Fonetika a fonologie sre 01
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 50

Fonetika a fonologie SRE #01 PowerPoint PPT Presentation


  • 110 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Fonetika a fonologie SRE #01. Honza Černocký. Plán. Jazykov á komunikace Fonetika Abecedy Mluvní orgány Artikulace samohlásek a souhlásek. Fonologie Fonémy a fóny Distinktivní rysy. Čtení spektrogramu Na co je to dobré. . Sources.

Download Presentation

Fonetika a fonologie SRE #01

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Fonetika a fonologie sre 01

Fonetika a fonologieSRE #01

Honza Černocký


Fonetika a fonologie sre 01

Plán

  • Jazyková komunikace

  • Fonetika

    • Abecedy

    • Mluvní orgány

    • Artikulace samohlásek a souhlásek.

  • Fonologie

    • Fonémy a fóny

    • Distinktivní rysy.

  • Čtení spektrogramu

  • Na co je to dobré.


Sources

Sources

  • M. Krčmová: Fonetika a fonologie, zvuková stavba současné češtiny, FF MU 1990.

  • G. J. Tortora, S. R. Grabowski: Principles of Anatomy and Physiology, Wiley & Sons, 1999.

  • J. Psutka: Komunikace s počítačem mluvenouy řečí, Academia Praha 1995


Ja zy ko v komunikace

Jazyková komunikace

„Přenos informace mezi lidmi pomocí jazykových prostředků“

  • Fonetika

  • Fonologie

  • Morfologie

  • Syntax

  • Stylistika ?

  • Sémantika

  • Pragmatika


Vztah mezi v znamem slova a jeho zvukovou podobou

skutečnost

Vztah mezi významem slova a jeho zvukovou podobou

Je vždy dán konvencí – „kódem“

skutečnost?

zvuk

zvuk

kódovánít

Přenosový

kanál

dekódování

Skutečnost a „Skutečnost?“ jsou ekvivalentní pouze pokud mluvčí i posluchač mají stejný „kód“.

Úkol: Co musí být ještě splněno ?


Jednotky

Gramatický

Význam

(7.p. j.č. muž. rod)

Kmenotvorná

přípona

  • Derivační

  • přípona

  • podstatné

    jméno

Jednotky

Minimální jednotka odlišující význam – morfém.

uč i tel em

Kořen

Jemnější jednotky – fonémy/fóny

Fonetika vs. fonologie


Fonetika

FONETIKA

Zkoumá zvukovou podobu jazyka … „zabývá se materiální stránkou zvukových výrazových prostředků jazyka“

Psaný text

  • Optické vnímání

  • Zachovává vztah s morfologií (stavbou slov) a s tím, co je významotvorné

    • „Dělo“, „tělo“, „něco“, „běží“, „snězí“ – nutno přečíst celou slabiku.

    • Některé hlásky se neznačí (nasalisace ´n´, znělé/neznělé ´ř´, …)

    • Ještě horší v jiných jazycích!

Zvuková podoba

  • Waveform

  • Spektrogram

  • Vše ostatní, co my inženýři umíme a jazykovědci ne (formanty, F0, atd.)

  • Fonetická transkripce

  • Snaha o univerzální fonetickou abecedu – IPA.


International phonetic alphabet

International phonetic alphabet

http://www.paulmeier.com/ipa/consonants.html


Po ta ov iteln abecedy

Počítačově čitelné abecedy

SAMPA: „Speech Assessment Methods Phonetic Alphabet“ - computer readable phonetic alphabet:

http://www.phon.ucl.ac.uk/home/sampa

  • Normalizováno pro dost jazyků.

  • Po velkých bojích i čeština (podívejte se na diskuse ).

    f formaforma

    v vakvak

    s sensen

    z zubzup

    Q\ třitQ\i

    P\ řádP\a:t

    S šatySati

    Z žalZal

    j jasjas

    x chataxata

    h\ hadh\at

CTU-bet

  • Made by FEL ČVUT Speech processing group

  • Příjemná pro české uživatele.

  • Pomohla v hodně DB projektech


Mluvn org ny

Mluvní orgány

3 ústrojí

  • Dýchací [energie]

  • Hlasové [zdroj/source]

  • Modifikační [filtr]

Zdroj: Psutka, J.: Komunikace s počítačem mluvenou řečí. Academia, Praha, 1995


Pl ce zdroj

Plíce - zdroj

Dýchání

  • Normální vdech/výdech 2:3

  • Při řeči: zvětšení objemu a poměr 1:7-1:12

  • Trvalý tlak v hrtanu – „motor“ pro hlasivky

  • Velká spotřeba

    • samohlásky, zvláště ´á´ (volná ústní dutina).

