Mgr pavel fr bort uk ftvs
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 24

Mgr. Pavel Frýbort UK FTVS PowerPoint PPT Presentation


  • 69 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Mgr. Pavel Frýbort UK FTVS. (UEFA A Licence). Kardiovaskulární systém. zajišťuje buňkám, tkáním a orgánům přívod živin a kyslíku odvádí zplodiny metabolismu rozvádí po celém těle další důležité látky (vitamíny, hormony, atd.) krevní oběh tvoří srdce a soustava tepen, vlásečnic a žil

Download Presentation

Mgr. Pavel Frýbort UK FTVS

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Mgr pavel fr bort uk ftvs

Mgr. Pavel FrýbortUK FTVS

(UEFA A Licence)


Kardiovaskul rn syst m

Kardiovaskulární systém

  • zajišťuje buňkám, tkáním a orgánům přívod živin a kyslíku

  • odvádí zplodiny metabolismu

  • rozvádí po celém těle další důležité látky (vitamíny, hormony, atd.)

  • krevní oběh tvoří srdce a soustava tepen, vlásečnic a žil

    Srdce (Cor)

  • Je dutý svalový orgán. Je uloženo v mezihrudí, dvě třetiny vlevo a jedna třetina vpravo. Je rozděleno na:

    • základna (basis cordis) – směřuje nahoru a dozadu

    • hrot (apex) – směřuje dolů a dopředu

    • přepážka (septum) – levá a pravá polovina srdce


Mgr pavel fr bort uk ftvs

  • pravá polovina srdce (proudí zde odkysličená krev) je rozdělena na pravou předsíň (atrium dx.) a pravou komoru (ventriculus dx.), oddělena trojcípou chlopní (valva tricuspidalis)

  • levá polovina srdce (proudí zde okysličená krev) je rozdělena na levou předsíň (atrium sin.) a levou komoru (ventriculus sin.), oddělena dvoucípou chlopní (valva bicuspidalis)


Ly a art rie srdce

Žíly a artérie srdce

  • horní dutá žíla (vena cava sup.), vstupuje do PP

  • dolní dutá žíla (vena cava inf.), vstupuje do PP

  • plicní kmen (truncus pulmonalis), vystupuje z PK

  • čtyři žíly plicní (vv. pulmonales), vstupují do LP

  • srdečnice (aorta), vystupuje z LK


Mgr pavel fr bort uk ftvs

  • Schéma malého (plicního) krevního oběhu.

    Slouží k okysličení krve v plicích a výdeji CO2. Krev z PK ►do plicního kmene ► do plic – okysličení krve ►LP

  • Schéma velkého (tělního) oběhu.

    Slouží k výměně plynů mezi krví a tkáněmi a přenosu živin. Krev z LK (aorty) ► tělních tepen, až do arterio-venózních kapilár ►žilním systémem (HDŽ a DDŽ) ►PP


Stavba srdce

Stavba srdce

  • vnitřní vrstva – endokard

  • střední vrstva – myokard, dělí se na:

    • pracovní svalovina – zajišťuje srdeční cyklus (systolu a diastolu)

    • vodivá svalovina – zajišťuje automacii a koordinaci mezi stahy síní a komor

  • zevní vrstva – perikardium

    Srdce je inervováno sympatickými (zrychlují akci) a parasympatickými (zpomalují akci) vegetativními vlákny a vagovým nervem.


Srde n cyklus

Srdeční cyklus

  • diastola síní - plnění krví pod tlakem, uzavřené (cípaté chlopně) levá síň se plní z plicních žil, pravá síň z horní a dolní duté žíly

  • systola síní - za současné diastoly komor (otevřené cípaté chlopně)

  • diastola komor -plnění krví ze síní (otevřené cípaté a uzavřené poloměsíčité chlopně)

  • systola komor

    1. fáze napínací (izovolumická) – uzavřené všechny chlopně

    2. fáze vypuzovací (ejekční) – otevřené poloměsíčité chlopně


Srde n ob h a metabolismus

Srdeční oběh a metabolismus

  • srdce dovede využívat především oxidativní metabolismus, neumí pracovat na kyslíkový dluh

  • je nezbytná dostatečná saturace srdečního svalu kyslíkem

  • riziko nedostatečného přívodu vyvolává ischemii (akutní infarkt myokardu, chronická ischemická choroba srdeční)

  • Po zastavení krevního oběhu v myokardu se srdeční činnost okamžitě zastaví a nastává klinická smrt

