1 / 19

Růst a vývoj rostlin

Růst a vývoj rostlin. VY-32-INOVACE-BIO-113. AUTOR : Ing. Helena Zapletalová. ANOTACE: Tento DŮM je určen žákům 1. ročníku gymnázia pro předemět biologie. KLÍČOVÁ SLOVA : Růst, vývoj, životní cyklus, efeméry, ozimy, fotoperioda, jarovizace. Růst rostlin.

armani
Download Presentation

Růst a vývoj rostlin

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Růst a vývoj rostlin VY-32-INOVACE-BIO-113 AUTOR:Ing. Helena Zapletalová ANOTACE:Tento DŮM je určen žákům 1. ročníku gymnázia pro předemět biologie. KLÍČOVÁ SLOVA: Růst, vývoj, životní cyklus, efeméry, ozimy, fotoperioda, jarovizace

  2. Růst rostlin • Kvantitativní zvětšování rozměrů i hmotnosti rostliny • Spojen se změnami tvaru a vnitřního uspořádání rostlinných orgánů • Růst probíhá během celého života • Růst rostlinných orgánů je způsoben buněčným dělením, i růstem buněk

  3. Růst rostlin • Na buněčné úrovni rozlišujeme 3 růstové fáze: • Zárodečná (embryonální)- dochází ke zmnožení buněk dělivých pletiv a k nárůstu cytoplazmy • Prodlužovací (elongační)- zvětšování objemu buněk(hl. růst buněčné stěny a vznik velkých centrálních vakuol), množství cytoplazmy se nemění • Rozlišovací (diferenciační)- buňky získávají stavební i funkční specializaci v rámci určitých pletiv a orgánů (vznikají např. buňky krycí, vodivé apod.), časté je až několikanásobně zvětšení objemu buňky

  4. Vnější faktory ovlivňující růst • Světlo- nezbytné pro tvorbu asimilátů v procesu fotosyntézy Rostliny mohou po určitou dobu růst i ve tmě, jejich orgány však po určité době získávají některé morfologické znaky, kterými se odlišují od rostli rostoucích na světle (mívají bledě žlutou barvu, málo vyvinutá mechanická pletiva, silně prodloužené lodyžní články)= etiolované rostliny • Etiolizace=přizpůsobení nadzemních orgánů rostlin, které se např. po zasypání půdou rychle dostávají na povrch; světlo pak jejich intenzivní růst během několika minut zabrzdí

  5. Teplota- růst u většiny rostlin probíhá v rozmezí 5 až 40°C .Pro každý druh leze stanovit teplotní body: minimum, optimum a maximum; v tep. minimu růst začíná, v optimu je růst nejrychlejší, při maximu je růst zastaven • Voda- nezbytná zejména v zárodečné a prodlužovací růstové fázi • Minerální živiny- příznivě ovlivňují růst, jejich nedostatek (hl. dusíku) vede ke zpomalení až zastavení růstu

  6. Vnitřní faktory ovlivňující růst • Rostlinné hormony (fytohormony, růstové hormony)- slouží k regulaci životních pochodů rostlin Mezi základní fytohormony patří auxiny, gibereliny a cytokininy, brzdící účinky na zejména kyselina abscisová a etylen Auxiny-tvoří se zejména v dělivých pletivech vzrostných vrcholů stonku a v nejmladších listech, stimulují růst buněk kambia a tvorbu kořenů Gibereliny- vznikají v mladých listech, urychlují růst rostlinných orgánů (hl. lodyhy), význam při klíčení semen

  7. Vnitřní faktory ovlivňující růst • Cytokininy-tvoří se v kořenech, urychlují buněčné dělení, zpomalují stárnutí listů a stimulují klíčení semen • Kyselina abscisová- vyskytuje se hl. v plně vyvinutých listech, zpomaluje růstové procesy, urychluje opadávání listů • Etylen- zpomaluje růst kořenů i stonků a má důležitou úlohu při regulaci opadu listů, květů i plodů • herbicidy- přípravky na ničení nežádoucích rostlin (plevelů)

  8. Periodicita růstu • Růst rostlin není stejnoměrný, ale kolísá podle různých podmínek prostředí během dne a noci , stejně jako i během roku • Rostliny zpravidla v noci zvyšují rychlost růstu a za dne ji snižují • Při denní periodicitě růstu se nejvíce uplatňují změny teplot, vlhkosti a rozdíly v přísunu min. živin • Roční periodicita růstu je podmíněna hlavně změnou podmínek prostředí v ročních obdobích, kdy se střídá období růstu (vegetační období) s obdobím vegetačního klidu • Vegetační klid je v našem mírném pásmu podmíněn zejména nízkými teplotami v zimním období, v jižních oblastech letním suchem s vysokými teplotami

  9. Celistvost růstu • Označuje intenzitu růstu jednotlivých částí rostlin (korelace, regenerace) • Korelace-odrážejí vzájemnou závislost růstu a vývoje jednotlivých orgánů v rámci celé rostliny Mezi základní korelace patří tzv. apikální dominance- nadvláda vzrostného vrcholu stonku, který brání růstu úžlabních pupenů. Po odstranění vrcholu mohou úžlabní pupeny pokračovat v růstu

