EKOTOXICITA

1. EKOTOXICITA BAKTERIÁLNÍ BIOLUMINISCENČNÍ TEST (Microtox) (Photobacterium phosphoreum) STANOVENÍ INHIBICE POHYBLIVOSTI (Daphnia magna dle ISO 6341) TEST FYTOTOXICITY (Sinapsis alba dle OECD 208) TEST NA RYBÁCH TEST INHIBICE RůSTU CHLOROKOKÁLNÍCH ŘAS (Scenedesmus subspicatus, Selenestrum capricornutum) dle ISO 8692 AMES TEST, Salmonella typhimurium TA 98, TA 100

2. BAKTERIÁLNÍ BIOLUMINISCENČNÍ TEST (Microtox) (Photobacterium phosphoreum)

3. HODNOCENÍ TOXICITY

4. HACH-LANGE LUMINOMETR

5. TEST FYTOTOXICITY (Sinapsis alba podle OECD 208)

6. STANOVENÍ INHIBICE POHYBLIVOSTI (Daphnia magna dle ISO 6341)

7. Test akutní toxicity na akvarijních rybách druhů Poecilia reticulata a Brachydanio rerio je soubor ISO norem: ČSN EN ISO 7346-1 (Statická metoda), ČSN EN ISO 7346-2 (Obnovovací metoda) a ČSN EN ISO 7346-3 (Průtočná metoda).

8. TEST INHIBICE RůSTU CHLOROKOKÁLNÍCH ŘAS (Scenedesmus subspicatus, Selenestrum capricornutum) dle ISO 8692

9. Doplnění možných účinků toxických látek na jim vystaveným organismům je způsob hodnocení dle zjištěné hodnoty efektivní koncentrace např. během 48 hodin expozice, označené jako 48hEC50. Testované látky se tak zařazují do sedmi tříd toxicity, 0. až 6. třída: (0) látky nejedovaté, zjištěná 48hEC50 je vyšší než 10 000 mg·l-1 ; (1) látky velmi slabě jedovaté, 48hEC50 v rozmezí 1 000 mg·l-1 až 10 000 mg·l-1; (2) látky slabě jedovaté, 48hEC50 v rozmezí 100 mg·l-1 až 1 000 mg·l-1; (3) látky středně jedovaté, 48hEC50 v rozmezí 10 mg·l-1 až 100 mg·l-1; (4) látky silně jedovaté, 48hEC50 v rozmezí 1 mg·l-1 až 10 mg·l-1; (5) látky velmi silně jedovaté, 48hEC50 v rozmezí 0,1 mg·l-1 až 1 mg.l-1; (6) látky mimořádně jedovaté, 48hEC50 méně než 0,1 mg·l-1.

10. KONTINUÁLNÍ METODY

12. Amesův test                  Amesův test slouží k detekci mutagenních látek v komplexních směsích. Využívá upravené bakteriální kmeny Salmonella typhimurium s defektním genem pro biosyntézu aminokyseliny histidinu - nedovedou syntetizovat histidin a na půdě bez histidinu proto nerostou. Přidáme-li do růstového média mutagenní látku, zvyšuje se výskyt zpětných mutací a vznikají kolonie bakterií, které histidin opět syntetizují a na půdě bez něj rostou. Průkazně zvětšený výskyt revertovaných kolonií ukazuje na mutagenní účinek a jejich počet může být mírou tohoto účinku.

13. VYHODNOCOVÁNÍ AMESOVA TESTU

14. TOXIKANTY V ORGANISMU Reakce I fáze ↓ Lipofilní, špatně ve vodě rozpustné, nemetabolizované, xenobiotické substance ↓Cytochrom P450 enzymový systém (MFO - microsomal mixed function oxidase) epoxid, hydroxyl, karboxyl, amino (produkty jsou ve vodě více rozpustné a reaktivní)

15. TOXIKANTY V ORGANISMU Reakce II fáze ↓ endogenní částice se připojí k polární funkční skupině ↓(transferases) glukuronid (UDP glucuronyltransferase) glutathion (glutathionetransferase) síran (sulfotransferase) acetyl (acetyltransferase) (produkty jsou ve vodě více rozpustné a polární, snadněji eliminovatelné)

17. BIOMARKER BIOINDIKÁTOR • METALOTHIONEINY • FYTOCHELATINY • JEHLIČÍ • MECHY

18. ROZDĚLOVÁNÍ LÁTEK MEZI VODU A VZDUCHHENRYHO KONSTANTA (H) Pi = Hi . xi Pi = yi . P = xi . Pi0 Hi = yi . P/ xi

19. FUGACITA (f) dG = VdP = RT dln f dG = VdP = RT dlnP Gibbsova funkce RT dln f = RT dln P f/P = 1

20. FUGACITNÍ KAPACITA (Z) C = f . Z K12 = C1/C2 = f1.Z1/f2.Z2 = Z1/Z2

21. FUGACITNÍ KAPACITA (Z) Fugacitní kapacita pro vzduch Zi,G = Fugacitní kapacita pro půdu Zi,S = R….....plynová konstanta T..........teplota ve oK oCS......obsah organického uhlíku v půdě [%/100] KoC.......=0,411 KOW KOW.....rozdělovací koeficient oktanol-voda pro danou látku dS........ hustota vlhké půdy [kg/m3] Hi ........Henryho konstanta pro danou látku [Pa.m3.mol]

22. MODELOVÁNÍ • UNIT WORLD (Mackay, 1979) • Plocha 1 km2 (hloubka 10 m, 70% plochy) • Půda (hloubka 15 cm, 30% plochy) • Vzduch (výška 6 000m) • Sediment (hloubka 3 cm, 70% plochy) • Sedimentující částice (5g/m3 vody) • Biota (ryby - 1g/m3 vody)

23. HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO RIZIKA(Vyhláška MŽP 306/1998 Sb.) OBECNÉ INFORMACE název sloučeniny (IUPAC, CAS) synonyma čistota nečistoty sumární vzorec strukturní vzorec příslušenství ke skupině látek skupenství identifikace autora dat množství látky (větší než 1000 t) způsoby použití možnosti likvidace

24. HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO RIZIKA FYZIKÁLNĚ CHEMICKÉ VLASTNOSTI bod tání bod varu hustota tlak nasycených par log Kow rozpustnost ve vodě bod vzplanutí hořlavost výbušnost oxidační vlastnosti další údaje

25. HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO RIZIKA OSUD A TRANSPORT LÁTKY stabilita fotogedradace stabilita ve vodě data monitoringu distribuce v exponovaných složkách biodegradace bioakumulace jiné údaje

26. HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO RIZIKA SLEDOVANÉ SUBJEKTY populace živočišného nebo rostlinného druhu společenství druhů modelový ekosystém modelový region

27. HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO RIZIKA HODNOCENÍ VZTAHU DÁVKA ODPOVĚD NOEC odhad pravděpodobné lokální koncentrace PEC(L) (emisní invenury, monitoring, modely) odhad pravděpodobné regionální koncentrace PEC(R) (bilance přestupu hmoty)

28. HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO RIZIKA

29. HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO RIZIKA HODNOCENÍ EXPOZICE PEC(L)/NOEC a PEC(R)/NOEC ≤ 1 PEC(L)/NOEC a PEC(R)/NOEC > 1

30. HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO RIZIKA 223 VYHLÁŠKA ze dne 14. dubna 2004, kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí