Jungova psychologie osobnosti
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 31

JUNGOVA PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI PowerPoint PPT Presentation


  • 100 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

JUNGOVA PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI. Excelentná univerzita, Bratislava Prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc. FSS MU, Brno. Portrét C. G. Junga. C. G. Jung. ( * 26. 7. v Kesswil – + 6. 6. 1961 v Küsnachtu, Švýcarsko). Dědeček byl psychiatr, otec pastor

Download Presentation

JUNGOVA PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Jungova psychologie osobnosti

JUNGOVA PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI

Excelentn univerzita, Bratislava

Prof. PhDr. Vladimr Smkal, CSc.

FSS MU, Brno


Portr t c g junga

Portrt C. G. Junga

Jungova psychologie osobnosti


C g jung

C. G. Jung

  • (*26. 7. v Kesswil +6. 6. 1961 v Ksnachtu, vcarsko). Ddeek byl psychiatr, otec pastor

  • vcarsk psycholog a psychoterapeut, zakladatel analytick psychologie.

  • Jeho pnos psychologii spov v pochopen lidsk psychiky na pozad svta sn, umn, nboenstv, filosofie, etnologie a mytologie. Hluboce se zajmal o kultury a nboenstv vchodu

  • M vznamn podl na zkoumn pin a lb schizofrenie. Uvd se, e v mld proil ataku psychzy

  • Jeho epistemologie m znaky hermeneutiky a gnoze

  • Hodn cestoval

Jungova psychologie osobnosti


Jungova psychologie osobnosti

  • Jako syn protestantskho fare proval vechny otcovy pochybnosti spojen s vrou. V dtstv byl velmi senzitivn, asto se oddval osobn imaginaci, pi n se pokouel navzat kontakt s Bohem.

  • Vzhledem k teologick profesi vce pbuznch v rodin se pedpokldalo, e i jeho profesn drha pjde v otcovch stopch.

  • Pot, co objevil v ran dosplosti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinn tradice a nechal se zapsat ke studiu medicny se zamenm na psychiatrii.

Jungova psychologie osobnosti


Jungova psychologie osobnosti

  • V letech 1895 - 1910 studoval na univerzit v Basileji a pozdji Curychu. Curysk univerzita mla svoj klinickou bzi v Burghlzli a Jung se stal jejm lkaem v roce 1900. stav vedl Eugen Bleuler, kter se zabval spe tradinm deskriptivnm zkoumnm duevnch chorob.

  • V opozici k filosofick psychologii se Jung zabval experimentln psychologi, v n odvozoval zkony se stejnou platnost jako ve vd.

  • Se svm spolupracovnkem Franzem Riklinem vznamn pepracovali Bleulerem pouvan asocian test, rozili klu podntnch slov i asocianch pr. Asocian test tak pro Junga pedstavoval brnu k obsahm nevdomch komplex v lidsk psychice.

  • Ve fabulacch duevn nemocnch nachzel podobnosti s mty a tuto shodu chpal jako projev spolen zkladny individuln imaginace a vdom cel lidsk rasy. Studoval mytologii a sbral materil pelud, halucinac a sn pacient, kter se mu zdl pro tuto teorii relevantn.

Jungova psychologie osobnosti


Spolupr ce a p telstv s freudem

Spoluprce a ptelstv s Freudem

  • V uritm slova smyslu se hovo o vztahu uitele a ka, avak spoluprci Junga s Freudem charakterizuje pedevm dvra a ptelstv. Jung se poprv setkal s Freudem v roce 1907, jejich spoluprce trvala do roku 1912.

  • Pro Freuda znamenal Jung nejinspirativnj prvek svho psychoanalytickho hnut, pedevm se shodovali ve vzkumech v oblasti hysterie. Freudovsk psychoanalza, kter se zamovala na sexuln pvod neurzy, vak pipadala Jungovi pli omezen, pl si pracovat s trajektori neurzy a jejmi implikacemi pro budouc vvoj pacienta.

