Habilitační přednáška
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 36

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav chemie a biochemie PowerPoint PPT Presentation


  • 77 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Habilitační přednáška Výskyt a transformace chemických forem rtuti v životním prostředí Mgr. Pavlína Pelcová, Ph.D. MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav chemie a biochemie. Obsah. Chemické formy rtuti - fyzikálně-chemické vlastnosti - toxicita - zdroje

Download Presentation

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav chemie a biochemie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Mendelova univerzita v brn agronomick fakulta stav chemie a biochemie

Habilitační přednáška

Výskyt a transformace chemických forem rtuti v životním prostředí

Mgr. Pavlína Pelcová, Ph.D.

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚAgronomická fakultaÚstav chemie a biochemie


Obsah

Obsah

  • Chemické formy rtuti

    - fyzikálně-chemické vlastnosti

    - toxicita

    - zdroje

    - bio-geochemický cyklus rtuti

    - transport a transformace ve složkách životního prostředí

    - atmosféra

    - voda

    - sedimenty

    - bioakumulace


Mendelova univerzita v brn agronomick fakulta stav chemie a biochemie

Úvod

Rtuť a její sloučeniny

- vysoce toxické

- toxicita jednotlivých forem se výrazně liší

- v roce 1990 uznány za globální polutant

- výskyt, transport a transformace ovlivněny:

tenzí par Hg0

reaktivitou sloučenin rtuti s –SH skupinou

chemickým a mikrobiologickým složením prostředí

fyzikálními parametry

Nedostatečně jsou prozkoumány podmínky distribuce a transformace chemických forem Hg v sedimentech, kde výrazně probíhá methylace Hg2+.


Chemick formy rtuti fyzik ln chemick vlastnosti

Chemické formy rtuti – fyzikálně chemické vlastnosti

  • Mezi nejdůležitější chemické formy (specie) rtuti patří:

    - elementární rtuť Hg0– vysoká tenze par, špatně rozpustná ve vodě

    - rtuťné sloučeniny Hg22+-málo rozpustné v H2O

    - rtuťnatésloučeniny Hg2+-tvorba komplexů, vysoká afinita k –SH funkční skupině, dobře rozpustné v H2O

    špatně rozpustný HgS (10 ng l-1)

    -organokovové sloučeniny rtuti – ve vodě málo rozpustné, lipofilní

    - sloučeniny alkylrtuti (MeHg+, EtHg+, PrHg+ )

    - sloučeniny alkoxyalkylrtuti (methoxyethylrtuť)

    - sloučeniny arylrtuti (PhHg+)

    - dialkylové a diarylové sloučeniny rtuti (Me2Hg, Ph2Hg)


Chemick formy rtuti toxicita

Chemické formy rtuti – toxicita

Toxicita roste s mobilitou chem. forem Hg – ovlivněna strukturou molekuly, stabilitou, chováním v biosystémech a mírou vylučování organismem

Organické formy Hg: Neurotoxické, embryotoxické i genotoxické účinky, bioakumulace v potravních řetězcích

Hg2+:Akumulace v ledvinách a játrech, absorbovány erytrocyty a bílkovinami plazmy, poškozují ledviny a gastrointestinální trakt

toxicita

Hg0: Toxicita závisí na expoziční cestě, cílové orgány – ledviny, centrální nervový systém, proniká placentární bariérou, oxidace na Hg2+

Hg22+:V gastrointestinálním traktu oxidovány na toxičtější Hg2+

  • Han Y., Kingston H.M., Boylan H.M., Rahman G.M.M., Shah S., Richter R.C., Link D.D., Bhandari S.: Anal. Bioanal. Chem. 375, 428 (2003)

  • 2. Tuček M.: České pracovní lékařství 1, 26 (2006)