    • Souhlásky ´f´, ´h´, ´x´ a sykavky

  • Malá spotřeba – „ucpaná ústní dutina“ - ´l´.


Hlasivky source i

Hlasivky – source I.

Štěrbina nad hlasivkami – glottis.

Základní funkce – kmitání:

  • 50 Hz (A. Schwarzenegger)

  • až 400 Hz (drobné dámy)

  • až 1 kHz (čínské děti)

Zdroj: G. J. Tortora, S. R. Grabowski: Principles of Anatomy and Physiology, Wiley & Sons, 1999.


Hlasivky source i1

Hlasivky – source I.

Co všechno mohou hlasivky dělat:

  • Klidné rozevření (běžné dýchání, ´f´,´s´,´š´,´x´).

  • Kmity + lehké sblížení – znělé souhlásky.

  • Těsné sblížení bez kmitů - ´p´, ´t´, ´ť´, ´k´.

  • Kmity + těsné sblížení – samohlásky

  • Šepot – oddálení, nekmitají (pozn. nešeptejte, když máte unavený hlas, nekecejte vůbec !)

  • ´h´ - sblížení v blanité části, kmitají pomaleji.

  • Aspirace – „přídech“ – něměcké ´p´, ´t´, ´k´.

    Hlasivky jsou fyzikální systém a i při kmitání vytvářejí šum (více viz kódování CELP).


Modifika n stroj filter i

Modifikační ústrojí – filter – I.

Zdroj: G. J. Tortora, S. R. Grabowski: Principles of Anatomy and Physiology, Wiley & Sons, 1999.


Modifika n stroj filter ii

Modifikační ústrojí – filter - II.

3 dutiny – rezonátory (objem, tvar):

hrdelníústnínosní

(laryngální)(orální)(nasální)

  • Hrdelní – změna pohybem kořene jazyka.

  • Ústní – nejdůležitější pro artikulaci, změna jazykem, rty a zuby.

    • Otevřená – vokály

    • Uzavřená – konsonanty

  • Nasální – ovládání koncem měkkého patra – čípek (uvula):

    • nasální samohlásky (FR - ´an´)

    • V češtině nasalisace´n´, ´m´.

    • Pokud moc nasalisace – huhňání.

  • Místo, kde se jazyk nejvíce blíží patru – předěl mezi dutinou hrdelní a ústní – místo artikulace.


Samohl sky vok ly

Samohlásky - vokály

Otevřená ústní dutina:

  • Poloha jazyka <->

  • Poloha jazyka ^ a v

  • Zaokrouhlování – např. ´i´ vs. ´ü´.

Úkoly:

  • Zkoušejte artikulovat hlásky a uvědomujte si polohu jazyka a okrouhlost.

  • Co je schwa a kde se v češtině používá ?


Souhl sky konsonanty i

Souhlásky – konsonanty – I.

Způsob artikulace

  • Okluze – závěr – okluzívy, plozívy.

  • Konstrikce – úžina – konstriktivy, frikativy.

  • Semi-okluzívy – afrikáty – úžina + částečný uzávěr – afrikáty.

  • Vibrace – kmity – vibranty, trill.

  • Hlásky klouzavé – glides, aproximanty.

  • Laterální aproximanty ´l´.


Souhl sky konsonanty ii

Souhlásky – konsonanty – II.

Místo artikulace

  • Bilabiální

  • Labiodentální

  • Dentální

    • Dentální

    • Alveolární (dásně ~ 1. stoličky).

    • Post-alveolární

  • Retroflexní („jazyk nastojato“ – Hindi ´t´).

  • Palatální

  • Velární

  • Uvulární

  • Laryngální (glotální).

Zdroj: G. J. Tortora, S. R. Grabowski: Principles of Anatomy and Physiology, Wiley & Sons, 1999.


Souhl sky konsonanty iii

Souhlásky – konsonanty – III.

  • Párové:

    • Znělé

    • Neznělé

  • Nepárové

Úkoly:

  • Napište české hlásky k IPA symbolům tak, že vyzkoušíte artikulaci.

  • Kam zařadíte afrikáty ´c´, ´č´, ´dz´, ´dž´ ?

  • Najdete anglické ´th´, ´dh´, ´w´ a francouzské ´r´ ?

  • Zkuste artikulovat hlásky, které nejsou v češtině ani ve Vám známých jazycích.

  • Zkuste něco šedého 


Fonologie

FONOLOGIE

  • Nauka o použití zvukového materiálu v jazyce.

  • Zkoumá pouze to, co má distinktivní funkci – rozlišení významu.

