PATOLOGIE

1. PATOLOGIE pathos = nemoc; logos = nauka, věda = nauka o chorobných pochodech a změnách v lidském těle Patologická anatomie (morfologie) Patologická fyziologie (funkce) Rudolf Virchow (1821-1902) zakladatel mikroskopické patologické anatomie „Nemoci jsou projevem viditelných chorobných změn uvnitř buněk.“

2. PATOLOGIE • Patologie obecná • studuje obecné mechanismy vzniku poškození živého systému a reakce na něj • Zánět, obecná onkologie, etiologická patologie, regresivní a metabolické změny tkání • Patologie speciální • studuje konkrétní patologické změny u jednotlivých orgánových soustav.

3. PATOLOGIE • Etiologie (příčina) • Patogeneze (mechanismus rozvoje) • Morfologie (abnormální anatomie) • Klinické příznaky, symptomy

4. PATOLOGIE • Etiologie (příčina původ onemocnění) - causa sufficiens (příčina dostatečná) - causa proxima (příčina blízká) - multifaktoriální nemoci • Rizikové faktory

5. PATOGENEZE • Vznik a vývoj chorobných změn v těle • Sled procesů od počáteční příčiny po stav rozvinutého onemocnění • Sleduje vznik, průběh a zakončení nemoci

6. MORFOLOGIE Abnormální anatomie • Makroskopická • Mikroskopická • Radiologická • Molekulární

7. Význam patologie 1. Stanovení diagnózy 2. Sledování úspěšnosti léčby 3. Preventivní vyšetření 4. Výuka, výzkum

8. Vyšetřovací metody v patologii I. ZÁKLADNÍ - makroskopické vyšetření - mikroskopické vyšetření (HE) II. SPECIÁLNÍ • Speciální barvení (Grocott, Ziehl-Nielsen, Gram) • Histochemické metody (průkaz Fe – Pearls, sacharidy – PAS) • Imunohistochemické metody (průkaz membránových antigenů) • Elektronová mikroskopie • Molekulárně genetické metody (FISH, PCR) • Mikrobiologická vyšetření

9. Základní typy patologicko - anatomických vyšetření * NEKROPSIE (PITVA) - patologicko-anatomická * BIOPSIE * CYTOLOGIE

10. NEKROPSIE (AUTOPSIE) Pitva a mikroskopické vyšetření tkání zemřelých. Dokumentace k pitevnímu vyšetření: LIST O PROHLÍDCE ZEMŘELÉHO I. a) Nemoc (stav), který přímo vedl ke smrti (bezprostřední příčina smrti) b) Předchozí příčiny, které způsobily stav uvedený pod a) c) Prvotní příčina (základní nemoc) II. Jiné závažné stavy spolupodmiňující smrt

11. Výsledek pitevního vyšetření shrnuje: PITEVNÍ PROTOKOL • Popis pitvy a makroskopických změn • Popis histologického nálezu • Výsledky mikrobiologických vyšetření • Epikríza, stručné zhodnocení pitvy a korelace klinického a pitevního nálezu, má čtyři části: 1. Základní onemocnění 2. Komplikace 3. Příčina smrti 4. Vedlejší nález • Klinicko-patologická korelace • Závěr

12. Příklad epikrízy: • Celková ateroskleróza. • Celková ateroskleróza (CeII.b, Co III.b, Re II.a, AoIII.a). Hypertrofie a disperzní fibróza myokardu levé komory srdeční. Kalcifikující ateromový plát r. interventricularis levé koronární arterie. Čerstvý transmurální infarkt myokardu přední stěny levé komory srdeční. Trombóza endokardu v místě infarktu. Alveolární edém plic. Aterosklerotická encefalopatie: atrofie mozku, status lacunaris bazálních ganglií. Postencefalomalatickápseudocysta velikosti 5 mm v oblasti capsula interna vlevo. Pravostranná hemipareza dle klinické dokumentace. Čerstvý hemorrhagický infarkt kůry levé ledviny. III. Infarkt myokardu. • Nodulárníhyperplázie prostaty. Hypertrofie svaloviny močového měchýře. Stav po dávno provedené appendektomii. Nodózní struma. Antrakóza pleury a mediastinálních lymfatických uzlin. Závěr: 67-letý pacient s celkovou aterosklerózou umírá na infarkt myokardu. Klinicko-patologická korelace: I.

