RPS /CSF Nová architektura politiky soudržnosti pro období 2007 – 2013

1. RPS/CSF Nová architektura politiky soudržnosti pro období 2007 – 2013 Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

2. Posilování priorit Unie Lisabon – březen 2000 • Ve snaze zlepšit výkonnost hospodářství EU byla zformována strategie, jejíž cílem je učinit z Evropy do roku 2010 nejúspěšnější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku založenou na znalostech o světe. • K hlavním cílům lisabonské strategie patří: 1. investice do lidského kapitálu, 2. inovace a podnikání, 3. propojení transevropských dopravních, energetických a telekomunikačních sítí. Göteborg – červen 2001 • Rozšíření lisabonské strategie o problematiku ochrany životního prostředí a dosažení udržitelnějšího rozvoje.  Zmíněné strategie se staly základním východiskem pro evropské politiky v období 2007 – 2013, a tedy i politiku hospodářské a sociální soudržnosti (HSS)

3. Třetí zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti • Klíčový dokument zveřejněný v únoru 2004, který nasměroval diskuzi o nové podobě politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS). • Formulace základních principů pro další programovací období 2007 – 2013. • Představení podrobného návrhu priorit a implementačního systému pro novou generaci programů v rámci politiky soudržnosti a jejich vazba na finanční perspektivu. • 3 nové cíle: • Konvergence • Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost • Evropská územní spolupráce

4. Cíl Konvergence • Určen na podporu nejméně rozvinutých regionů (s HDP/obyvatele menším než 75 % průměru HDP v rozšířené EU přepočteném dle PPP) a členskýchstátů (s HND/obyvatele menším než 90 % průměru EU). • Vytvoření režimu „phasing-out“ představujícího dočasnou podporu regionům, jejichž výkonnost se díky pouhému rozšíření EU zvýší nad úroveň 75 % HDP EU (jedná se o tzv. „statistický efekt“). • V rámci tohoto cíle budou alokovány prostředky ze tří zdrojů: ERDF, ESF a FS. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost • Podpora oblastí doposud podporovaných v rámci cílů 2 a 3 a „phasing-in“ regiony, jejichž přeměna postoupila natolik, že nesplňují zařazení do cíle Konvergence (ekonomická výkonnost převýšila úroveň 75 % průměru HDP EU). • Bude sledovat přesně vymezený okruh priorit; v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti bude pozornost zaměřena na zvýšení zaměstnanosti, kvality práce a její produktivity, stejně jako na sociální začleňování. • Podporováno z ERDF a ESF.

5. Cíl Evropská územní spolupráce • Navázání na dosavadní Iniciativu INTERREG, zahrnuje problematiku přeshraniční a nadnárodní spolupráce. • Hlavní priority: 1. podpora rozvoje vědy a výzkumu a informační společnosti, 2. životní prostředí a předcházení rizikům, 3. řízení vodních zdrojů, • Podporováno z ERDF. ------------------------------------

6. Návrhy nové legislativy • Projednávány Pracovní skupinou pro strukturální opatření Rady EU • Zveřejněny 7/2004 • „Obecné Nařízení“ • „Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj“ (ERDF) • „Nařízení o Evropském sociálním fondu“ (ESF) • „Nařízení o Fondu soudržnosti“ (FS) • „Nařízení zřizující Evropské seskupení pro přeshraniční • spolupráci“ (EGCC)

7. Obecné nařízení Stanovení podoby politiky hospodářské a sociální soudržnosti po roce 2006 mj. • pravidla pro čerpání ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti. • Pro období 2007 – 2013 navrhuje Evropská komise tři nové cíle politiky HSS : Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce. • Rozdělení prostředků, celkem 336,1 mld. €, mezi jednotlivé cíle je navrženo následovně: cíl Konvergence 79 %, cíl Konkurenceschopnost a zaměstnanost 17 % a Územní spolupráce 4 %. • K základní principům politiky HSS patří doplňkovost, shoda s dalšími aktivitami a politikami, partnerství, subsidiarita a proporcionalita. • Strategický přístup k politice HSS : Evropský strategický dokument  Národní strategický referenční rámec  tématické a regionální operační programy (financovány vždy z jediného fondu, výjimku tvoří fondy ERDF a ESF, u kterých je při křížovém financování možná určitá flexibilita). • Navržená míra spolufinancování v rámci jednotlivých fondů je v případě Fondu soudržnosti 85 % a u strukturálních fondů 75 %.