Limity pro obsah rtuti v potravin ch

Limity pro obsah rtuti v potravinách

  • Nařízení Komise evropských společenství (ES) č. 629/2008 stanovuje maximální limit celkového obsahu rtuti

    produkty rybolovu a svalovina ryb0,50 mg kg-1

    vybrané druhy ryb (např. štika obecná, 1,00 mg kg-1

    úhoři, makrelovité ryby, treska, tuňák, žralok)

    drůbež a obiloviny 0,05 mg kg-1

    mouka, rýže, zelenina, ovoce 0,03 mg kg-1

    brambory, dětská a kojenecká strava 0,02mg kg-1

  • Nařízení vlády č. 23/20011 Sb. určuje nejvyšší přípustnou hodnotu rtuti

    pro povrchové vody 0,07 mg l-1

    pro sediment 470 mg kg-1

    pro biotu (makrozoobentos a jelce tlouště) 206 mg kg-1


Limitn expozi n hodnoty

Limitní expoziční hodnoty

  • Limitní expoziční hodnota pro celkovou rtuť (PTWI – Provisional Tolerable Weekly Intake) byla určena JECFA FAO/WHO (Joint FAO/WHO Expert Committee on Food Additives) v roce 1978 ve výši 5 mg kg-1 tělesné hmotnosti týdně.

  • V roce 2003 vyhlášena snížená hodnota PTWI pro sloučeniny methylrtuti na 1,6 mg kg-1 tělesné hmotnosti týdně.

  • Expoziční dávka pro ČR představuje cca 1,8 % PTWI pro celkovou rtuť a asi 5,5 % PTWI pro sloučeniny methylrtuti.

Řehůřková I., Ruprich J., Řeháková J., Mikoláš J., Matulová D.: Mikroelementy, XL. Seminář o metodice stanovení a významu stopových prvků v biologickém materiálu a v životním prostředí s. 46-51 (2006)


Zdroje slou enin rtuti p rodn zdroje

Zdroje sloučenin rtuti – přírodní zdroje

  • Přirozený výskyt ve všech složkách životního prostředí

  • Obsah rtuti v zemské kůře cca 0,5 mg kg-1

  • Přírodní zdroje

  • Zvětrávání hornin (mokrá a větrná eroze)

    • Sopečná činnost

    • Lesní požáry

    • Vypařování z oceánů a mokřadů

Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic Substances and Disease Registry s. 29-161 (1999)


Zdroje slou enin rtuti antropogenn zdroje

Zdroje sloučenin rtuti- antropogenní zdroje

  • Vyluhování z hlušiny v lokalitách s aktivní i ukončenou těžbou rtuti

  • Spalování uhlí a jiných fosilních paliv

  • Těžba vzácných kovů amalgamací

  • Výroba cementu

  • Tavení kovů

  • Likvidace produktů obsahujících sloučeniny rtuti

    • Spalování komunálního odpadu a kalů z čistíren odpadních vod

    • Odpady z chemického průmyslu (výroba chloru a NaOH)

    • Kremace

    • Výroba a užívání zubních amalgámových výplní

    • Likvidace baterií, zářivek, manometrů

Emise Hg v Evropě 1995

Globální mapa emisí rtuti

Dastoor A.P., Larocque Y.: Atmospheric Environment 38, 147 (2003)

Pacyna E.G., Pacyna J.M., Pirrone N.: Atmospheric Environment 35, 2987 (2000)


Bio geochemick cyklus rtuti transport v ivotn m prost ed

Bio-geochemický cyklus rtuti, transport v životním prostředí

Pohyblivost a rozdělení chem. forem rtuti mezi složky prostředí ovlivňují:

- chemické formy rtuti

- okolní podmínky – chemické a mikrobiologické složení prostředí a řada fyzikálních parametrů

- adsorpce, desorpce, difúze, vypařování, fotolýza, chemické reakce

Bio-geochemický cyklus rtuti

  • Popisuje osud, chování a transport chemických forem rtuti v životním prostředí

  • Zahrnuje vypaření těkavých forem rtuti z půd, hornin a povrchových vod, jejich atmosférický transport, opětovné ukládání na zemi a v povrchových vodách, transformaci chemických forem rtuti a jejich bioakumulaci

  • Komplikovaný a náročný na vytváření obecných modelů a toxikologických předpovědí

  • Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic Substances and Disease Registry s. 29-161 (1999)