  • Objev fantazi americk spisovatelky Frank Millerov jej pivd k podvdomm tvoivm imaginacm, mytologickm snm a fantazim, kter mly veskrze neosobn charakter. Subjekt se vrac k archaick mimoslovn form vrazu.

  • Zatmco pro Freuda byl symbolismus z vt sti dsledkem historickho a kulturnho kontextu, Jung kladl na tyto faktory minimln draz a zamil se na neosobn vrstvu lidsk due, kterou nazval kolektivn nevdom.

Jungova psychologie osobnosti


Jungova psychologie osobnosti

  • Stejn tak pojet komplexu jako jakhosi sexulnho rezidua z psychickch proitk ranho dtstv mu pilo jako siln omezujc.

  • Zde se zaaly spolen cesty rozchzet. V roce 1912 vydv Jung studii Symboly promny, kde odmt Freudv plin draz na sexualitu a na pklad symbolismu viz Frank Millerov roziuje pojet libida jako obecn psychick a ivotn energie zamen na cl. Freud nebyl schopen pijmout cokoli, co by bylo v neshod s jeho teori, kterou u mezitm povil na dogma.

  • Vztah Freuda a Junga neml jen vdeck, ale i osobn pozad. Freud se rozhodl Junga adoptovat a po vzoru patriarch jej pomazat in patribus infidelium v zemi nevcch. To pozdji zaloilo problm jak se vymanit z otcovsk autority, a to zejmna ve chvli, kdy se objevil vztah konkurence. Jung v roce 1911 stanul v ele Mezinrodn psychoanalytick spolenosti, kde setrval do roku 1914.

Jungova psychologie osobnosti


Jungova hlubinn psychologie

Jungova hlubinn psychologie

  • Rok 1913 byl pro Junga zlomov. Po srii apokalyptickch sn a viz rezignoval na pednky na univerzit a v roce 1914 se vzdv funkce prezidenta Mezinrodn psychoanalytick spolenosti.

  • V tomto obdob se vnuje pevn prci na svch teoretickch studich, zakld zk krouek Psychologickho klubu, vnuje se soukrom terapeutick praxi, avak pedevm zdokonaluje svoj techniku, jak promlouvat se svm nevdomm. Navazuje tak na sv ran zitky z dtsk imaginace.

  • U se personifikovat fenomny nevdom, naslouchat jejich hlasu, a tm je vydlovat z bezbehosti a init je uchopitelnmi vdomm. Dochz k postultu, e v individuln mysli existuj prvky, kter j nepat.

Jungova psychologie osobnosti


V dom a nev dom

Vdom a nevdom

  • Jung se snail zachytit a popsat njakou praktickou metodiku, jak se lovk me vypodat se svm nevdomm. Byl si vdom toho, e nboensk filosofie, metafyzick systmy nebo symbolick imaginace pracuj s tmto faktem.

  • Psychologick vpovdi maj stejnou vhu jako vpovdi vdeckho rzu, jakmi disponuje napklad fyzika. Jung v tto souvislosti zavd pojem psychick reality, kterou modern osvcen pojet lovka odkazuje mimo skutenost.

  • Neustle se sna zdrazovat empirickou povahu duevnch vpovd a je si zrove vdom, e pro modern vdeck nzor nebude snadn tento fakt pijmout. Poukazuje na nebezpe plynouc z oddlen psychickho svta od racionalisticky chpan skutenosti.

  • Na mnoha mstech vyslovil pedtuchu nebezpenho vlivu nezpracovanch nevdomch archetyp, kter se mu splnila druhou svtovou vlkou.