    Foném:

  • Zvukový jazykový prostředek sloužící k odlišení morfémů, slov a tvarů téhož jazyka s různým významem.

  • Liší se od ostatních nejméně jednou fonologickou distinktivní vlastností – distinctive features.

  • Počet fonémů je omezený – 12-60:

    • čeština 36

    • ruština 40

    • angličtina 42

    • maďarština 60.


Fon my a f ny

Fonémy a fóny

Fonologicky relevantní zvukové jevy:

  • Lineární – segmentální fonémy – řada.

  • Suprasegmentální – delší celek – slabika, slovo – např. přízvuk – realizuje se prosodicky a není poznat z 1 fonému.

  • Realizace segmentálních fonémů – fóny (hlásky).

  • Alofony – různé zvukové realizace 1 fonému: ´Hana´ - ´banka´ - ´utne´ - ´puntík´

Fón, Hláska

Foném

Abstraktní pojem, posice v systému …

Konkrétní zvuková realizace


Syst m fon m

Systém fonémů

Jak poznat foném ?

  • Metoda minimálních párů.

  • Slova lišící se pouze v jedné posici, pokud rozdílný význam => foném: ´pes´ - ´bes´, ´sen´ - ´sin´, ´šít´ - ´žít´.

  • Hodně oposic – centrum inventáře fonémů.

  • Málo oposic – periférie – např. ´f´ má pouze jednu oposici ´zouvat´ - ´zoufat´, přesto relevantní foném !


Opozice fon m

Opozice fonémů

Nejméně jeden diferenciační příznak:

  • Privativní oposice – jedna hláska příznak má, druhá ne: ´p´ - ´b´ bilabiální okluzíva orální, příznak znělosti.

  • Graduální (stupňovitá) oposice: jedna hláska má něčeho více, např. kvantita: ´a´ - ´á´.

  • Ekvipotentní (rovnomocný) každá má vlastní příznak – např. ´s´ frikativa, ´t´ okluziva.

    Korelační pár – hlásky se liší pouze jedním příznakem – např. ´p´ - ´b´ znělostí

    Korelační řada – korelační páry, které se liší stejným příznakem: ´p´ - ´b´, ´t´ - ´d´, ´k´ - ´g´, …


Distinktivn rysy i

Distinktivní rysy – I.

Diferenciační příznaky, distinctive features:

  • Jacobson, Halle, Fant (50.-60. léta): 12 features, binární oposice – přítomný vs. nepřítomný.

  • Subfonematická fonologie – rysy jsou základní jednotky jazyka.

  • V češtině některé z 12ti bezvýznamné a některé navíc.

    Vokály


Fonetika a fonologie sre 01

Konsonanty


I vok lnost nevok lnost

I. Vokálnost/Nevokálnost

  • Přítomnost formantových pruhů ve spektru

  • Otevřenost nadhrtanových prostorů

  • + Vokály a sonory (kromě ´j´)

  • - šumové konsonanty, ´j´, ´w´.

Kuk na spektra (u dalších také) !


Ii konsonantnost nekonsonantnost

II. Konsonantnost/Nekonsonantnost

Konsonanty:

  • Malá celková energie, překážky v modifikačním ústrojí

  • + šumové konsonanty a sonory

  • - vokály, ´j´, ´w´.

Kuk na spektra (u dalších také) !


Iii kompaktnost nekompaktnost

III. Kompaktnost/Nekompaktnost

Kompaktní

  • soustředění zvukové energie ve středu spektra.

  • Artikulace konsonantů – zadní část ústní dutiny (od post-alveol dozadu).

  • Artikulace vokálů – jazyk v ústech co nejníže.

  • Vokály ´a´, ´á´, konsonanty postalveolární, palatální, velární, laryngální.

    Nekompaktní

  • zvuková energie na okrajích spektra.

  • Ostatní fonémy

Kuk na spektra (u dalších také) !


Iiia dif znost

IIIa. Difúznost

  • Typické postavení formantů na okraji spektra.

  • Pouze pro vokály

  • Rozdíl ve vertikálním posunu jazyka

  • + vysoké vokály

  • - středové vokály ´o´, ´ó´, ´e´, ´é´.

IV. Napjatost/Nenapjatost

  • Ostré ohraničení složek spektra.

  • V češtině ne – rozlišení francouzských ´e´.


V zn lost nezn lost

V. Znělost/Neznělost

Přítomnost základního tónu F0:

  • + znělé konsonanty

  • - neznělé

Kuk na spektra (u dalších také) !


Vi nas lnost nenas lnost

VI. Nasálnost/Nenasálnost

  • Typická změna formantové struktury – dodatkový „nosní“ formant, redukce normálních formantů.