  • Ecosystem Health, Canadian Tissue Residue of Wildlife Consumers of Aquatic Biota, Minister of Environment (2001)


Transport a transformace chemick ch forem rtuti ve vodn ch ekosyst mech

Transport a transformace chemických forem rtuti ve vodních ekosystémech

Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic Substances

and Disease Registry s. 29-161 (1999)


Chemick formy rtuti ve slo k ch ivotn ho prost ed atmosf ra

Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí - atmosféra

  • Přítomny v plynném, kapalném i pevném skupenství

  • Nejčastěji Hg0 a Me2Hg

  • Přibližně 5 % vázáno na pevné částice

  • V nekontaminovaných oblastech jednotky ng m-3,v průmyslovýchjednotky mg m-3

  • Zpět na zemi se vrací suchou a mokrou depozicí

  • Hg0 oxidována ozonem, H2O2,org. peroxidy a dalšími oxidačními činidly na Hg2+

    suchá a mokrá depozice

  • Organokovové formy Hg podléhají fotolýze a reagují s volnými radikály

Zvěřina O.: Stanovení rtuti v ovzduší, Diplomová práce, PřF MU (2010)


Chemick formy rtuti ve slo k ch ivotn ho prost ed voda

Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí - voda

  • Nejčastěji ve formě Hg2+ vytváří komplexní sloučeniny v závislosti na chemickém složení vody a pH

  • Až 70 % Hg ve vodách vázáno na organickou matrici  rozdílná rozpustnost, transport a transformace

  • Obsahy Hg:

    v podzemních vodách a oceánech do 50 ng l-1

    vnekontaminovaných povrchových vodách do 200 ng l-1

    vkontaminovaných povrchových vodách kolem 1 mgl-1

1. Leopold K., Foulkes M., Worsfold P.: Anal. Chim. Acta 663, 127 (2010)

2. Ravichandran M.: Chemosphere 55, 319 (2004)


Chemick formy rtuti ve slo k ch ivotn ho prost ed voda1

Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí - voda

  • Hg2+ ve vodách redukovány na Hg0  uvolněna do atmosféry

  • Nejdůležitější transformační reakcí rtuti ve vodách je methylace  vznikají sloučeniny CH3Hg+ a (CH3)2Hg

1. Boening D.W.: Chemosphere 40, 1335 (2000)

2. Ravichandran M.: Chemosphere 55, 319 (2004)

3. Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic Substances and

Disease Registry s. 29-161 (1999)


Chemick formy rtuti ve slo k ch ivotn ho prost ed voda methylace

Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí – voda - methylace

  • Většinou mikrobiálně řízený proces, probíhá za aerobních i anaerobních podmínek

  • Jedná se o methylaci Hg2+ methylkobalaminovými sloučeninami (CH3B12) v přítomnosti mikroorganismů (druhy baktérií z rodů Bifidobacterium, Chromobacterium, Enterobacter, Escherichia, Methanobacterium, Pseudomonas)

CH3B12 CH3B12

Hg2+ CH3Hg+ (CH3)2Hg

Pseudomonas aeruginosa

www.biotox.cz/toxikon/bakterie

Bifidobacterium adolescentis

http://microbewiki.kenyon.edu

Escherichia coli

http://microbewiki.kenyon.edu

Methanobacterium thermoautotrophicum

http://microbewiki.kenyon.edu


Chemick formy rtuti ve slo k ch ivotn ho prost ed voda methylace1

Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí – voda - methylace

  • Rychlost methylace je ovlivněna:

    - koncentrací Hg2+

    - koncentrací methylkobalaminových sloučenin

    - teplotou

    - pH

    - koncentrací kyslíku

    - množstvím rozpuštěného organického uhlíku (DOC)

    - koncentrací dalších sloučenin přítomných ve vodě nebo

    sedimentech (např. chloridů, síranů, sulfidů, thiolů)

    - množstvím a druhem mikroorganismů

1. Boening D.W.: Chemosphere 40, 1335 (2000)

2. Ravichandran M.: Chemosphere 55, 319 (2004)

3. Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic

Substances and Disease Registry s. 29-161 (1999)