Jungova psychologie osobnosti


Jungova psychologie osobnosti

  • V tchto vahch dospl Jung k podstatnmu zjitn, e vdom a nevdom s k sob chovaj komplementrn a kompenzan. Po vzoru matematick vdy vytvoil pojem tanscendentn funkce, faktor vdom a faktor nevdom tvo jednu psychickou funkci, podobn jako komplexn slo uruje pomr jednotlivch komponent. Rzn varianty vztahu vdomch a nevdomch faktor jsou charakteristick pro rzn typy duevnho onemocnn.

  • Jung pracoval na koncepci psychologickch typ. Zavedl dvoj kategorii povahy podle zamen libida, introvertn (orientovan do svho nitra) a extrovertn (orientovan na vnj svt). Pozdji klasifikaci doplnil o tyi zkladn funkce lidsk psychiky (mylen, cit, vnmn, intuice). V tto souvislosti hovo o diferenciaci (rozlien) jednotlivch funkc, piem nejmn diferencovan psychick funkce pat u jednotlivce do oblasti osobnho nevdom.

Jungova psychologie osobnosti


Symbolismus nev dom ch projekc

Symbolismus nevdomch projekc

  • V roce 1923 zahajuje Jung stavbu ve v Bollingenu, obydl, kter je ivoucm dkazem jeho dalho objevu, psychickho stedu v lidsk dui Self neboli Bytostnho J. Bollingensk v, kterou psycholog neustle vlastnmi silami rozioval, nebyla jen mstem setkvn s rznmi osobnostmi, ale pedevm symbolickm vyjdenm osobnho rstu k celistvosti kombinac praktick ivotn orientace a zpracovnm snov imaginatvn ltky. Pracuje pesn v intencch svho zjitn, e projekc nevdomch obsah do reality se stvaj obsahy viditeln. Stavba tmto pekraovala svj symbolick vznam.

  • Koncem 20. let zan Jung studia alchymistickho symbolismu, obrac se ke starm filosofickm mistrm (Mistr Eckhart, Paracelsus, Augustin aj.), zkoum kesanstv, jeho heretick hnut a symbolismus, sm se astn objeven gnostickch svitk z egyptskho Nag Hammd. Na pd religionistickho spolku Eranos se setkv s Mirceou Eliadem, Krolem Kernyim. S Richardem Wilhelmem pracuje na interpretaci Tajemstv zlatho kvtu, esoterickho textu nskho taoismu, pe pedmluvu k nsk knize promn I-ing.

Jungova psychologie osobnosti


Jungova psychologie osobnosti

  • Vekerou zskanou ltku a znalosti trvale konfrontoval se svoj prax psychiatra, jej spektrum klientely se pohybovalo od obyejnch pacient psychiatrickho stavu v Ksnachtu po znm i zmon osobnosti (dcera Jamese Joyce, spisovatel Herman Hesse, dcera Johna D. Rockefellera). Podal pednky, psal lnky do odbornch asopis, studoval mylen primitivnch africkch kmen.

Jungova psychologie osobnosti


Bytostn j

Bytostn J

  • Na Basilejsk univerzit se v roce 1943 stv dnm profesorem lkask psychologie, ani by peruil svou psychiatrickou praxi. Jeho nadmru irok zbr vdomost mu umooval vyjadovat se fundovan k souasnmu dn. asto se vrac ke svm textm a pepracovv je ve svtle nov nabyt zkuenosti s religiznmi a esoternmi systmy.

  • Symbolika alchymistickch obrazovch sri jej pivd ke koncepci dvojice archetyp anima/animus, piem muskmu svtu tvo nevdom protjek anima (ensk st due) a naopak. Rozvjenm symboliky dochz adepti alchymie ke kontaktu s nevdomm a jejich psychick sted ve vdomm j se pesouv smrem k Self.

  • Stejnou charakteristiku nael Jung u snov imaginace, co jen podtrhlo teorii o zamenosti lidsk psychiky na cl (teleologie), kter nazval procesem individuace a ztotonil s vytvoenm psychickho stedu v Bytostnm J. Jako nstroj takto zamen terapie pouil aktivn imaginaci, pi n klienti asto zpracovvali sv vize do obraz, kter po vzoru mandal vchodu zobrazuj psychickou celost osobnosti v du kosmu.

Jungova psychologie osobnosti


Jungova psychologie osobnosti

  • Jung sv mylenky na vvoj lidsk due neoddluje od biologick evoluce lovka. Nikdy vak samostatn netematizuje evolun teorii a vdy se dr svho psychologickho hlu pohledu.

  • Jako psychologickou nutnost v rmci vvoje lidskho mylen vidl napklad pijet tvrt nevdom psychick funkce do oblasti psychologie vdom, take jej vyhlen dogmatu o nanebevzet Panny Marie papeem Piem XII. v listopadu 1950 nijak nepekvapilo, a to prv s ohledem na nauku o Nejsvtj Trojici.

  • V souvislosti s pojmem synchronicity (nepinn spojen dj) byl dotazovn fyzikem Wolfgangem Paulim na monost analogie pi pechodovch djch elementrnch stic. Pi tto pleitosti pekroil i nkter vdeck paradigmata, kdy v souvislosti se synchronicitou uvauje, e psch nemus bt vzan na mozek, nen lokalizovan v prostoru nebo e je prostor psychicky relativn.

Jungova psychologie osobnosti


Kritika

Kritika

Jungova prce nebyla pijmna bez vhrad. Ped modern vdou musel trvale dokazovat empirickou povahu svch zjitn a byl asto obviovn z esoterismu.

  • Z opan strany jej napklad idovsk filosof Martin Buber kritizoval za plin zatemovn Boha gnostickou spekulac.

  • ast vtka teolog smuje k psychologizujcmu pojet Boha, kter jako autonomn psychick obsah nem dnou realitu mimo lidskou psch. K tto vtce se Jung vyjadoval mnohoznan, vdy se zetelem na sv psychologick zamen.

  • V korespondenci s anglickm dominiknem Viktorem Whitem dolo navzdory vekerm sympatim k neshod okolo otzky privatio boni. Zlo podle Junga pat do celku skutenosti a nelze je redukovat na pouh nedostatek dobra, a i zde nachz pro tvrzen psychologick zdvodnn.

Jungova psychologie osobnosti


Z kladn pojmy psychologie c g junga

Zkladn pojmy psychologie C. G. Junga

  • Osobnost a Persona

  • Hermeneutika, gnoze, enantiodromie

  • Typologie

  • Individuace

  • Animus a anima

  • Stnov (inferiorn) strnka due

  • Archetyp

Jungova psychologie osobnosti


Inferiorn zast n n funkce

INFERIORN (ZASTNN) FUNKCE

  • Kad typ m podle Junga sv vhody a nevhody. Hlavn nevhoda vyplv zaktivity inferiorn funkce, kter je protikladem dominantn funkce osobnosti. Obvykle nen pli uvdomovan. Je branou, skrze ni pichz pokuen a me lovka ovldnout vobdobch stresu. Ukazuje se obvykle ve snech vpodob neptele. Kesansk tradice ji definuje jako hch.

  • Individuace je vzvou, aby si lovk byl pln vdom sv inferiorn funkce. Ponvad nevdom se nememe zmocovat pmo, hled Jung zpsob, jak snm zachzet na symbolick rovin, aby tak vznikla celistvost a plnost a abychom dky tomu mohli najt pouiteln cesty kvyjadovn protiklad vnaem ivot.

Jungova psychologie osobnosti


My lenkov typy

MYLENKOV TYPY

  • Inferiorn funkce se vobecnosti projevuje vruivch explozivnch nebo implozivnch citech nebo vrigidnch sympatich i antipatich, kter jsou istmi pedsudky.

  • Extrovertn mylen m jako inferiorn funkci introvertn city, kter se projevuj vdepresch, strachu ze samoty, strachu zodmtnut apod.

