1 / 26

Bezpečnostní otázky

Bezpečnostní otázky. Transatlantické vztahy. Studená válka. Po 2. sv. válce se USA stávají důležitým činitelem v zajištění bezpečnosti zemí ZE. Bezpečnostní otázky se řešily na půdě NATO. Jasné bezpečnostní hrozby, které mají vojenský charakter. Jasný nepřítel – SSSR a východní blok.

anatola
Download Presentation

Bezpečnostní otázky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Bezpečnostní otázky Transatlantické vztahy

  2. Studená válka • Po 2. sv. válce se USA stávají důležitým činitelem v zajištění bezpečnosti zemí ZE. • Bezpečnostní otázky se řešily na půdě NATO. • Jasné bezpečnostní hrozby, které mají vojenský charakter. • Jasný nepřítel – SSSR a východní blok.

  3. Studená válka • Americké vojenské jednotky jsou rozmístěné v Evropě (hlavně v Německu), aby čelily případnému útoku vojsk Varšavského paktu. • Evropské země měly zájem na tom, aby USA zůstaly v Evropě a zajistily jejich obranu • Součástí evropské politiky USA byla stabilizace ZE a integrace ZE zemí. • Cílem bylo zabránit sovětskému ovládnutí ZE a také zabránit novému vzestupu Německa.

  4. Studená válka • Důvody založení vojenské aliance: • zaangažovat USA v obraně zemí západní Evropy (V USA diskuze o stažení amerických vojsk ze ZE) • USA požadovaly, aby samy evropské státy vyvinuly spolupráci na poli obrany • Výsledek – založení Západní unie (1948 – Bruselský pakt) • Impuls – komunistický převrat v ČSR • Velká Británie, Francie a země Beneluxu podepisují multilaterální dohodu o okamžité vzájemné pomoci, vytváří se i systém pravidelných konzultací, mimo vojenskou oblast spolupráce i v oblasti hospodářské a kulturní • Předstupeň vzniku NATO – bylo to, co USA požadovaly – kooperaci mezi evropskými státy

  5. Studená válka • 4. dubna 1949 je tzv. Washingtonskou dohodou založena Severoatlantická aliance. • Členy i země, které se neúčastnily evropského integračního projektu. • Členy byly i nedemokratické země, které byly strategicky důležité. • Jednalo se o vojenskou alianci založenou na systému kolektivní bezpečnosti • Uplatněn poprvé v souvislosti s 11/9 2001.

  6. Studená válka • NATO je postavené na mezivládním principu → členové jsou si rovni a všechna rozhodnutí jsou přijímána na základě konsensu. • Akce NATO tudíž musí být schválena všemi členskými státy Aliance. • Hlavním orgánem je Severoatlantická rada (North Atlantic Council, NAC)

  7. Studená válka • V průběhu SV se postupně rozvinula vzájemná bezpečnostní závislost mezi USA a ZE. • Rozložení odpovědnosti a kapacit nebylo rovnoměrné • Hlavní tíhu za bezpečnost euroatlantického prostoru nesly USA. • Země ZE příliš do rozvíjení vlastních kapacit neinvestovaly (s výjimkou Francie) a zvykly si na ochranu USA. • Evropské bezpečnostní projekty se buď nerealizovaly (Evropské obranné společenství z poč. 50. let), nebo jejich výsledky byly velmi slabé (Západoevropská unie)

  8. 90. léta-současnost • Konec SV měl dopad na existenci hlavních bezpečnostních organizací – NATO a Varšavského paktu • Varšavský pakt se rozpadl • NATO ztratilo hlavní smysl své existence, mnozí odborníci proto očekávali, že se NATO stejně jako Varšavský pakt rozpadne. • Očekávalo se, že se sníží angažovanost USA v Evropě.

