1 / 119

Reliéf ČR

Reliéf ČR. základní typy regionalizace. Genetické typy reliéfu. Základní typologie Endogenní reliéf – tektonika, sopečná činnost Exogenní reliéf – kryogenní, fluviální, eolický, … Typický reliéf pro území ČR: reliéf skalních měst (např. Kokořínsko, Labské pískovce, Český ráj)

alyssa
Download Presentation

Reliéf ČR

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Reliéf ČR základní typy regionalizace

  2. Genetické typy reliéfu Základní typologie Endogenní reliéf– tektonika, sopečná činnost Exogenní reliéf – kryogenní, fluviální, eolický, … Typický reliéf pro území ČR: • reliéf skalních měst (např. Kokořínsko, Labské pískovce, Český ráj) • krasový reliéf (Moravský kras, Český kras) • sopečný reliéf (Doupovské hory, České středohoří) • glaciální reliéf (Krkonoše. Šumava, Opavská pahorkatina, Šluknovská pahorkatina) • antropogenní reliéf (Podkrušnohoří, Ostravská pánev, vodohospodářská krajina Třeboňska)

  3. Vývoj reliéfu + typy reliéfu Analogicky jako geologický vývoj a stavba 2 odlišné typy: • Česká vysočina • Karpaty

  4. SYSTÉM: Hercynský Alpsko-himálajský SUBSYSTÉM: Hercynská pohoří Karpaty Panonská pánev

  5. Členitost reliéfu - absolutní Nejvyšší části: • Česká vysočina: Sněžka (1 602 m n.m.) • Karpaty: Lysá hora (1 323 m n.m.) Nejvyšší vrcholy v ČR: • 1. Sněžka 1602 m n.m. • 2. Luční hora 1555 m n.m. • 3. Studniční hora 1554 m n.m. • 4. Vysoké kolo 1509 m n.m. • 5. Praděd 1491 m n.m. • 6. Stříbrný hřbet 1490 m n.m. • 7. Violík 1472 m n.m. • 8. Vysoká hole 1465 m n.m. • 9. Malý Šišák 1440 m n.m. • 10. Kotel 1435 m n.m.

  6. České republice je v 16 pohořích celkem 392 hlavních (HLV) + 170 vedlejších (VV)tisícimetrových vrcholů z 20 nejvyšších v ČR je 15 v Krkonoších

  7. Tisícimetrová pohoří ČR - nejvyšší pohoří ČR 1. Krkonoše Sněžka (1602 m n.m.) 2. Hrubý Jeseník Praděd (1491 m n.m.) 3. Králický Sněžník Králický Sněžník (1424 m n.m) 4. Šumava Plechý (1378 m n.m.) 5. Moravskoslezské Beskydy Lysá hora (1323 m n.m.) 6. Krušné hory Klínovec (1244 m n.m.) 7. Rychlebské hory Smrk (1125 m n.m.) 8. Jizerské hory Smrk (1124 m n.m.) 9. Orlické hory Velká Deštná (1115 m n.m) 10. Šumavské podhůří Libín (1093 m n.m.) 11. Novohradské hory Kamenec (1072 m n.m.) 12. Český les Čerchov (1042 m n.m.) 13. Hostýnsko-vsetínská horn. Vysoká (1024 m n.m.) 14. Javorníky Malý Javorník (1021 m n.m.) 15. Ještědsko-kozákovský hřbet Ještěd (1013 m n.m.) 16. Hanušovická vrchovina Jeřáb (1003 m n.m.)

  8. Nejnižší místa • Labe - Hřensko (115 m n.m.) • soutok Moravy - Dyje (149 m n. m.) antropogenní činnost Velkolom ČSA (u Mostu) dno: 160 - 200 metrů pod okolním terénem (230 m n.m.)  dno lomu 30 m n.m.  Velkolom Bílina (40 m n.m.)