Chemick formy rtuti ve slo k ch ivotn ho prost ed sedimenty

Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí – sedimenty

  • Vzhledem k vysoké adsorpční schopnosti (koeficient obohacení 103 –105) jsou významným indikátorem znečištění vodných ekosystémů

  • Vstup stejně jako u vod nejčastěji ve formě Hg2+

  • Nejdůležitější transformační reakcí rtuti v sedimentech je methylace  vznikají sloučeniny CH3Hg+ a (CH3)2Hg

  • Obsahy MeHg+ mezi 1,0 - 1,5 %

  • Nejvyšší obsahy rtuti v blízkosti břehů a ústí řek

1. Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)

2. Sunderland E.M., Gobas F.A.P.C., Heyes A., Branfireun B.A., Bayer A.K., Cranston R.E., Parsons M.B.: Marine Chem. 90, 91 (2004)


Faktory ovliv uj c distribuci a transformaci chemick ch forem rtuti v sedimentech methylace

Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech– methylace

  • Probíhá v anaerobních podmínkách za přítomnosti sulfát (síran) redukujících bakterií (Desulfobulbus propionicus, Desulfovibrio desulfuricans, Desulfococcus multivorans, Desulfobacter sp., Desulfobacterium sp.)

  • Methylace nejvýraznější na rozhraní voda-sediment a v horních sedimentačních vrstvách (do 10 cm)

  • Abiotická methylace ovlivněna teplotou, koncentrací Hg2+ a koncentrací huminových a fulvinových kyselin

Desulfovibrio desulfuricans

http://microbewiki.kenyon.edu/index.php/Desulfovibrio

Desulfobulbus propionicus

http://bacmap.wishartlab.com/organisms/1265


Chemick formy rtuti ve slo k ch ivotn ho prost ed sedimenty1

Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí – sedimenty

Distribuce chemických forem rtuti mezi částečky sedimentu, koloidní částice a vodnou fázi a reakční rychlost adsorpčního a desorpčního procesu výrazně ovlivňují následné transformační reakce chemických forem rtuti a jsou důležité při odhadování a předpovědích kontaminací vodních ekosystémů.


Chemick formy rtuti ve slo k ch ivotn ho prost ed sedimenty2

Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí – sedimenty

  • Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech patří:

    - složení sedimentů i okolního vodného prostředí

    - obsah anorganických sulfidů

    - obsah organické matrice

    - obsah hydroxidů železa a manganu

    - obsah chloridů

    - množství a druh mikroorganismů

    - pH

    - redoxní potenciál

    - teplota

1. Pelcová P., Margetínová J., Vaculovič T., Komárek J., Kubáň V.: Cent. Eur. J Chem. 8, 116 (2009)

2. Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)


Mendelova univerzita v brn agronomick fakulta stav chemie a biochemie

Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech– sloučeniny obsahující atomy síry

  • Výrazná afinita chemických forem rtuti k síře (k anorganickým sulfidům a také obecně ke sloučeninám obsahujícím -SH skupiny)

  • V anaerobních podmínkách a v přítomnosti sulfidů vytváří mono- a di-sulfidové sloučeniny např. HgS, HgS2H2, HgS2H-, HgS22- a CH3HgS-

  • HgS špatně rozpustný ve vodě, usazování v sedimentech

  • Adsorbce rtuti na sulfidové minerály (např. na pyrit FeS2, FeS a MnS)

Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)


Vliv s ran sulfid l cysteinu a thiomo oviny na adsorpci chemick ch forem rtuti

Vliv síranů, sulfidů, L-cysteinu a thiomočoviny na adsorpci chemických forem rtuti

Pelcová P., Margetínová J., Vaculovič T., Komárek J., Kubáň V.: Cent. Eur. J Chem. 8, 116 (2009)

V přítomnosti síranů, thiomočoviny a L-cysteinu poklesadsorpce organokovových sloučenino 15 - 25 %, v přítomnosti sulfidůpokles adsorpce Hg2+ o 67 %.


