Djiny HUDBY
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 14

Zlínský kraj PowerPoint PPT Presentation


  • 57 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Dějiny HUDBY. Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž. Zlínský kraj. Anotace.

Download Presentation

Zlínský kraj

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Zl nsk kraj

Djiny HUDBY

Konzervato P. J. Vejvanovskho krom

Zlnsk kraj


Anotace

Anotace

Text s nzvem Klasicismus formy instrumentln hudby slou jako pomocn text pi vuce pedmtu djiny hudby na konzervatoi. Pedpokld se doplnn informac vkladem pedagoga, ale lze jej pout jako vstupn osnovu pro dal samostudium student.


Klasicismus formy instrument ln hudby

Klasicismus formy instrumentln hudby


Zl nsk kraj

V celm nm znmm vvoji hudby se stle, nkdy zjevn, jindy skryt, zabvme otzkou mry kontrastu v hudb. Souvis to tak se schopnost lovka zmnu v hudebnm toku dostaten intenzvn vnmat. Po njak dob se toti to, co nejprve zaujalo, stv normou a hledn dal nezvyklosti me pokraovat. Takto se d vysvtlit existence genilnch jedinc, o nich kme, e svmi dobovmi vstelky pedbhli dobu, a to nkdy o stalet. Jet v barokn e byla velkm kontrastem pouh zmna tniny. Napklad: v monotematicky zaloen vt, pro barokn hudbu je monotematinost typick, zazn ve druh repetici tma v dominantn tnin. Pro tehdej posluchae se jedn o velkou zmnu. Pro dnenho posluchae je to bn, nepekvap to.


Zl nsk kraj

Ji v prvn polovin 18. stolet ale skladatel hledaj a pomrn spn nachzej nov kontrast, jen se pak naplno rozvinul v klasicismu. Tm je konfrontace charakterov odlinch hudebnch mylenek v rmci jedn vty napklad koncertu, piem ji zaitho a osvdenho kontrastu zmny tniny se skladatel nevzdali. Vznikla tak nov hudebn forma forma sontov.

Dalm rysem klasick hudby je periodicita hudebnch mylenek. Symetrick lenn tmat se v baroku objevovalo pedevm v tanen pojatch skladbch, zato napklad pro tma barokn fugy je typick prv neperiodinost. V klasicismu periodick stavba naprosto pevauje. Periodiky vystavn vty pak mohou bt spojovny do period a dvojperiod.


Zl nsk kraj

Na novou kvalitativn rove je posunuta tematick prce. Navazuje napklad na proveden barokn fugy, ale vyuila monost, kter j dala prv pravideln stavba hudebn mylenky.

Dalm dleitm rysem hudby obdob klasicismu je pevaha homofonie nad polyfoni, i kdy skladatel polyfonii velmi dobe ovldali a umli ji vborn pout, kdy bylo teba.

S tm do jist mry souvis tak vtzstv dur mollov tonality. Star crkevn tniny se ji peily.

To jsou dvody, pro nkter formy barokn hudby zanikly, nkter byly transformovny do nov podoby a nov vznikly.


Zl nsk kraj

Dolo tak k dalmu posunu ve srovnn s barokem ve vnmn spoleensk poptvky po hudb . Baroko pivedlo na svt prvn opern domy (San Cassianov Bentkch a nsledujc rychl rozmach), v klasicismu se objevuje veejn koncert. Instrumentln hudba se dostala ze lechtickch saln do koncertnch sl. Pstupn byla pedevm platcm divk, zkladem byla lechta novho raen, osvcenho absolutismu, vzdlan, racionln uvaujc. To mlo vliv na celkovou situaci, spolu s modern a nadasovou filozofi, reprezentovanou napklad jmnem J. J. Rousseau. Ten proklamoval nvrat lovka k ivotu v souladu s prodou a ke kladnm vztahm mezi lidmi, tedy mylenky, ktermi se sice sm psn nedil, ale jimi pedbhl svou dobu.


Zl nsk kraj

Sontov forma

Nejvznamnj formou a souasn nejtypitj pro hudebn klasicismus se stala forma sontov. Jejm pmm pedchdcem byla neapolsk sinfonia s tempovm rozvrenm rychle-pomalu-rychle. Vlastn sontov forma m pak ti sti, kter se nazvaj expozice proveden reprza.Expozice uvd ti kontrastn hudebn mylenky: hlavn je rytmicky vrazn a je v hlavn tnin, vedlej je melodicky vrazn a je v dominantn, resp. Paraleln, stejn jako tma zvren, nejmn vrazn. Expozice bv ohraniena repetic.


Zl nsk kraj

Proveden m evolun charakter, zan uvedenm nejastji hlavn mylenky v jin tnin ne v expozici, zpravidla v tnin dominantn nebo paraleln. Skladatel zde me prokzat sv kompozin umn, fantasii. Pouv monosti, kter mu dv tematick prce, hudba prochz rznmi tninami, asto od hlavn vzdlenmi, je dramatick. Reprza zan uvedenm nejastji hlavnho tmatu v hlavn tnin, po nm nsleduje vedlej a zvren, tentokrt ob v tnin hlavn. Tato forma me bt obohacena o introdukci, mezivty a codu.

V sontov form se mohou vyskytnout odchylky od uvedenho schmatu. Tkaj se asto poad tmat v reprze, tonlnho plnu a podobn.


Zl nsk kraj

Spojenm vty v sontov form s dalmi vtami vznikl sontov cyklus. V prbhu klasicismu se ustlila podoba koncertu, symfonie a sonty.

Koncert si zachoval tvtost:

  • vta rychl tempo sontov forma

  • vta pomal tempo psov forma

  • vta rychl tempo sontov forma nebo rondo

    Symfonie m schma nsledujc:

  • vta rychl tempo sontov forma

  • vta pomal tempo psov forma

  • vta tanen menuet, pozdji scherzo

  • vta rychl tempo sontov forma nebo rondo.


Zl nsk kraj

Stejn rozvren vt pak mla sonta slov, napklad pro klavr, nebo pro nstroj s doprovodem klavru, napklad pro violoncello a klavr. Obdobou je pak forma smycovho kvartetu, jeho obsazen se ustlilo takto: prvn a druh housle, viola a violoncello. Tato sestava nstroj zn velmi vyven a proto se o kvartetn he k, e je krlovnou komorn hry.

Z tanc baroka se do klasicismu, ovem se zrychlenm tempa pravou frzovn, dostal menuet. Stal se tak zejm nejpopulrnjm tancem v djinch hudby.

Z baroknch cyklickch forem se do klasicismu nedostala suita, byla nahrazena koncertantn symfoni. Klavr, znm ji v baroku, se zabydlel v manskch rodinch a skladby pro tento nstroj byly velmi populrn.


Zl nsk kraj

Doporuen poslech

  • W. A. Mozart: Koncert C dur pro fltnu a harfu, 1. vta

  • J. Haydn: Symfonie D dur Hodiny


Zl nsk kraj

Otzky k oven znalost

  • Jak je charakteristika t hudebnch mylenek v expozici sontov formy?

  • Jak sti m klasick symfonie?

  • Kolik vt m klasick instrumentln koncert a jak je jejich uspodn?


Zl nsk kraj

Doporuen literatura

1. Smolka, Jaroslav: Djiny hudby, TOGGA, Praha 2001

2. afak, Ji: Djiny hudby I., Votobia2002

3. ikov, Ingeborg: Djiny hudby IV Klasicismus,

EuromediaGroup - Ikar, Praha 2012


  • Login