  • Zapojení dodatkového „nosního rezonátoru“.

  • + ´m´, ´n´, ´ň´

  • V jiných jazycích i vokály (francouzština).

Kuk na spektra (u dalších také) !


Vii kontinu lnost nekontinu lnost

VII. Kontinuálnost/Nekontinuálnost

Kontinuální:

  • spojitost spektra s realizacemi ostatních fonémů

  • Přehrada při artikulaci neexistuje, nebo je jen částečná.

    Nekontinuální:

  • Krátké přerušení spektra, zvýšení energie.

  • - okluzívy a semiokluzívy

  • + ostatní

Kuk na spektra (u dalších také) !


Viii drsnost matnost

VIII. Drsnost/Matnost

Drnost (stridens)

  • Nepravidelné spektrum

  • Změna charakteru překážky.

  • Semiokluzívy – rozlišení ´t´ - ´c´, ´d´ - ´dz´.

    Matnost (hladkost - mellows)

IX. Přerušovanost/Nepřerušovanost

  • Ostré ukončení spektra.

  • V češtině ne.


X gravisovost negravisovost

X. Gravisovost/Negravisovost

Tato i další distinktivní vlastnost jsou „tónické“

Gravisovost (tupost)

  • Nízké frekvence spektra

  • Velký prostor v ústní dutině, hlásky s artikulací na okraji ústrojí

  • ´u´, ´ú´, ´o´, ´ó´, labiály, veláry, laryngály.

    Negravisovost (akutovost, ostrost)

  • Vysoké složky ve spektru

  • „plná pusa“

Kuk na spektra (u dalších také) !


Xi mollovost nemollovost

XI. Mollovost/Nemollovost

  • Sníženost/nesníženost

  • Snížení spektra celé hlásky dolů

  • V češtině ne.

XII. Durovost/Nedurovost

  • Posun spektra výše – F2.

  • V češtině ne – ruské ´m´, ´s´, atd.


Xiii kvantita vok l

XIII. Kvantita (vokálů)

  • Není standardní feature

  • Dobré pro rozlišení dlouhých a krátkých vokálů.


Xiv vibrantnost nevibrantnost

XIV. Vibrantnost/nevibrantnost

  • Není standardní feature

  • Nutné pro zařazení ´ř´ do systému.

  • Kolísání charakteristik ve spektru (vibrace).

  • Rozlišení ´ž´ - ´ř´, dobré také pro ´l´ - ´r´.

Kuk na spektra (u dalších také) !


Vok ly i

Vokály – I.

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -


Vok ly ii

Vokály – II.

Typické délky

„Formantový trojúhelník“


Vok ly iii

Vokály – III.

AEIO U


Konsonanty

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

Konsonanty

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ -


Slabika

Slabika

Minimální seskupení fonémů podle jazykových zákonitostí:

  • Iniciála (onset)

  • Jádro (nukleus)

  • Kóda

    Poznámky:

  • Mezi jádrem a svahy musí být kontrast

  • Jádro vždy, svahy mohou být neobsazeny.

    Při „inženýrském“ určování slabik se na přesné určení hranic dost kašle …

    Demo:transc a syllabifikátor z ČVUT.

Super slabika:

„K vzpřímenému“ – kolik má konsonantů ?

Svahy slabiky


Co je je t ve fonetice

Co je ještě ve fonetice

Na FF MU celosemestrální kurs …

  • Slovní přízvuk – v češtině na 1. slabice kromě jednoslabičných předložek.

  • Intonace – „intoném“, „melodém“ – v SRE nebudeme potřebovat, ale pozor na TTS!

  • Ráz – zvláštní foném - ´s uchem´, atd.

  • Koartikulace – změna fonémů v plynulé řeči:

    • ´kratší´ - ´kračí´

    • ´podšívka´ - ´počífka´

    • ´nachystat žehlení´ - ´nachystadžehlení´

  • Spontánní řeč – totální guláš 


Ten spektrogramu

Čtení spektrogramu

2 názvy českých filmů.


Na co je to dobr

Na co je to dobré…

  • Obecný přehled o tom, co se při mluvení děje v puse a jaké to má dopady na řečový signál a spektrum.

  • Rozpoznávání řeči a fonémů pomocí distinctive features

K. Kirchhoff: Robust Speech Recognition Using

Articulatory Information, Ph.D. thesis, TU Bielefeld, 1999.


Na co je to hlavn dobr

Na co je to hlavně dobré

  • Kladení otázek při štěpení stavů v kontextově závislých skrytých Markovových modelech (CD-HMM).