Faktory ovliv uj c distribuci a transformaci chemick ch forem rtuti v sedimentech organick matrice

Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech– organická matrice

  • Směs různých látek s převahou huminových a fulvových kyselin a huminů. Dále nízkomolekulární organické kyseliny, proteiny, polysacharidy atd. Vzájemně se liší molární hmotností, mobilitou i rozpustností.

  • Vazba se sloučeninami rtuti nejčastěji přes thiolové (R-SH) a hydrogendisulfidové(R-S–SH) funkční skupiny, ale také přes funkční skupiny obsahující atomy kyslíku a dusíku.

  • Fulvové a huminové kyseliny se podílí na uvolňování rtuti z HgS.

  • Vliv na methylaci Hg2+

1. Tack F.M.G., Vanhaesebroeck T., Verloo M.G., Van Rompaey K., Van Ranst E.: Environm. Poll. 134, 173 (2005)

2. Ravichandran M.: Chemosphere 55, 319 (2004)


Mendelova univerzita v brn agronomick fakulta stav chemie a biochemie

Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech– hydroxidy železa a manganu

  • Adsorpce rtuti na goethit FeO(OH) a hausmannit Mn3O4 (až 40 %)

  • Adsorpce závisí na redoxních podmínkách a obsahu kyslíku ve vodách i sedimentech

  • Při anaerobních podmínkách jsou chemické formy rtuti uvolňovány zpět do okolního prostředí

Wasay S.A., Barrington S., Tokunaga S.: J. Soil Contam. 7, 103 (1998)


Faktory ovliv uj c distribuci a transformaci chemick ch forem rtuti v sedimentech chloridy

Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech– chloridy

  • Vytváří s Hg2+ stabilní záporně nabité komplexy HgCl3- a HgCl42- nižší biotická methylace  nižší obsah MeHg+ v mořské vodě

  • Usnadňují demethylaci MeHg+

  • Vliv na adsorpci není jednoznačný. Ovlivněný řadou dalších parametrů jako např. koncentrací rtuti, koncentrací chloridů, sulfidů, organickou matricí, pH atd.

Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)


Faktory ovliv uj c distribuci a transformaci chemick ch forem rtuti v sedimentech ph

Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech– pH

  • V silně kyselém prostředí pozorována desorpce chemických forem rtuti ze sedimentů

  • Maximum adsorpce – závislé na chemické formě rtuti

Pelcová P., Margetínová J., Vaculovič T., Komárek J., Kubáň V.: Cent. Eur. J Chem. 8, 116 (2009)


Faktory ovliv uj c distribuci a transformaci chemick ch forem rtuti v sedimentech ph1

Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech– pH

  • Snížení adsorpce chemických forem rtuti v silně alkalickém prostředí je přisuzováno:

    - komplexaci chemických forem rtuti s organickými ligandy

    - formování Hg(OH)2, RHgOH

    - změně povrchového potenciálu sedimentu

  • V silně kyselém prostředí je snížení adsorpce chemických forem rtuti přisuzováno konkurenci s protony kyselin

Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)


Faktory ovliv uj c distribuci a transformaci chemick ch forem rtuti v sedimentech teplota

Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech– teplota

  • Výrazný vliv na kinetiku adsorpčních procesů. S rostoucí teplotou vzrůstá rychlost adsorpce chemických forem rtuti na sediment  je výrazně zkrácena doba ustavení adsorpční rovnováhy.

  • S rostoucí teplotou  zvýšení aktivity mikroorganismů  zvýšení methylace Hg2+. Maximum methylace mezi 33 – 45 °C. Nad 55 °C methylační proces úplně zastaven.