  10. Celistvost růstu • Regenerace-nahrazení opotřebovaných, poškozených či ztracených částí těla rostliny Tvorbu ochranné vrstvy zkorkovatělých buněk, které zacelují ránu, podporují auxiny Regenerační schopnost rostliny využívají také k vegetativnímu rozmnožování a rozšiřování Regenerace také stěžuje boj s plevely

  11. Vývoj rostlin (ontogeneze) • Zahrnuje období od vzniku zygoty až do smrti rostlinného jedince • Je charakterizován kvalitativními změnami ve stavbě, látkové výměně i aktivitě rostliny • Během vývoje se uplatňují vlivy genetické, i vlivy vnějšího prostředí • Během ontogenetického vývoje prochází rostliny jedním nebo více obdobími vegetačního klidu- dormance (rostlina zastavuje růst a zpomaluje metabolismus)

  12. Vývoj rostlin • Vývoj vyšších rostlin se rozděluje do 4 období • Embryonální- zahrnuje vývoj embrya od vzniku zygoty až po dozrání semene • Vegetativní- začíná klíčením semene a vyznačuje se tvorbou vegetativních orgánů, v této fázi se mohou rostliny rozmnožovat pouze nepohlavně • Období dospělosti- schopnost tvorby pohl. buněk (gamet), či výtrusů (spor) • Období stárnutí- převaha rozkladných (katabolických) dějů a odumírání jednotl. orgánů, k rozmnožování již nedochází

  13. Klíčení semen • znamená přechod z klidové fáze k vegetativnímu růstu zárodku a vzniku klíční rostliny (semenáčku) • Tento proces je řízen fytohormony • Klíčení vyžaduje zejména určitou vlhkost, teplotu a dostatek kyslíku • Příjmem vody semena zvětšují svůj objem (bobtnání • Při bobtnání se uvolňuje nejen teplo, ale i značná síla • Klíčivost (schopnost vyklíčit)- si semena různých druhů udržují po různou dobu (u kulturních rostlin obvykle několik let). Za příznivých podmínek však mohou semena některých rostlin přežívat v půdě (v tzv. bance semen) desítky i stovky let.

  14. Životní cyklus rostlin Doba od vzniku zygoty do uhynutí rostliny Trvá od několika týdnů do několika tisíc let. Podle délky života a počtu plození během života rozlišujeme: Monokarpické rostliny (plodí jednou za život) Polykarpické rostliny (plodí několikrát za život)

  15. Rostliny monokarpické • efeméry-celý vývoj od vyklíčení až po vytvoření plodů trvá jen několik týdnů (např. osívka jarní) • ozimy- na podzim vyklíčí, přezimují, na jaře dalšího roku pokračují v růstu, vytvářejí plody a odumírají (např. ozimý ječmen); zimní období přežívají v podobě semen Jarovizace – působení nízkých teplot • jednoleté – vykvetou, vytvoří semena a uhynou v jednom roce (hrách) • dvouleté- prvým rokem vytvářejí růžici přízemních listů, teprve druhým rokem kvetou, přinášejí plody a odumírají (např. cukrovka) • víceleté – plodí a hynou až za několik let (agáve)

  16. Rostliny polykarpické (pereny) • trvalky-žijí více veg. období a opakovaně přinášejí plody, zimu přečkávají v podobě oddenků, hlíz, cibulí či kořenů • dřeviny- vytrvalé rostliny, jejichž nadzemní část neodumírá

  17. Fotoperiodismus • Délka denního osvětlení se nazývá fotoperioda a reakce rostlin na rozdílnou délku světla a tmy během 24 hodin, projevující se změnami procesů růstu a vývoje, se nazývá fotoperiodismus • Délka fotoperiody ovlivňuje dobu kvetení, klíčení semen, rychlost růstu… • Jednou z nejzřetelnějších fotoperiodických reakcí je u krytosemenných rostlin načasování tvorby květů.

  18. Fotoperiodismus • Podle nároků na délku osvětlení rozlišujeme rostliny: • krátkodenní- ke kvetení vyžadují krátkou světelnou periodu do 12 hodin, kvetou na jaře a na podzim (chryzantémy, jiřiny, rýže, soja) • dlouhodenní- ke kvetení vyžadují dlouho světelnou periodu 14 – 16 hodin, kvetou v létě (salát, mrkev, řepa, ředkvička) • neutrální- kvetou za libovolné světelné periody (pampeliška, sedmikráska)

  19. POUŽITÉ ZDROJE: KUBÁT A KOL. Botanika. Praha: scientia, 1998. ISBN 80-7183-053-4. RNDR. JAN JELÍNEK, RNDr. Vladimír Zicháček. Biologie pro gymnázia. 2011. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2011. ISBN 978-80-7182-213-4. HANČOVÁ, Hana. Biologie v kostce 1: Obecná biologie. Mikrobiologie. Botanika. Mykologie. Ekologie. Genetika. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, 112 s. ISBN 80-720-0340-2. www.glassschool.cz

More Related