8. Hlavní instituce podílející se na realizaci politiky HSS jsou řídící orgán, certifikační orgán a orgán zodpovědný za provádění auditu. • Prostředky ze strukturálních fondů by neměly nahrazovat veřejné národní zdroje, pouze je doplňují (principadicionality). • Subjektům ve členských státech budou poskytovány zálohové platby ve výši 7 % u strukturálních fondů a 10,5 % z Fondu soudržnosti. • Ze zdrojů určených pro cíle Konvergence a Konkurenceschopnost budou alokována 3 % na výkonnostní rezervu. • Dále by si měl členský stát stanovit národní krizovou rezervu ve výši 1 % ročního příspěvku ze strukturálních fondů pro cíl Konvergence a 3 % pro cíl Konkurenceschopnost. • Evropská komise může požadovat vrácení prostředků, které nebyly využity na zálohové nebo průběžné platby, nebo, pro které neobdržela žádost o platbu do 31. prosince druhého roku následujícího po roce závazku (pravidlo N+2). • Z celkových zdrojů bude 0,30 % alokováno pro technickou pomoc poskytovanou Komisí, a to na monitoring, administrativní a technickou podporu a evaluaci. • Evropská komise navrhuje tři typy evaluace ex-ante, mid-term a ex-post s cílem zlepšit kvalitu, efektivnost a shodu intervencí strukturálních fondů.

9. Pozice ČR k obecnému nařízení • Umožnit podporu aktivity cíle Konkurenceschopnost rovněž v rámci cíle Konvergence. • Vyjasnění postavení politiky rozvoje venkova, tj. její vazby na Společnou zemědělskou politiku a politiku HSS. • Celoživotní učení jako priorita v rámci cílů Konvergence i Konkurenceschopnost. • Vyjasnění jaké zdroje jsou zahrnuty v omezující alokaci na členský stát ve výši 4 % jeho HDP. • Zvýšení z 5 % na 10 % financování doplňkových aktivit z alternativního fondu (ERDF či ESF), zvýšila by se možnost využívání tohoto nástroje u výjimek (zejména v případě sociálního začleňování v ESF). • Jasné vymezení povinností, které bude Komise po členském státu požadovat na národní úrovni, minimální požadavky vztahující se ke kontrolnímu a auditnímu systému na všech úrovních procesu. • Spolufinancování z evropských fondů by mělo být vztahováno k celkovým uznatelným nákladům, ne pouze k veřejným nákladům. • Uplatnění pravidla N+2 i na projekty Fondu soudržnosti se s ohledem na velikost projektů a z toho plynoucí náročnost příprav zdá být velmi problematické.

10. Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj(ERDF) • Stejně jako ostatní fondy bude výrazně přispívat k naplňování cílů Lisabonské a Göteborské strategie. • Ze zdrojů fondu jsou financovány projekty v regionech spadající do cílů Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. • Pod cílem Konvergence se podporují intervence odrážející hlavní potřeby jednotlivých regionů jako: 1. mobilizace a modernizace zdrojů v regionu, 2. zahájení procesu integrace a udržitelného regionálního rozvoje, 3. výzkum, inovace a předcházení rizikům (nově oproti předcházejícímu nařízení o ERDF). • K hlavním tématům podporovaných pod cílem Konkurenceschopnost patří: 1. inovace a vzdělanostní ekonomika, 2. životní prostředí a předcházení rizikům, 3. dostupnost dopravních služeb, informací a komunikačních technologií. • Poslední cíl je určen k územní spolupráci organizované na přeshraniční a nadnárodní úrovni.

11. Pozice ČR k nařízení o ERDF • Je vítán důraz na rozvoj informačních a komunikačních technologií; přímá vazba na budování informační společnosti. Nové členské státy zaostávají i v telekomunikační infrastruktuře, a tudíž podpora jen obsahu a aplikací by mohla vést místo ke sbližování úrovně regionů (konvergence) k ještě větším rozdílům. • Jako vhodné se jeví zdůraznění urbánní dimenze politiky HSS, bude se usilovat o zvýraznění role měst na její realizaci. ČR požaduje podrobnější vymezení formy průřezového přístupu k řešení problému měst v rámci připravovaných operačních programů. • Požadavek na rozšíření možnosti využívání zdrojů z alternativního fondu, a to na úroveň 10 % (ERDF x ESF).