13. BIOPSIE = vyšetření tkání živých pacientů Způsoby odběru tkání: • Operace • Amputace • Ablace (snesení útvaru vystupujícího nad úroveň okolí) • Resekce (vytnutí) • Excize (vyříznutí) • Exstirpace (vytržení, vyloupnutí) • Kyretáž (výškrab) • Endoskopie • Klíšťkováexcize • Snesení kličkou • Punkce • Probatorní punkce • Trepanobiopsie

14. Zasílání bioptického materiálu 1. FIXACE - ihned!!! - 10% formalin (4% vodný roztok formaldehydu) - autolýza 2. ŘÁDNÉ OZNAČENÍ VZORKU 3. PRŮVODKA Peroperační biopsie

15. Zpracování tkáně při bioptickém vyšetření: • Řádná fixace ( 4% formaldehyd) • Přikrojení • Zalití do parafínu • Dehydratace postupným vkládáním do roztoků alkoholu o vzrůstající koncentraci • Xylen • Sycení rozehřátým parafínem • 4. krájení na tenké řezy (5µm) mikrotomem při nízké teplotě a nalepení na podložní sklo • Barvení (hematoxylin-eosin, HE) • Vyprání parafínu xylenem • Hydratace postupným vkládáním do roztoků alkoholu o sestupné koncentraci • Barvení (HE nebo speciální barvení) • mikroskopické vyšetření • (specializovaná vyšetření - speciální barvení, IHC,molekulárně genetické vyšetření)

16. Barvení hematoxylin – eosinem Jádra buněk se barví modře hematoxylinem (bazofilní struktury) Ostatní struktury se barví v různém stupni červeně (acidofilní, eosinofilní struktury) Speciální vyšetřovací metody: 1. SPECIÁLNÍ BARVENÍ 2. IMUNOHISTOCHEMICKÉ VYŠETŘENÍ 3. MOLEKULÁRNĚ GENETICKÉ METODY (FISH, PCR)

17. Příklad tkáně při bioptickém vyšetření

18. CYTOLOGIE = vyšetření buněk (jednotlivě nebo v trsech) + méně zatěžující - méně informativní Odběr materiálu A) Stěr B) Výplach (př. BAL) C) Punkce (solidního ložiska nebo tekutiny)

19. Příklad cytologického vyšetření

20. BUNĚČNÝ STRES A ADAPTACE • Homeostáza – rovnovážný stav buňky • Fyziologický stres a patologické podněty vedou k adaptaci buňky a nastolení nového rovnovážného stavu • Pokud patologický podnět odezní, buňka se může vrátit do původního výchozího stavu • Pokud je patologický podnět příliš velký nebo dlouhodobý a překročí adaptační možnosti buňky, dojde k ireverzibilnímu poškození = buněčné smrti. „point of no return“

21. BUNĚČNÁ ODPOVĚĎ

22. NEKRÓZA (následek ireverzibilního poškození buněk) vs. APOPTÓZA (programovaná buněčná smrt)

23. MECHANISMY ADAPTACE • Hyperplazie • Hypertrofie • Atrofie • Metaplazie Buňka odpovídá na zvýšené požadavky hypertrofií nebo hyperplazií, na nedostatek živin atrofií, Metaplazie = přechod z jednoho typu diferencované tkáně na jiný • zvýšená syntéza proteinů, lipidů, karbohydrátů • kalcifikace – ukládání vápníku

24. HYPERPLAZIE Hyperplazie = zvýšení počtu buněk v orgánu nebo tkáni často se vyskytuje spolu s hypertrofií, spuštěné stejným mechanismem Fyziologická hyperplazie hormonální hyperplazie: zvyšuje funkční kapacitu tkáně (proliferace žlázového epitelu prsou v pubertě a těhotenství) kompenzační hyperplazie: obnovuje tkáň po poškození nebo částečné resekci (játra, ledviny, obnova tkáně při zranění) Patologická hyperplazie nadměrná hormonální stimulace růstových faktorů (hyperplazie endometria vlivem estrogenů, prostatická hyperplazie vlivem androgenů)

25. Další …plazie Plasis = tvorba, tvoření • Neoplazie = maligní novotvorba tkáně, abnormální buněčná proliferace, ztráta zpětnovazebné kontroly proliferace, aktivace pozitivních mitotických signálů • Dysplazie = prekancerózy, buněčné změny, které mohou vést ke vzniku nádoru • Anaplazie = dediferenciace nádorové tkáně k primitivní nezralé formě • Hypoplazie = neúplné vyvinutí orgánu nebo jeho části • Aplazie = vrozené chybění nebo nevyvinutí orgánu nebo jeho části

26. HYPERTROFIE • Hypertrofie = zvětšení velikosti buněk, buňky se nedělí, jen zvětšují svůj objem na základě syntézy strukturálních komponent • Fyziologická hypertrofie (hypertrofie dělohy a prsou při těhotenství, hypertrofie svalů při posilování) 2. Patologická hypertrofie (myokard při hypertenzi, vadných srdečních chlopních apod.)