  9. Endogenní reliéf • podmíněný endogenními procesy: tektonika, sopečná činnost, zemětřesení • historicky významné: přelom 2H/3H → aktivní sopečná činnost (sopečný reliéf) → tektonika – rozlámání ker, pohyby podél zlomů → kerný reliéf → seismická aktivita vše: dozvuky do současnosti

  10. Seismická aktivita Nejvyšší aktivita v regionech • Západní Čechy – Karlovarsko • Hronovsko-poříčská porucha (Náchodsko, trutnovsko) • Ostravsko – antropogenně podmíněná

  11. Seismické stanice provozované: • Geofyzikálním ústavem (červeně), • Ústavem fyziky Země MUNI Brno (modře), • Ústavem Geoniky/TU Ostrava (zeleně) Průhonice (1957) Kašperské Hory (1961) Dobruška (1992) Úpice (1983) Nový Kostel (1998) Panská Ves u České Lípy (2003) Třešť (2005) Ostrava/Krásné Pole (1983) Velký Javorina (1995) Mor. Krumlov (1995) Mor. Beroun (1994) Vranov u Brna (1990)

  12. Seismická aktivita – západní Čechy • Současná aktivita: • zemětřesný roj - nejsilnější od roku 2000 • doposud nejintenzivnější instrumentálně zaznamenané západočeské zemětřesné roje se vyskytly v roce 1908 (nejsilnější otřes: magnitudo 5.0,stupeň 5 Richterovy škály) • na přelomu let 1985/86 (nejsilnější otřes: magnitudo 4.6)

  13. Současné otřesy • Od  6.10.2008 zvýšená seismická aktivita • zemětřesný roj s epicentry v blízkosti obce Nový Kostel (15 km severně od Chebu) • ohniska zemětřesení: jsou lokalizována v hloubce 10 km • v období 6.10., 04 hod. SEČ až 14.10., 06 hod. SEČ bylo instrumentálně zaznamenáno přes 10 000 zemětřesení • nejsilnější zemětřesení: o magnitudu 3.9 (3.9 stupně Richterovy škály) se vyskytlo  12.10. v 9:44 SEČ a bylo pocítěno obyvateli i ve velké vzdálenosti od epicentra, např.  na západě Prahy

  14. Sopečný reliéf

  15. Hlavní vulkanická centra • Oherský rift - v SZ Čechách Doupovské hory České středohoří • labská linie (SZ-JV) - skryta pod sedimenty české křídové pánve • roztroušená centra po celé severní části Českého masívu

  16. Permský vulkanismus Javoří hory Vraní hory

  17. Javoří hory Ruprechtický Špičák (881 m n.m.)

  18. Vraní hory Královecký Špičák (881 m n.m.)

  19. Hlavní stadia • preriftové (campan-spodní eocén) - žilné průniky ultrabazických magmat - soustřeďují se při vnějších zlomech sv. části oherského riftu + při lužickém zlomu (př. v Podještědí) - povrchové produkty nejsou - podlehly erozi • riftové hlavní fáze: svrchní eocén - spodní miocén - produkt: povrchová, žilná i intruzivní tělesa

  20. mladší období: svrchní miocén - soustřeďuje se do blízkosti mladších poruch (např. krušnohorského a lužického zlomu (kozákovské centrum) - vedle efuzí jsou časté diatermy (výbuchová hrdla s pozdější lávovou výplní přívodní dráhy závěrečná fáze: pliocén až pleistocén - aktivita vulkanického centra v Nízkém Jeseníku - nejmladší vulkány při chebském zlomu (Železná hůrka a Komorní hůrka)

  21. Doupovské hory • největší sopka v ČR • plocha: 1 200 km2 • vznik v místě protnutí oherského riftu s příčným jáchymovským zlomovým pásmem oherský rift Doupovské hory Jáchymovský zlom

  22. Doupovské hory • troska stratovulkánu nebo velké lávové (efuzivní sopky) • z větší části na pravém břehu Ohře • mezi Sokolovskou a Mosteckou pánví Kadaň Dubina