  • Obnova je možná do 5-10 minut


Kardiovaskul rn syst m p i fyzick m zat en

Kardiovaskulární systém při fyzickém zatížení

  • Reaktivní změny

    1. redistribuce krve (přesun do svalů) – při kompenzační vasokonstrikci vnitřních orgánů vzniká relativní ischémie s následky (ledviny – zátěžová proteinurie, žaludeční sliznice - dispozice pro vznik vředové choroby)

    2. zvýšení ukazatelů oběhových funkcí v závislosti na intenzitě zatížení nejvyšší hodnoty jsou u submaximální intenzity zatížení


Mgr pavel fr bort uk ftvs

  • Adaptační změny

    1. strukturální změny (hypertrofie srdce)

    - koncentrická (u vzpěračů) se zmenšením komor. Vlastní jednorázovou výkonnost jedince to však neovlivňuje.

    - excentrická (vytrvalci) s regulativní dilatací komor – jako projevem ekonomie srdeční práce

    - lepší vaskularizace (prokrvení, kolaterály) srdečního i kosterního svalu

    2. funkční změny

    - lepší ekonomika trénovaného člověka (nižší srdeční frekvence, vyšší systolický výdej)

    - vyšší maximální hodnoty (tepového kyslíku, minutového srdečního výdeje)

    - lepší utilizace kyslíku myokardem


Ob hov parametry p i fyzick z t i u tr novan ch a netr novan ch

Oběhové parametry při fyzické zátěži u trénovaných a netrénovaných

  • tepový kyslík - je množství kyslíku, které se dostane na periferii jedním tepem (jednou systolou). Z klidových hodnot 5 ml vystoupí při maximálním fyzickém zatížení na 15 ml, u trénovaných vytrvalců až na 30 ml

  • systolický objem

    netrénovaný: klid 60-80 ml max. 150 ml

    trénovaný: klid 100 mlmax. 200 ml

  • minutový srdeční výdej

    netrénovaný: klid 5 l max. 20-25 l

    trénovaný: klid 5 l max. 35-40 l

  • Krevní tlak (torry)intenzita činnosti

    klid střední submaximální maximální

    systolický tlak 120 130-170 180-240 190

    diastolický tlak 80 80 30-100 100


Tepny arteriae

Tepny (Arteriae)

  • tepny slouží k rozvádění okysličené krve. Stěny jsou silné a pružné a jsou tvořeny třemi vrstvami

    -vnitřní vrstva (tunica interna) – endotelové buňky

    -střední vrstva (tunica media) – hladká svalovina

    - zevní vrstva (tunica externa) – řídké vazivo

  • elastická vlákna jsou především v arteriálním řečišti (zajišťují pružnost tepen)

  • hladká svalová vlákna tepen umožňují vasokonstrikci a vasodilataci – přizpůsobení cévního řečiště aktuálním požadavkům organismu


Arteri ln syst m

Arteriální systém

  • zajišťuje plynulý rozvod krve ke tkáním. Plynulost umožňuje cévní elasticita. Vlastnosti distribučního systému se dají posoudit podle hodnoty krevního tlaku. Dalším snadno měřitelným parametrem je arteriální puls (odraz srdeční činnosti)

  • Krevní tlak

    Krevní tlak je dán:

    - činností srdce (centrální složka → TK systolický, TKs)

    - odporem cév (průsvitem a délkou cévy → TK diastolický, TKd)

    - množstvím cirkulující krve

    - vazkostí krve, "vnitřním třením"

    - vlivy (teplota, rychlost, množství a tvar krvinek)


Mgr pavel fr bort uk ftvs

Velikost TK závisí na

- věku (tlak stoupá s věkem, děti 90/60, starší osoba 140/90)

- pohlaví (u mužů častěji vyšší tlak)

- poloze těla (vleže je lehce nižší)

- činnosti různých orgánů (při práci, trávení - stoupá)

- emocích (stoupá)

- teplotě (za chladu stoupá, v teple klesá)

  • normální TK = 120/80 torrů (16/10 kPa)


Mgr pavel fr bort uk ftvs

  • Tep

    odpovídá srdečnímu tepovému objemu, vypuzeného do arteriálního řečiště. Závisína

    - objemu krve

    - tlaku

    - rychlosti krevního proudu

  • Není vhodné měřit na a.carotis – možnost uplatnění sinokarotického reflexu (reflexní stimulace kardioinhibičního centra → snížení SF)

  • TF = 72 tepů.min-1

  • TF je zvýšená (u dětí, snížená u sportovců, tělesně pracujících)


Srde nice aorta

Srdečnice (Aorta)

  • je hlavní tepna těla a má 3 části

    1.vzestupná část (pars ascendens) – z LK vystupuje z ní pravá a levá věnčitá tepna

  • 2.aortální oblouk (arcus aortae) – vydává tři větve

    - kmen hlavově pažní (truncus brachiocephalicus)

  • - pravá a levá společná krkavice (a. carotis communis dx. et sin.)