  • Introvertn mylenkov typy maj jako inferiorn funkci extrovertn city projevovan jako ernobl soudy, dvouhodnotov svt a jako tendence kpehnanm lepivm, pilnavm vztahm.

Jungova psychologie osobnosti


Hodnot c citov typy

HODNOTC (CITOV) TYPY

Vobecnosti se inferiorn funkce projevuje vdominantnch a vdogmatickch nzorech, kter jsou daleko za hranice reln jistoty lovka.

  • Extrovertn city maj jako inferiorn funkci introvertn mylen, kter se projevuje tendenc lidi rigidn katulkovat a hyperkritickmi a cynickmi postoji.

  • Introvertn city maj jako inferiorn funkci extrovertn mylen, kter je vdy zavaleno pli mnoha mylenkami, pli rozmanitm materilem a je nuceno zjednoduovat jakkoliv popis sociln reality.

Jungova psychologie osobnosti


Smyslov typy

SMYSLOV TYPY

Inferiorn funkce se obecn projevuje vkatastrofickch oekvnch.

  • Smyslov extrovertn typy maj jako inferiorn funkci introvertovanou intuici, kter stra lovka podivnmi vizemi a fantaziemi katastrof.

  • Smyslov introvertn typy maj jako inferiorn funkci extrovertovanou intuici, kter vtahuje lovka do apokalyptickch skupin vkolektivnm svt.

Jungova psychologie osobnosti


Intuitivn typy

INTUITIVN TYPY

  • Obecn se projevuj pohlcenm svtem, zejmna hromadnm majetku, nenasytnost, chtivost a nutkavm hledn poten.

  • Inferiorn funkc extrovertovan intuice je pevldajc introvertovan smysl, kter vede ke koncentraci na vnitn pocity a poten, ale paradoxn ignoruje reln tlesn poteby, dokud se hlasit nedoaduj vyslyen.

  • Introvertovan intuitivn typy maj jako inferiorn funkci extrovertovan smysl, kter plod silnou pipoutanost kvlastnn (v kontrastu ke konn a kbyt). Tedy, inferiorn zmocovn se danost prostoru a asu.

Jungova psychologie osobnosti


Jungova psychologie osobnosti

  • Jungova kyn Marie-Luise von Franz upozornila, e pokud nen pln rozvinut bdl vdom (co znamen, e lovk si nen pln vdom sv inferiorn sloky), primitivn funkce sabotuj (znehodnocuj) vdom cle vivot, a lovk - ovldn svm stnem stv se jednostrannm, a psob vdsledku toho komplikace sob nebo svmu okol.

Jungova psychologie osobnosti


Individuace

Individuace

  • Individuace (z lat. individuus nedliteln) je v analytick psychologii proces, pi nm se lidsk psychika stv celistvj ve vztahu ke svm komponentm.

  • Individuace tedy znamen: stt se jednotlivcem a pokud individualitu chpeme jako svou nejniternj, posledn a nesrovnatelnou jedinenost stt se vlastnm bytostnm J. Individuace by se proto tak dala peloit jako stt se bytostnm J nebo uskutenn bytostnho J.

Jungova psychologie osobnosti


Jungova psychologie osobnosti

  • Vvojov monosti, (regresivn obnoven persony a identifikace s kolektivn psch), jsou v podstat jmy na vlastnm bytostnm J, toti vzdn se bytostnho J ve prospch vnj role nebo ve prospch njakho domnlho vznamu.

  • V prvnm ppad ustoup bytostn J do pozad vi socilnmu uznn, v druhm vi autosugestivnmu vznamu praobrazu. V obou ppadech tedy pevauje to kolektivn.

Jungova psychologie osobnosti


Podoby individuace

Podoby individuace

  • Individuace me znamenat jen psychologick vvojov proces, kter napluje dan individuln uren, jinmi slovy, in lovka tm uritm jednotlivcem, kterm u prost je.