12. Nařízení o Evropském sociálním fondu (ESF) • K naplnění cílů HSS přispívá podporou politik a priorit, které se snaží o zvýšení zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a zajištění sociální integrace a soudržnosti. • Návrh nařízení zároveň nabádá ke snaze o větší soulad mezi ESF, Evropskou strategií zaměstnanosti a Lisabonskou strategií. • Intervence se v rámci obou cílů Konvergence a Konkurenceschopnost budou zaměřovat na následující čtyři oblasti: 1. zvýšení adaptability pracovníků a podniků, 2. zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti, 3. zesílení sociálního začleňování, 4.prosazování partnerství v reformách týkajících se zaměstnanosti a začleňování. • Pod cílem Konvergence také dochází k podpoře: 1. akcí, které rozšiřují a zlepšují investice do lidského kapitálu, zvláště zlepšením vzdělávání a školících systémů; 2. akcí pomáhajících k posilování institucionální kapacity a efektivity veřejné správy na národní, regionální a místní úrovni.

13. Pozice ČR k nařízení o ESF • Požadavek na začlenění celoživotního učení jako priority v rámci obou cílů Konvergence i Konkurenceschopnost. Tato oblast je považována za prioritní a významně napomáhající k naplnění cílů Lisabonské strategie. • Zvýšení podílu financování v oblasti sociálního začleňování z alternativního fondu. • Zvýšení financování doplňkových aktivit z alternativního fondu z 5 % na 10 % (ESF x ERDF). • Jasné vymezení aktivit, které budou podporovány v rámci nadnárodní a meziregionální spolupráce

14. Nařízení o Fondu soudržnosti (FS) • Podle reformy systému provádění politiky HSS se činnost Fondu soudržnosti začleňuje do víceletého programování strukturálních fondů, včetně akcí ve formě velkých projektů. • Pomoc se bude vztahovat na členské státy s hrubým národním příjmem pod 90 %průměru Společenství (měřeno v PPP a vypočítáno na základě čísel Společenství za poslední 3 roky). • S přihlédnutím k zvláštním potřebám každého členského státu v oblasti investic a infrastruktury se Fond soudržnosti zasahuje v oblastech: 1. transevropských dopravních sítí a zejména v prioritních projektech evropského zájmu; 2. ochrany životního prostředí v rámci priorit přiznaných politice ochrany životního prostředí; 3. v oblastech, které podporují udržitelný rozvoj a mají jasný vztah k životnímu prostředí (např. energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie) a v oblasti dopravy, mimo transevropských sítí (např. železnice, splavné říční a námořní cesty, akce kombinované dopravy a jejich vzájemná provázanost, ekologická městská doprava a způsoby hromadné dopravy).

15. Pozice ČR k nařízení o Fondu soudržnosti • Nesouhlas s faktem, že pouze státy získávající podporu z Fondu soudržnosti (tj. nejméně vyspělé členské státy) jsou sankciovány za případné problémy s rozpočtovou disciplínou. V případě snížení alokace na FS z důvodu nadměrného schodku přijde ČR o významnou část příjmů z rozpočtu EU a projekty bude muset patrně hradit zcela z národních zdrojů. • Pravidlo N+2 by nemělo být aplikováno na FS. Velikost a odpovídající složitost projektů spolufinancovaný z tohoto fondu by způsobily velmi obtížnou aplikaci pravidle, speciálně vzhledem k alokaci na první rok. • Náklady na přípravu projektů pro programovací období 2007 – 2013 by měly být způsobilé už před 1. 1. 2007.