  23. aktivita - hlavní vulkanická fáze v rámci riftogenního stádia (svrchní eocén - spodní miocén) počátek: měl explozivní ráz (až 50 metrů mocné akumulace vulkanoklastik) vyšší části komplexu: až 500 m mocné; tvoří je: lávové proudy + mocné akumulace vulkanoklastik • v centru vulkánu: kaldera (u Doupova)

  24. selektivní eroze lávové příkrovy - vyvýšeniny Pyroklastika (omezeně) - měkčí morfologie morfologie SZ. svahů Doupovských hor (masív Stoličná)

  25. S - mírně zvlněný reliéf nejvyšší: Velká Jehličná (828 m) J - členitější - strukturní plošiny nejvyšší vrcholy: Pustý zámek (928) Hradiště (934) Mlýnský vrch (814) Dubina (729) vrcholová část Doupovských hor půlkruhovitě seskupeny kolem doupovské sníženiny = zbytek kaldery (kolem 600 metrů) uprostřed sníženiny: o 60 m (relativně vrch Niva)

  26. zdvihem pohoří byla Ohře zatlačena k SZ + poklesy v Mostecké pánvi  řeka se antecedentně zařezala do okraje Doupovských hor  průlomové údolí zdvih pokračuje  oživování hloubkové eroze + zpětná eroze do nitra pohoří výchozy granulitů údolí Ohře mezi Stráží nad Ohří a Pernštejnem

  27. ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ • plocha: 1 265 km2 • CHKO P = 1 063 km2 • Milešovka (837 m n.m.) • JZ - Milešovské středohoří SV - Verneřické středohoří Lipská hora Lhota Milešovka Ostrý

  28. České středohoří • podloží: krušnohorské krystalinikum (metamorfované a hlubinné vyvřeliny starohory/1H) - vystupuje na povrch izolovaně př. Oparenské údolí, Česká brána povrch krystalinika: v hloubce velmi členitý, velké výškové rozdíly (až 1 700 m) křída: vznikl až 1 km mocný pokryv sedimentů - tvoří podklad vulkanosedimentálního komplexu * po skončení sedimentace: rozlámání na kry + eroze při průniku vulkanických těles - vyzdviženy křídové sedimenty

  29. třetihory • předvulkanická činnost - odnos křídových hornin - zvětrávací procesy (prokřemenění původního povrchu - krusta tvrdých křemenců, sluňáky) sopečná činnost - vázána na ohárecký rift trvala 20 milionů let (eocén - miocén) etapy. 1. maary 2. výlevy lávy v depresích 3.intruzivní činnost

  30. 4H - erozní činnost Labe (100 metrů) - mrazové zvětrávání - výrony minerálních vod (Teplice - teplická terma v ryolitu, Bílina)

  31. Milešovka (837 m n.m.) NPR „Hromová hora“ vypreparovaný + vyzdvižený lakolit J. úpatí (kóta 486 m - Šibeník) - nejvýše situovaný výskyt krystalinika

  32. Lovoš (570 m n.m.) • nad Lovosicemi • přívodní dráha • intruze do křídových sedimentů + vyzdvižená kra • NPR • J.úpatí: poruchové pásmo litoměřického zlomu

  33. Milá (510 m n.m.) čedičový suk PR

  34. Oblík (509 m n.m.) NPR vypreparovaná intruze čediče sloupcovitá odlučnost nejvyšší Chožovského středohoří

  35. Krušné hory • kerné pohoří • délka = 130 km • šířka ( 6 - 19 km) • kra: výrazně ukloněná k SZ • plochá rozvodí • ojedinělé sopečné vrchy • vrcholový zarovnaný povrch • zlomové svahy vrcholový zarovnaný povrch zlomový svah pánve

  36. horniny krušnohorského krystalinika • - do kterých pronikl krušnohorský pluton • (soubor intruzivních těles) • - tvoří řadu elevací • + 3H vulkanity Ryžovna Božídarský Špičák 1115 Boží Dar 1050