1. Pelcová P., Margetínová J., Vaculovič T., Komárek J., Kubáň V.: Cent. Eur. J Chem. 8, 116 (2009)

2. Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)


Bioakumulace chemick ch forem rtuti

Bioakumulace chemických forem rtuti

  • Jeden z nejvyšších akumulačních koeficientů (až 106), tj. poměr mezi koncentrací kovu v biologickém materiálu a koncentrací kovu v původním roztoku

  • Celkový obsah rtuti i MeHg+ vzrůstá s trofickou úrovní potravní pyramidy

Záhlinické rybníky u Přerova

Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145, 185 (2007)


Bioakumulace chemick ch forem rtuti pt ci stanoven celkov hg

Bioakumulace chemických forem rtuti - ptáci – stanovení celkové Hg

Obsah celkové rtuti (T-Hg) v testovaných tkáních klesal v pořadí:

játra ≥ ledviny > svalovina > střeva

Mláďata kormorána velkého 6-krát nižší obsah Hg v játrech (F4,60 = 28,50, p = 0,0001)

Obsah T-Hgv tkáních ptáků ovlivněn skladbou potravy

Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution145, 185 (2007)


Bioakumulace chemick ch forem rtuti pt ci stanoven chemick ch forem rtuti

Bioakumulace chemických forem rtuti - ptáci – stanovení chemických forem rtuti

Biotransformační procesy (demethylační procesy) v játrech  Hg2+ snadněji vyloučeny z organismu

Mláďata kormorána velkého 4-krát vyšší obsah MeHg+ v játrech (F4,60 = 56,71, p = 0,001)

Obsahy EtHg+ a PhHg+ pod mezí detekce metody

Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145, 185 (2007)


Bioakumulace chemick ch forem rtuti ryby stanoven celkov hg

Bioakumulace chemických forem rtuti - ryby – stanovení celkové Hg

Nejvyšší obsah T-Hg ve svalovině lína obecného  potrava drobná zvířena dna se součástí sedimentů, zdržuje se při dně

  • Nejvyšší obsahy T-Hg ve svalovině

  • Obsah T-Hg ovlivněn skladboupotravy, životními podmínkami, věkem

Nejnižší obsah T-Hg ve svalovině amura bílého  potrava vodní rostlinstvo

Svalovina dravých ryb statisticky významně vyšší obsahy T-Hg

Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145, 185 (2007)


Bioakumulace chemick ch forem rtuti ryby stanoven chemick ch forem rtuti

Bioakumulace chemických forem rtuti - ryby – stanovení chemických forem rtuti

Nejvyšší obsahy MeHg+ ve svalovině (65,1 – 87,9 %)

Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145, 185 (2007)


V deck a pedagogick rozvoj habilita n ho oboru zem d lsk chemie

Vědecký a pedagogický rozvoj habilitačního oboru - Zemědělské chemie

Pedagogický rozvoj

  • Výuka a garance chemických předmětů

  • Odborné vedení bakalářských, diplomových a disertačních prací

  • Postupy a dovednosti vyžadované v laboratoři stopové analýzy, správná laboratorní praxe

  • Metody odběru, uchování, rozkladů a prekoncentrace vzorků

  • Využití složitějšího přístrojového vybavení HPLC-UV/VIS, HPLC-AFS, AAS, CE-UV/VIS, CE-C4D, IC – vývoj a optimalizace nových metod

  • Analýzy vzorků zaměřené na monitorování analytů ve složkách životního prostředí

  • Sledování a vyhodnocení distribucí, transformací a transportů analytů v životním prostředí

  • Statistické vyhodnocení výsledků (certifikáty: Interaktivní počítačové zpracování dat, Statistika v analytické chemii)


V deck a pedagogick rozvoj habilita n ho oboru zem d lsk chemie1

Vědecký a pedagogický rozvoj habilitačního oboru - Zemědělské chemie

Vědecký rozvoj

  • Získání potřebných finančních prostředků – grantové projekty, bilaterální spolupráce

  • Řešení grantových projektů – publikování dosažených výsledků v časopisech s IF

  • Spolupráce s pracovišti zabývajícími se speciační analýzou

    Masarykova univerzita - Ústav chemie - prof. RNDr. Josef Komárek, DrSc.

    - prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc.

    Jihočeská univerzita – Katedra aplikované chemie

    - Ing. Jaroslav Švehla, CSc.

  • Zahraniční spolupráce

    Institut des sciences de la vieBiologie de la nutrition et toxicologie environnementale (BNTE)Université de LouvainBelgium

    Sledování neurotoxického účinku rtuti na úhoře říčního

    Možnost bilaterální spolupráce


Pod kov n

Poděkování


  • Login