské republiky a je v pořadí osmým nejvyšším představitelem Spojených národů. Funkce se ujal 1. ledna 2007. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  47. Mezinárodní finanční instituce (MFI, IFI) • Vznikly ve snaze zabránit opakování velké ekonomické krize z 30. let • Po válce měl být vytvořen stabilní a silný měnový systém (IMF) a stabilní a trvale fungující systém mezinárodních financí (WB) • Založeny v roce 1945 v BrettonWoods - tzv. Brettonwoodské instituce: • Světová banka (SB, WB) • Mezinárodní měnový fond (MMF, IMF) • Měnový systém • Všechny měny navázány v určeném kurzu na americký dolar (USD) – fluktuace max. 1% • Stabilní hodnota USD zajištěna tak, že USD je krytý určitým množstvím zlata (inspirace zlatým standardem britské libry z 19. století) • To mělo odvrátit riziko zhroucení měn nebo nekontrolovatelných spekulací. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  48. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

  49. Krize Brettonwoods • Zatímco rostl objem světového obchodu, téměř nerostly měnové rezervy – akutní nedostatek financí v systému • Dolar od 2. světové války oslaboval, jiné měny (hlavně německá marka a japonský jen) výrazně posilovaly • Americká ekonomika byla po válce na vrcholu jako jediná válkou nezničená silná ekonomika světa, a tedy poté oslabovala, zatímco ekonomiky po válce prakticky na dně, začaly rychle posilovat • Nastavené kurzy proto neodpovídaly realitě a příležitostné úpravy se ukazovaly jako nedostatečné a nepružné řešení • V systému byla obrovská poptávka po dolarech – investice tzv. petrodolarů z nově posilujících ropných ekonomických tygrů, a tak nastal masivní odliv dolarů z USA, což prohlubovalo negativní platební bilanci USA a dolar to v důsledku oslabovalo. • Po několika nedostatečných úpravách byl v roce 1971 zrušen zlatý standard dolaru • Postupně došlo k vytvoření systému plovoucích kurzů. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

More Related