  37. Lužické hory • plocha 180 km2 • jsou sz. pokračováním ještědsko-kozákovského pásma • od Ještědského hřbetu odděleny Jitravským sedlem • nejvyšší vrchol: Luž (Lausche)-793 m n.m. • nad relativně plochý reliéf se zvedá řada vysokých znělcových a čedičových kup • vulkanismus byl podmíněn tektonickými pohyby, které rozlámaly původně souvislý povrch (paleogenní zarovnaný povrch) a mírně vyzdvihly pruh Lužických hor nad Žitavskou pánev

  38. Pěnkavčí vrch Luž (793) fonolit Trachyt Suchý vrch Velký Buk

  39. Luž (793 m n.m.) • Fonolitová kupa vypreparovaná erozí z křídových pískovců • Poprvé je uváděna v roce 1538 jako Spitzberg (Špičák) • místními lidmi z německé strany hor byla také nazývána Mittagsberg (Polední hora), protože ve Waltersdorfu stojí slunce nad vrcholem právě v poledne.

  40. Ledová jeskyně • malá puklinová jeskyně na severním svahu Suchého vrchu (641 m) nedaleko přehrady Naděje • vznikla mrazovým zvětráváním hornin • znělcové skála rozpukala a byla překryta rozsáhlým suťovým polem • jeskyni tvoří svislá puklina na povrchu utěsněná sutí a hlínou, v níž je znemožněna cirkulace vzduchu • jediným otvorem v horní části jeskyně vniká v zimě dovnitř těžší chladný vzduch, který pak vyplňuje jeskyni po celý rok a udržuje v ní stálou teplotu blízkou bodu mrazu • z par v ovzduší i z prosakující vody se vytváří jinovatka, ledové náteky, rampouchy a podlahový led, jehož mocnost v nejnižším místě jeskyně někdy dosahuje až 2 m • ledová výzdoba je nejbohatší v předjaří, v létě se většinou udržuje jen podlahový led

  41. Ledová jeskyně • v roce 1966 byla vyhlášena chráněnou přírodní památkou • jeskyně je hluboká 6 m, až 30 m dlouhá a 2 - 4 m široká • vchod je asi 6 m nad dnem zhruba uprostřed jeskyně • vpravo od vchodu je delší, téměř rovná chodba, končící několika plazivkami • levá část: hůře dostupná PP Naděje 0,30 ha

  42. Severočeská tabule • severní část České tabule • plocha = 2 600 km2 • strukturní plošiny, vyzdvižené okraje - soustava kuest • skalní města • neovulkanické suky – nejvyšší v České tabuli • nejvyšší vrchol: Ralsko (696 m n.m.)

  43. Ralsko (696 m n.m.) • V Cvikovské pahorkatině • u Mimoně • relativní výška 400 metrů nad dnem Ploučnice • vrchol: výrazný úzký hřbítek na vypreparované žíle nefelinitu směru SV-JZ • dolní část: kvádrové pískovce středního turonu • PR (1992, 18 ha)

  44. Ralská pahorkatina • plocha 1 356 km2 • specifikum v rámci České tabule: do povodí horního toku Panenského potoka pronikl přes Jitravské sedlo v době halštrovského zalednění pevninský ledovec • četná neovulkanická tělesa: Ralsko (696 m ), Bezděz (604 m), Tlustec (591 m), Vlhošť (614 m) • pískovcová skalní města: Kokořínsko, Polomené hory, Hradčanské stěny • kotliny - erozně denudační, tektonické • významná údolí: Ploučnice a přítoků, Pšovky • významné rybníky • CHKO Kokořínsko

  45. Kokořínsko - neovulkanity - mladotřetihorní neovulkanická tělesa - zejména čediče a trachyty • Ronov • Vlhošť (614 m) • Vrátenská hora Ronov-čediče

  46. Nízký Jeseník • sopečná činnost se soustředila do okolí Bruntálu • velmi mladé sopky (aktivní i na počátku pleistocénu) • stratovulkány • Postvulkanické jevy: minerální prameny • Nejmohutnější Velký Roudný (780 m n.m.) sedlem spojen s Malým Roudným (775 m n.m.)

More Related