16. Nařízení zřizující Evropské seskupení pro přeshraniční spolupráci (EGCC) • Návrh na založení nového institutu EGCC je reakcí jednak na nevyhovující současné instrumenty a také na rozšíření EU mající za následek zvýšení počtu hranic. • Cílem EGCC je usnadnit a propagovat přeshraniční spolupráci členských států a regionálních a místních orgánů za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti. • EGCC může být složeno z členských států a regionálních a místních orgánů nebo jiných místních veřejných subjektů. Členové se mohou rozhodnout zřídit EGCC jako samostatný právní subjekt nebo svěřit jeho úkoly jednomu z členů. • Každé EGCC by se mělo řídit úmluvou, která mimo jiné stanoví právo rozhodné pro její výklad a provádění. Rozhodným právem je právo jednoho z dotčených členských států. • Seskupení musí být schopno provádět programy přeshraniční spolupráce spolufinancované Společenstvím, stejně jako nadnárodní a meziregionální programy spolupráce uskutečňované výlučně z podnětu členských států a regionálních a místních organizací bez finančního příspěvku Společenství.

17. Pozice ČR k nařízení o EGCC • Přijetí předloženého návrhu by výrazně ovlivnilo způsob implementace přeshraniční spolupráce a zasáhlo do již vybudovaných struktur euroregionů a měly dopad i na činnost regionální a místní samosprávy v ČR. • Vzhledem k již vytvořeným strukturám pro realizaci programů přeshraniční spolupráce na úrovni NUTS III, jejichž další fungování není v návrhu řešeno, by mohlo dojít k přetrhání existujících vazeb a zkušeností a k rozostření aktivit probíhajících v současnosti. • Nejsou jasné vazby EGCC na správní struktury participujících zemí i EU a vztahu EGCC k národní legislativě. • Z návrhu nejsou zřejmé způsoby a podmínky konstituování EGCC (počet členů, členství jednoho člena ve více EGCC apod.) a v případě vytváření vlastních orgánů (ředitel, shromáždění) se objevují obavy z nárůstu administrativních a personálních nákladů s negativním dopadem na efektivitu intervencí. • Nesouhlas s tím, že by měly členské státy nadále nést veškerou finanční zodpovědnost, aniž by se mohly podílet na obsahu Smlouvy (členské státy jsou o ní podle návrhu pouze informovány); • Návrh pokládán za nadbytečný, existuje podrobná a variantní úprava Rady Evropy.

18. 3) Struktura vyjednávání • Evropská komise - návrh legislativy • Členské státy - příprava národních pozic • Pracovní skupina B6 - diskuse • (Pracovní skupina Rady EU pro strukturální opatření) • od září 2004 jednání v týdenním cyklu v Bruselu • COREPER II • (výbor stálých zástupců - velvyslanců při EU) • GAERC - schválení • (Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, ministři zahraničních věcí)

19. RKS - MMR • Vnitřní RKS (členové - zástupci přísl. Odborů MMR) • Pracovní skupina pro strukturální opatření ( vazba na B6) • schvaluje zprávy ve vztahu k SF a FS • připravuje legislativu v oblasti regionální politiky • členové: MMR + další resorty • Pracovní skupina pro veřejné zakázky (vazba na G2) • soulad legislativy ČR a EU v oblasti veřejných zakázek • členové: MMR + další resorty

20. Instrukce pro jednání Rady EU • Podzim 2004 - začátek vyjednávání pěti návrhů nařízení (Nizozemské předsednictví) • 19 setkání pracovní skupiny B6 do konce roku 2004 • Technická jednání: • - uskutečněna 2 kola screeningu navržené legislativy, • detailní diskuse o návrzích úpravy textů v případě speciálních nařízení.

21. Další průběh jednání • Lucemburské předsednictví plánuje 23 jednání skupiny B6 od ledna do června 2005 • jaro 2005 – jednání o podobě Strategických obecných zásad – bilaterální diskuse • pravděpodobné završení jednání konec roku 2005

22. Harmonogram postupu • Hlavní poziční dokumenty: • 8/2004 a 10/2004 – Rámcová pozice k nařízením • 10/2004 – „Reakce České republiky na návrhy Evropské komise pro podkapitolu 1B finanční perspektivy Evropské Unie - Soudržnost pro růst a zaměstnanost“ • 1/2005 „Příprava ČR na čerpání prostředků ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti vletech 2007-2013“

23. Děkuji za pozornost Mgr. Arnošt Marks, PhD. ředitel odboru RPS Kontakt: sekretariat.rps@mmr.cz info.rps@mmr.cz