27. ATROFIE • Atrofie=zmenšování buněk, redukce buněčných komponent • Prostá : zmenšení objemu buněk, tmavší až pyknotické jádro, intracelulární hromadění lipofuscinu, pigmentu z opotřebování (myokard, mozek) • Numerická: zmenšení počtu buněk (útlum kostní dřeně) • Fyziologická (senilní atrofie, involuce) • Patologická – podle příčin (snížená zátěž – atrofie z inaktivity, ztráta inervace, ischemie, nedostatečná výživa, ztráta endokrinní stimulace, tlaková atrofie)

28. ZÁNIK ORGANISMU (SMRT) = nevratná zástava životních funkcí organismu (CNS, dýchání, srdeční činnost) KLINICKÁ SMRT = vratná zástava SMRT MOZKU = rozhodující dg. kritérium (izoelektrické EEG, panangiografie mozkových cév, areflexie nad C1)

29. ZNÁMKY SMRTI 1) FYZIKÁLNÍ a) posmrtná bledost b) posmrtné skvrny c) posmrtný chlad 2) CHEMICKÉ a) posmrtná ztuhlost b) posmrtný rozklad - autolýza - hniloba c) posmrtné srážení krve (posmrtná sraženina = cruor)

30. REGRESIVNÍ ZMĚNY = změny doprovázející "zhoršení" funkce orgánů/tkání Rozdělení podle tíže postižení: 1. NEKRÓZA 2. ATROFIE 3. DYSTROFIE Příčiny: velmi různorodé (viz. příčiny nemocí)

31. NEKRÓZA = ohraničená intravitální odúmrť tkáně Příčiny: 1. nedostatek kyslíku (ischemie): INFARKT 2. ostatní (popálení, ozáření, poleptání, mikrobiální toxiny...) Mikroskopické projevy: 1. karyolýza 2. zvýšení eosinofilie cytoplazmy 3. vitální reakce okolní tkáně

32. ZÁKLADNÍ TYPY NEKRÓZ 1. KOAGULAČNÍ • tkáně bohaté na bílkoviny (myokard, ledvina, slezina, tumory) • tuhé, žluté ložisko (12 h - 3 dny) • hojení: vrůstání GRANULAČNÍ TKÁNĚ (fibroblasty a endotelie kapilár) ----- JIZVENÍ 2. KOLIKVAČNÍ • tkáně bohaté na tuky (mozek, pankreas) • rozměklé až kašovité ložisko • hojení: PSEUDOCYSTA (zkapalnění enzymy z leukocytů)

33. Koagulační nekróza - infarkt myokardu

34. Koagulační nekróza - infarkt myokardu

35. Infarkt myokardu - mikroskopický obraz

36. Koagulační nekróza - infarkt ledviny

37. Infarkt ledviny - mikroskopický obraz

38. Kolikvační nekróza-mozkový infarkt (postmalatická pseudocysta)

39. ZVLÁŠTNÍ TYPY NEKRÓZ 1. KASEÓZNÍ 2. FIBRINOIDNÍ 3. HEMORAGICKÁ 4. GANGRÉNA 5. DEKUBITUS

40. 1. KASEÓZNÍ NEKRÓZA (ZESÝROVATĚNÍ) = varianta koagulační nekrózy • TBC • MA: podobná sýru • MI: bazofilní poprašek • další vývoj: a) kolikvace b) kalcifikace, jizva

41. Kaseózní nekróza - miliární tbc plic

42. 2. FIBRINOIDNÍ NEKRÓZA = nekróza vaziva prostoupená fibrinem (mikroskopicky silně eosinofilní) • revmatické choroby • spodina žaludečního vředu

43. 3. HEMORAGICKÁ NEKRÓZA = nekróza druhotně prokrvácená • plíce • pankreas

44. Hemoragická nekróza pankreatu

45. 4. GANGRÉNA (SNĚŤ) = druhotně změněná nekróza a) SUCHÁ (MUMIFIKACE) b) VLHKÁ c) PLYNATÁ

46. 5. DEKUBITUS (PROLEŽELINA) = nekróza kůže (popř. i hlubších tkání) způsobená dlouhodobým stlačením mezi kost a podložku Výskyt Komplikace: dekubitární sepse

47. DALŠÍ OSUD NEKRÓZY A) ZHOJENÍ (REGENERACE) B) JIZVA C) PSEUDOCYSTA D) KALCIFIKACE

48. DYSTROFIE = degenerativní změny způsobené poruchou metabolismu (změna chemického složení tkáně, ukládání neobvyklé součásti apod.) Dělení: 1. poruchy metabolismu bílkovin 2. poruchy metabolismu lipidů 3. poruchy metabolismu sacharidů 4. poruchy metabolismu minerálních látek 5. poruchy metabolismu pigmentů

49. PORUCHY METABOLISMU BÍLKOVIN 1. INTRACELULÁRNÍ HROMADĚNÍ BÍLKOVINY - ve formě růžových kapiček v cytoplazmě (tzv. hyalinní zkapénkovatění) - př. proximální tubuly ledvin při proteinurii Russelova tělíska v plazmatických bb. při chronickém zánětu 2. EXTRACELULÁRNÍ HROMADĚNÍ BÍLKOVINY - ve formě růžového bezstrukturního (homogenního materiálu) mezi buňkami - př. amyloidóza

50. AMYLOIDÓZA = hromadění bílkovinných látek (amyloidu) v EC prostoru Amyloid Dělení: • LOKALIZOVANÁ (srdce starých osob, stroma endokrinních nádorů) • SYSTÉMOVÁ - PRIMÁRNÍ (AL) - SEKUNDÁRNÍ (AA)