1 / 26

TERMODYNAMIKA (teze přednášky)

TERMODYNAMIKA (teze přednášky). umožňuje předvídat, zda je za daných podmínek možný průběh určité reakce v organizmu umožňuje vypočítat energetické změny ve formě tepla nebo práce, které provázejí biochemické procesy. Základní pojmy. teplo – nejméně uspořádaná forma energie

Download Presentation

TERMODYNAMIKA (teze přednášky)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. TERMODYNAMIKA(teze přednášky) • umožňuje předvídat, zda je za daných podmínek možný průběh určité reakce v organizmu • umožňuje vypočítat energetické změny ve formě tepla nebo práce, které provázejí biochemické procesy

  2. Základní pojmy • teplo – nejméně uspořádaná forma energie • práce – uspořádaná makrofyzikální forma energie • rovnovážný stav systému odpovídá nejpravděpodobnějšímu uspořádání izolovaného systému relaxační doba je mírou přiblížení (difuze plynu 10-8 s, kapaliny hodiny)

  3. Základní pojmy • termodynamická pohyblivá rovnováhaotevřených systémů - stav, v němž je působení systému na okolí a působení okolí na systém stejné a vzájemné působení dějů uvnitř systému je vyrovnáno • termodynamický děj reversibilní prochází řadou na sebe navazujících rovnovážných stavů ireversibilní – všechny děje, které v přírodě probíhají samovolně

  4. Základní pojmy • práce systémem vykonaná - W • práce systémem přijatá + W • Teplo systému dodané + Q • Teplo systémem odevzdané - Q

  5. I. věta • Zákon zachování energie • Není možno realizovat izolovanou soustavu, jejíž energie by v důsledku děje, který v ní probíhá vzrůstala. • Výroba energie z ničeho, perpetum mobile I. druhu • Vnitřní energie systému U • Absolutní hodnotu U neznáme, jsme schopni stanovit změny ΔU • ΔU = Q – W

  6. Důsledky I.věty • 1 mol ideálního plynu • změnou teploty plyn ve válci zvětší svůj objem ∆V a posune píst o ploše S o vzdálenost l. ∆V = S . l • plyn nemůže konat jinou než objemovou práci W = p . ∆V [Pa m3] = [N m-2 m3] = [N m] = [J] Q = ∆U + W = ∆U + p ∆V nebo také znaménko – Rozhodující bude, za jakých podmínek je teplo dodáno.

  7. Izochorický děj V = k • ∆V = 0 → ∆T > 0 Q = ∆U veškeré dodané teplo se spotřebuje na zvýšení vnitřní energie systému (teplota se zvýší) • molární měrné teplo za konstantního objemu cV(potřebné pro zvýšení teploty o 1 K) Q = ∆U = cV . ∆T

  8. Izobarický děj p = k • Q = ∆U – p ∆V většina chemických reakcí probíhá za konstantního (barometrického) tlaku, tak byla definována stavová funkce entalpie H • molární měrné teplo za konstantního tlaku cp ∆U = cp . ∆T Q = cp ∆T – p ∆V

  9. Izochoricko – izobarický děj cV ∆T = cp ∆T – p ∆V p ∆V = cp ∆T - cV ∆T p ∆V = ∆T (cp - cV) Ze stavové rovnice p V = R T pak Meyerův vztah definuje molární (universální) plynovou konstantu cp - cV = R

  10. Izotermický děj T = k • Q = - p ∆V • veškeré dodané teplo se změní ve vykonanou práci -W, vnitřní energie systému zůstává konstantní U = k => ∆U = 0

  11. I. věta - Entalpie H • tepelné zabarvení chemických reakcí ΔH = ΔU + pΔV exotermická (samovolná) reakce entalpie klesá ΔH < 0 endotermická reakce entalpie roste ΔH > 0 hf 6CO2 + 6H2O → C6H12O6 + 6O2 ΔH = + 2,81 . 103 kJ.mol-1 h Planckova konstanta f vlnočet

  12. II. věta • Thompson, Kelvin, Planck Je nemožné sestrojit takový cyklicky pracující tepelný stroj, který by nedělal nic jiného než odebíral teplo z jedné lázně a konal práci tomuto teplu přesně ekvivalentní

  13. II. věta • Clausius Je nemožné sestrojit takový cyklicky pracující stroj, který by nekonal nic jiného než převáděl teplo z chladnějšího tělesa na teplejší. • Obě definice jsou vzájemně ekvivalentní • Takový stroj není v rozporu s I. větou termodynamickou, neboť je dodávána energie

  14. II. věta termodynamická • pomáhá určit nebo předpovědět uskutečnitelnost určitého děje (reakce) a směr termodynamického procesu v systému.