  • Vzhledem k tomu, e lidsk individuum jako ivouc celek sestv ze samch univerzlnch faktor, je zcela kolektivn a proto nen v dnm ohledu protikladem kolektivity. Individualistick zdraznn svrznosti se tedy stav do protikladu k tto zkladn skutenosti iv bytosti.

Jungova psychologie osobnosti


Smysl individuace

Smysl individuace

  • Individuace naproti tomu usiluje o ivouc spolupsoben vech faktor. Protoe se vak faktory, samy o sob univerzln, vyskytuj jen v individuln form, vyvolv jejich zohledovn tak individuln inek, kter se ned pekonat nim jinm, nejmn pak individualismem.

  • elem individuace nen nic jinho, ne osvobodit bytostn J z falench obal persony na jedn stran a ze sugestivn moci nevdomch obsah na stran druh.

  • Individuace svt nevyluuje, nbr zahrnuje.

Jungova psychologie osobnosti


Jungova psychologie osobnosti

  • Individuan proces m dva principiln aspekty: na jedn stran jde o vnitn, subjektivn proces integrace, na stran druh o prv tak nezbytn objektivn vztahov proces. Jedno neme bt bez druhho, tebae v poped se ocit hned jedno, hned zas druh.

Jungova psychologie osobnosti


Jungova psychologie osobnosti

  • Odtren individua od kolektivity v prbhu individuace je uritm provinnm individua vi svtu ... tuto vinu mus individuum njak odinit.

  • Odpovdajc nhradou za oputn kolektivn sfry by mly bt individuem vytvoen hodnoty ... pokud k tomu nedojde, je individuace elov a amorln, a vc ne to, je sebevraedn ...

  • To, e nkdo prochz individuanm procesem, nen dnm apriornm dvodem k tomu, aby mu byla prokazovna cta.

  • Spolenost m nejen prvo, ale i povinnost odmtat individuaci, kter nen provzena souasnou tvorbou ekvivalentnch hodnot.

Jungova psychologie osobnosti


Jungova psychologie osobnosti

  • Skuten konflikt s kolektivn normou vznik, je-li na normu povena individuln cesta, co je clem extrmnho individualismu. To je pirozen patologick a ivotu neptelsk. Nem to nic spolenho s individuac ... kter ct kolektivn normy.

  • Clem individuanho procesu je syntza bytostnho J.

Jungova psychologie osobnosti


Jungova psychologie osobnosti

  • Optovn je konstatovno, e proces individuace se zamuje s uvdomnm si j, a tm se j ztotouje s bytostnm J, z eho pirozen vznik alostn zmaten pojm.

  • Z individuace se tak stv pouh egocentrismus a autoerotismus. Bytostn J v sob zahrnuje nekonen vce ne pouh j, jak odpradvna ukazuje symbolika: je stejn tak ten druh nebo ti druz, jako i j.

  • Cl je dleit jen jako idea, podstatn je vak Dlo (opus), kter k cly vede: opus napluje bh ivota smyslem.

Jungova psychologie osobnosti


Reflexe a sebereflexe

Reflexe a sebereflexe

  • A. Adler ve svm dle "Znalost lovka pe: "Opravdovou znalost sebe a druhch osvoj si dnes za na nedostaten vchovy jen jeden typ lid, toti 'kajcn hnk', lovk, kter bu vzel ve vech chybch lidskho duevnho ivota nebo je aspo poznal hodn zblzka. Me to bt ovem i ten, kdo poznal bdu ivota zprostedkovan nebo m vjimen dar vctn. Nejlepm znalcem lid je jist ten, kdo sm proil vechny vn... Je tomu tak proto, e takov lid, kte pekonali tkosti ivota a povznesli se z bahna, kte nalezli v sob slu, aby zavrhli vechny svody ke zlmu a vymanili se z nich, znaj jist nejlpe dobr i zl strnky ivota." Meme dodat, e takov lid dokonale ovldaj umn reflexe i sebereflexe.

Jungova psychologie osobnosti


  • Login