  • - pravá a levá podklíčková tepna (a. subclavia communis dx. et sin.)

    další tepny,

  • - podpažní (a. axillaris)

  • - pažní (a. brachialis)

  • - vřetenní (a. radialis)

  • - loketní (a. ulnaris)


Mgr pavel fr bort uk ftvs

  • 3.sestupná část – dělí se na dvě části

  • a)hrudní aorta – vysílá tepny

  • - párové tepny mezižeberní (aa. Intercostales post.)

    - větve pro orgány dutiny hrudní (jícen, perikard, bronchy)

    - bránici (a. phrenicus sup.)

    b)břišní aorta – vydává tepny pro

    - břišní stěnu (aa. lumbales)

    - bránici (a. phrenicus inf.)

    - nadledvinky (aa. suprarenales)

    - ledviny (aa. renales)

    - pohlavní žlázy (aa. ovaricae)

    - žaludku (a. gastrica sin.)

    - slinivka břišní (a. lienalis)

    - střevo, konečník (a. mesenterica inf.)


Mgr pavel fr bort uk ftvs

Břišní aorta se dělí na úrovni L4 na dvě společné tepny kyčelní (aa. iliacae communes)

  • - vnější kyčelní tepna (a. iliaca ext.) – vyživuje dolní část břišní stěny. Odstupuje z ní tepna pro

  • - stehno (a. femoris)

    - svaly kolem kolene (a. poplitea)

    - přední a zadní tepna holenní (a. tibialis ant et post.)

  • - vnitřní kyčelní tepna (a. iliaca int.) – vyživuje orgány a stěnu malé pánve. Odstupuje z ní tepna pro

  • - močový měchýř (aa. vesicales sup. et inf.)

    - dělohu (a. uterina)

    - konečník (a. pudenda int.)

    - hýžďové svaly (aa. glutae sup. et inf.)


Ly venae

Žíly (Venae)

  • žíly tělního oběhu vedou odkysličenou krev z periferie těla směrem k srdci

  • stavba štěny je složena z endotelových buněk, hladkého svaloviny a řídkého vaziva

  • vnitřní vrtstva žilní stěny vytváří žilní chlopně, které zabraňují zpětnému toku krve

  • žilní krev je přiváděna do pravé předsíně srdce horní a dolní dutou žilou

  • žilní návrat je udržován

    - činností kosterního svalstva

    - žilními chlopněmi

    - sací schopností pravého srdce


P ehled nejd le it j ch il

Přehled nejdůležitějších žil

  • horní dutá žíla (v. cava sup.), vzniká soutokem hlavověpažní žíly (v. brachiocephalica dx. et sin.), tyto žíly vznikají spojením hrdelní žíly (v. jugularis interna), jež odvádí krev z dutiny lební, z obličeje, krku a podklíčkové žíly (v. subclavia), odvádí krev z horní končetiny

  • dolní dutá žíla (v. cava inf.), vzniká soutokem společných žil kyčelních ve výši L4. Probíhá po pravé straně aorty a otvorem v bránici se dostává do dutiny hrudní, kde ústí do pravé předsíně srdeční. Jejími přítoky jsou žíly, které odvádí krev z párových orgánů dutiny břišní a jater


Mgr pavel fr bort uk ftvs

  • Na končetinách rozeznáváme

    1.žíly hluboké – probíhají zdvojeně podél stejnojmenných tepen

  • 2.žíly povrchové – probíhají podkožně a jsou viditelné

  • Horní končetina

    - na palcové straně HK probíhá hlavová žíla (v. cephalica), která ústí do podpažní žíly (v. axillaris)

    - na malíkové straně HK probíhá královská žíla (v. basilica), ústící do pažní zíly (v. brachialis)

    V krajině loketní se obě žíly spojují (význam – aplikace léků, odběr krve).


Mgr pavel fr bort uk ftvs

  • Dolní končetina

    - společná kyčelní žíla (v. iliaca communis), která vzniká soutokem kyčelní žíly vnitřní a zevní (v. iliaca int. et ext.)

    - velká žíla skrytá (v. saphena magma), probíhá před vnitřním kotníkem a ústí do stehenní žíly (v. femoralis)

    - malá žíla skrytá (v. saphena parva), probíhá za zevním kotníkem a ústí do podkolenní žíly (v. poplitea)

    - při nadměrném zatěžování a po zánětech se žilní stěny rozšiřují, ochabují a vznikají křečové žíly – varixy.


  • Login