  15. Účinnost tepelného stroje T2 T1 OHŘÍVAČ → STROJ → CHLADIČ QT2 -W - QT1 -W = QT2 - (- QT1) = QT2 + QT1 • Pracuje-li stroj vratně, pak účinnost: T2 – T1 η = ------------ T1 • T2 = T1 pak η = 0 stroj nekoná práci • pro 100% účinnost by muselo platit T1 = 0, což je v rozporu se III. termodynamickou větou – teoremem nedosažitelnosti absolutní 0

  16. Entropie S • entropo – udávati směr míra neuspořádanosti systému, přeneseně též neorganizovanosti ΔS = ΔQrev / T • u ireversibilních dějů otevřených systémů entropie roste ΔS > 0 - transport entropie z okolí a do okolí Se - přírůstkem entropie v uvažovaném systému Si • Prigoginova rovnice ΔS = ΔSe + ΔSi ΔSe 0 ΔSi > 0 =>ΔS> 0

  17. Veličiny odvozené z II. termodynamické věty • volná energie F (T = k V = k) ΔF = ΔU – T ΔS • volná (využitelná) entalpie – Gibbsova energie G (T = k p = k) ΔG = ΔH – T ΔS T ΔS entropický člen – vázaná energie • U živého organizmu můžeme považovat T, V, p za přibližně konstantní, pak není významný rozdíl mezi G a F

  18. Termodynamika živých systémů • Gibbsova energie představuje tu využitelnou část chemické energie, která může být v systému přeměněna na jiný druh energie nebo na práci. • Účinnost živých systémů je až 40 %. Nevyužitá část energie je ve formě tepla vyloučena z organizmu. Tím se organizmus snaží snížit nárůst entropie.

  19. Termodynamika ireverzibilních systémů • otevřené systémy směřují k pohyblivé rovnováze, která se vyznačuje minimální entropií • přechod otevřeného systému k pohyblivé rovnováze může způsobit dočasný pokles entropie • Obecně jsou pohyblivé rovnováhy stabilní. Proti každému pochodu, který je vyvolán vnější silou nebo způsobuje v systému jiný primární děj musí existovat procesy, které se snaží těmto změnám zabránit !

  20. Při všech ireversibilních procesech musí entropie vzrůstat. Organizmus se však „vyživuje“ komplexními organickými molekulami (z potravy) s vysokou hodnotou volné entalpie G. Při jejich rozkladu používá část volné entalpie G ke svému zachování a část k výstavbě vyšší organizace. Tím se živé organizmy snaží čelit nárustu entropie a samy sebe udržují ve stavu pohyblivé rovnováhy.

  21. Z hlediska evoluce vznikem vyšší organizace a diferenciace nových tkání a vznikem nových druhů dochází ke snižování entropie. • II. t. v. však neztrácí platnost, neboť platí pro pomyslný „uzavřený systém“ konkrétního jedince s jeho průběžně voleným okolím. • Nárůst entropie konkrétního organismu je představováno jeho stárnutím, které vede k termodynamické smrti. • Posmrtný rozklad představuje snahu po dosažení rovnovážného stavu.

  22. Energetické přeměny • hydrolýza • u převažujících typů vazeb (glykosidická, peptidická, esterová) slabá exotermická reakce G do 12 kJ.mol-1 • existují sloučeniny, kde se hydrolýzou získává Gibbsova energie 30 – 50 kJ.mol-1 vazby polyfosfátové, fosfosulfátové, acylfosfátové, thioesterové

  23. Makroergické vazby, fosfáty • ~ P nebo - P • ve skutečnosti je energetický obsah každé sloučeniny dán jejím prostorovým uspořádáním • uvolněná energie tedy pochází z celé sloučeniny, nikoliv ze samotné vazby • představují zásobárnu energie – energetický „pool“

  24. Energetické přeměny • hydrolýza je řízena enzymy a díky tomu dochází k postupnému uvolňování energie • potrava + O2 + anorg. fosfáty → ATP • ATP → svalová práce, tělesné teplo, atd. nebo přenosové reakce • ATP + specifické sloučeniny → specifické vysoce energetické sloučeniny glukóza + ATP → ADP + glukózo-6-fosfát

  25. Doplnění energetického „poolu“ ATP P energie pro životní pochody energie z živin potřebná pro navázání P ADP

  26. Doplnění energetického „poolu“ • aerobní proces – oxidativní fosforylace spřažená s dýchacím řetězcem • anaerobní glykolýza • Veškerá energie živin se nejprve převede na chemickou energii (makroergních fosfátů) a teprve pak může být postupně využita ve formě kaskády jednotlivých, enzymy řízených, reakcí.

More Related