  9. 90. léta-současnost • NATO se muselo: • přizpůsobit novému bezpečnostnímu prostředí • přehodnotit svoji bezpečnostní strategii • reformovat organizační strukturu a vojenské kapacity • Najít si vztah k zemím SVE a dalším sousedním zemím. • Začaly se objevovat neshody mezi členy NATO: • Nejednota ve vnímání hrozeb a jejich řešení • Rozdíly v náhledu na rozšíření o SVE a rozvoji vojenských kapacit

  10. Reforma NATO • Reforma NATO měla dvě dimenze: vnější a vnitřní • Vnější dimenze • Hlavní otázkou je rozšíření → teprve v r. 1994 se rozšíření stalo oficiální politikou NATO • Podmínkou členství se stalo, že se musí jednat o evropskou demokratickou zemi, která je schopná přijmout závazky členství • Navázány nové vztahy • NATO-Rusko • NATO-Ukrajina • Středomořský dialog a další

  11. Reforma NATO • Vnitřní dimenze: • Strategická koncepce bezpečnosti (1999, 2010) • Úkolem NATO není jen zajistit bezpečnost svých členů, ale zlepšit a rozšířit zónu bezpečnosti kolem Evropy • Přijetí rozšířeného konceptu bezpečnosti • Vojenské kapacity • Pražský summit v r. 2002 → Pražské závazky • zlepšení vojenských kapacit • vznik sil rychlé reakce (NATO Response Force)

  12. Reforma NATO • Přijetí nové role – rozšířil se záběr vojenských operací, ale mezi členskými zeměmi se objevily rozpory v jejich realizaci. • Vysoká míra shody a podpory operacím NATO v Bosně a Kosovu. • Nižší pro Afghánistán. • Žádná pro Irák.

  13. Problémy a výzvy NATO • I přes reformy se hovoří o krizi identity NATO • není ani organizací zajišťující jen kolektivní bezpečnost svých členů, ani se nestala efektivní organizací řešící konflikty ve světě • Vliv na to má i snížení významu Evropy v bezpečnostní strategii USA • Nedostatky v řešení aktuálních hrozeb → boj proti terorismu a šíření zbraní hromadného ničení • Nedostatek personálu a materiálního zajištění pro vedení vojenských operací, rozpočtová krize členů • Neshody ve vnímání hrozeb, podílení se na vojenských operacích

  14. NATO a EBOP • 1992 – Maastrichtská smlouva zakládá SZBP. • Spolupráce v oblasti obrany skromná, dochází ale k oživení ZEU. • Společná evropská obranná politika naráží na odmítání některých členských států, které preferují NATO a vnímají EBOP jako konkurenci k NATO • Dělení členských států na evropeisty a atlanticisty

  15. NATO a EBOP • USA na jedné straně podporovaly větší míru autonomie a odpovědnosti EU, ale jen do té míry, dokud by nebyly ohroženy americké strategické cíle a vedení NATO. • V r. 1994 USA neformálně souhlasily s vytvořením ESDI (Evropské bezpečnostní a obranné identity) v rámci NATO • EU mohla vést autonomní vojenské operace v rámci NATO. • ZEU měla hrát roli „mostu“ mezi NATO a EU → získala přístup k vojenským kapacitám NATO

  16. NATO a EBOP • SZBP se ale v prvních letech existence ukázala jako naprosto bezzubá (války na Balkáně). • Christopher Hill již v r. 1993 hovořil o rozdílu mezi očekávání a reálnými schopnostmi členských zemí EU (tzv. capability-expectation gap) • EU buduje SZBP, ale bez toho, aniž by ji skutečně realizovala. • Slibuje společnou obranu, aniž by státy poskytly potřebné prostředky • Hlavní rozdíly existovaly dle něj ve schopnosti se dohodnout, poskytnout prostředky a v možných nástrojích

  17. NATO a EBOP • V souvislosti s neschopností EU na Balkáně se mění postoj Velké Británie k projektu Evropské bezpečnostní a obranné politiky → od odmítání k podpoře. • Zájmem VB je především posílit evropské vojenské kapacity + další faktory: • Po skončení SV Evropa ztratila na významu pro USA • Evropa nemá dostatečné vojenské kapacity • Snaha o potvrzení důvěryhodnosti VB v evropském integračním projektu.