Zdroj: HTK Book, http://htk.eng.cam.ac.uk/


P klad

… příklad

  • CZ_Fortis p t k f s S t_s c P_ x

  • CZ_Lenis b d g v z Z d_Z P_ J_ d_z h_ J j N F m n l r

  • CZ_Coronal n J l r j t d c J_ t_s d_z t_S d_Z s z S Z P_

  • CZ_NonCoronal m N p k g f v x h_

  • CZ_Anterior m n l r p b t d t_s d_z f v s z

  • CZ_NonAnterior J N j t_s J_ k g t_S d_Z S Z x

  • CZ_Continuent s S z Z f v x h_ j t_s t_S d_z d_Z l r P_

  • CZ_NonContinuent p b t t_s d J_ k g

  • CZ_Strident t_s d_z t_S d_Z P_

  • CZ_NonStrident f v h_

  • CZ_UnStrident m n J N l r j p b t d J_ t_s k g x

  • CZ_Glide j l h_

  • CZ_Syllabic m l r

  • CZ_High i i: u u:

  • CZ_Medium e e: o o:

  • CZ_Low a a:

  • CZ_Rounded o o: u u:

  • CZ_Unrounded a a: e e: i i:

  • CZ_NonAffricate s S z Z

  • CZ_IVowel i i:

  • CZ_EVowel e e:

  • CZ_AVowel a a:

  • CZ_OVowel o o:

  • CZ_UVowel u u:

  • CZ_Front-Stop p b

  • CZ_Central-Stop t d t_s J_

  • CZ_Back-Stop k g

  • CZ_Front-Fric f v

  • CZ_Central-Fric s S z Z j

  • CZ_Back-Fric x h_

  • CZ_Vibraty r P_

  • CZ_Sonory m n N J l r j

  • CZ_Kontinualy l r j f v s z S Z x h_ P_

  • CZ_Short Vowels i e a o u

  • CZ_Long Vowels i: e: a: o: u:

  • CZ_Diphthongs a_u e_u o_u

  • CZ_Explosives p b t d k g c J_

  • CZ_Affricates t_s d_z t_S d_Z

  • CZ_Fricatives f v s z P_ S Z j x h_ r l

  • CZ_Liquids r l j

  • CZ_Nasal F N m n J

  • CZ_Vowels i e a o u i: e: a: o: u:

  • CZ_Consonant p b t d k g c J_ t_s d_z t_S d_Z f v s z P_ S Z j x h_ r l F N mn J e: i

  • CZ_Voiced_Explosives F N m n J b d g J_

  • CZ_Voiced_Affricates d_z d_Z

  • CZ_Voiced_Fricatives r l v z P_ Z j h_

  • CZ_Unvoiced_Explosives p t k c

  • CZ_Unvoiced_Affricates t_s t_S

  • CZ_Unvoiced_Fricatives f s S x

  • CZ_Voiced F N m n J b d g J_ d_z d_Z r l v z P_ Z j h_

  • CZ_Unvoiced p t k c t_s t_S f s S x

  • CZ_Pair b d g J_ d_z d_Z v z Z h_ p t k c t_s t_S f s S x

  • CZ_Unpair F N m n J j l P_ r

  • CZ_Vibrants r P_

  • CZ_V-Front i i: e e:

  • CZ_V-Central a a:

  • CZ_V-Back o o: u u:

  • CZ_C-Front k g N x h

  • CZ_C-Central t d n t_s d_z s z l r P_ t_S S Z j c J_ J

  • CZ_C-Back k g N x h

  • CZ_Front p b m F f v x h_ j ii: e e:

  • CZ_Central t d n t_s d_z s z l r P_ t_S d_Z S Z j c J_ J a a:

  • CZ_Back k g N x h_ o o: u u:


K dal mu ten a hran

K dalšímu čtení a hraní

Čtení:

  • Marie Krčmová: Fonetika a fonologie, zvuková stavba současné češtiny, FF MU 1990 (+asi další vydání).

  • Gussenhoven, J. and Jacobs, H.: Understanding Phonology, Oxford University Press, 1998, ISBN: 0-340-69218-9.

    Hraní:

  • Wavesurfer http://www.speech.kth.se/wavesurfer/, CoolEdit, GoldWave, atd jsou také OK, ale WS je lepší pro naše hraní (MLF files, atd.).

  • Fonémový rozpoznávač [email protected] – US EN, CZ, HU, RU: http://www.fit.vutbr.cz/research/groups/speech/index.php?id=phnrec

  • I bez počítače – uvědomujte si, co Vám pusa dělá, když mluvíte 


  • Login