  18. NATO a EBOP • 12/1998 → setkání Chiraca a Blaira v Saint-Malo → deklarace ze Saint-Malo • Výzva k vytvoření společné evropské obrany a vytvoření operačního a vojenského zázemí • Shromáždění dostatečných kapacit pro případy, kde se nemůže účastnit NATO • 6/1999 → summit ER v Kolíně nad Rýnem ustavuje EBOP

  19. NATO a EBOP • Americký postoje k EBOP: Madeleine Albright hovoří o tzv. 3D: • Decoupling = evropské rozhodování v bezpečnostních a obranných otázkách nesmí se odehrávat mimo širší rámec Aliance • Duplication = obavy, aby Evropané nevybudovali konkurenční vojenský průmysl a technologii • Discrimination = aby EBOP nediskriminovala členy mimo EU, ale které jsou členy NATO (Turecko, Norsko)

  20. NATO a EBOP • Další výhrady: • Evropané by se měli soustředit na modernizaci svých armád než na budování nových institucí. • Evropa by měla uznat NATO jako primární platformu, kde se budou řešit bezpečnostní otázky.

  21. NATO a EBOP • Bushova administrativa měla značné výhrady k EBOP, jasná preference ESDI. • EBOP byla akceptovatelná jedině tehdy, pokud nebudou ohroženy americké zájmy, vedení v NATO a pokud dojde ke zlepšení vojenské schopnosti Evropanů, která by byla využitelná i v rámci Aliance.

  22. NATO a EBOP • Postoje členských států k EBOP • Posuny zejména u tzv. atlanticistů – pragmatické přijetí EBOP • Velká Británie, Polsko, Nizozemí či Portugalsko: • EBOP je možností jak rozvíjet evropské vojenské kapacity, jak převzít díl odpovědnosti a de facto ulehčit USA. • Skrze EBOP je také možné jednodušeji realizovat některé cíle ZP zejména k východním a jižním sousedů. • Dělba práce mezi EBOP a NATO • Jediné Dánsko odmítá EBOP a má z ní výjimku.

  23. NATO a EBOP • K EBOP se připojily i „neutrální“ státy jako Finsko, Švédsko, Rakousko a Irsko, které nejsou členy NATO. • Německo: preference NATO, ale odmítání intervenční politiky USA (Bush) → posun k EBOP (vliv irácké krize). • Podobné u Belgie a Lucemburska • Španělsko: postoj závisí na tom, kdo je ve vládě. • PP – velká míra zapojení do NATO • PSOE – nízká míra zapojení v NATO, podpora EBOP • NATO má navíc velmi malou podporu mezi veřejností.

  24. NATO a EBOP • Francie: specifický vztah k USA a NATO • Sice se v r. 1966 stáhla z vojenského velení (návrat 2009), ale poskytovala jednotky na akce NATO. • Liší se od USA v názoru na strategie (Kosovo, Afghánistán). • Podpora ESDI a EBOP, které vnímá jako doplněk k NATO.

  25. NATO a EBOP • Vztah mezi EBOP a NATO • 2002 ustaven mechanismus Berlín Plus → dohoda o principech spolupráce mezi NATO a EU, 4 body: • zajištění přístupu k operačnímu plánování NATO pro EU • poskytnutí schopností a společných prostředků NATO pro EU • zajištění alternativy evropského velení NATO pro operace vedené EU včetně nominace evropského zástupce do funkce zástupce vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě • přizpůsobit systém plánování obrany NATO na vyčlenění ozbrojených sil Aliance pro operace EU.

  26. Hodnocení • I když se rozvíjí EBOP, EU zůstává závislá na NATO co se týče vojenského plánování, velení nebo logistiky. • Nadále se řeší otázka vztahu mezi EBOP a NATO. • NATO je v některých členských zemích EU vnímáno jako primární nástroj realizace amerických strategických cílů. • NATO již není primárním zdrojem koordinace mezi spojenci a platformou, kde se řeší transatlantické problémy.

More Related