1 / 26

Slovesný vid

Slovesný vid. (aspekt) Petra Novotn á, 24. listopadu 2009, VMS. Definice. české sloveso existuje ve dvou (až třech) podobách, které mají stejný lexikální význam liší se vztahem k završenosti (ukončenosti) děje . Podle toho dělíme slovesa na:. Slovesa dokonavá (perfektivní)

ady
Download Presentation

Slovesný vid

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Slovesný vid (aspekt) Petra Novotná, 24. listopadu 2009, VMS

  2. Definice české sloveso existuje ve dvou (až třech) podobách, které mají • stejný lexikální význam • liší se vztahem k završenosti (ukončenosti) děje.

  3. Podle toho dělíme slovesa na: • Slovesa dokonavá (perfektivní) • děj buď byl ukončen, • bude završen (napsal jsem dopis, napíšu dopis) • Slovesa nedokonavá (imperfektivní) • nevyjadřují se k faktu ukončení děje (psal jsem dopis, píšu dopis, budu psát dopis)

  4. Slovesa násobná (iterativa) • děj opakovaný (padávat, tvrdívat, čítávat) • Slovesa jednorázová, momentální • průběh děje je velmi krátký, • začátek a konec se odehrávají v témže okamžiku • bodnout, seknout, křiknout • Slovesa obouvidová • podle kontextu buď • dokonavá • nedokonavá • absolvovat, izolovat, organizovat

  5. Schéma podle F. Kopečného Tři řady tvarů v oblasti vidu: • základní, prostě nedokonavé tvary • bezpříznakové • co do dokonavosti, • co do násobenosti • píše, dělá, platí, hází… • dokonavé tvary k nim • napíše, udělá, zaplatí, hodí… • nedokonavé tvary • příznakově • násobené • zároveň příznakově neaktuální • psává, dělává, platívá, házívá…, chodívá, nosívá

  6. Specifické rysy českého vidového systému • Existence dotvořené třídy imperfektiv typu dělávat • běžné v polštině (bywać, miewać, skakiwać…), ruštině (byvať, govarivať, čityvať…) • neobvyklé pro slovanský jih • bulharština - jadvam, tarpjavam, davvam - morfologicky odpovídají našemu jídávám, trpívám, dávávám - kondicionály s významem jedl bych…

  7. Svérázný význam dokonavého prézentu • napíše, udělá, zkrátí, uvaří… • vykouří až 40 cigaret denně, ten toho namluví! • sytý hladovému neuvěří, s poctivostí nejdál dojdeš

  8. význam budoucí • význam atemporální • charakterizační • gnómický

  9. severoslovanské jazyky - důrazněji význam budoucí, atemporální jen omezeně • jihoslovanské jazyky - zdůrazněn význam atemporální, dokonavý prézens má význam aoristový: prošetam se = „(obyčejně) se projdu, procházívám se“

  10. Specifický rozsah neaktuálních perfektiv K neaktuálním perfektivům řadí Kopečný: • Intenzivní (poněkud afektivní) typ • nadělat se, nadřít se, napsat se… • i ke slovům reflexivním: nasmát se, nadívat se, naprocházet se… • Slovesa označující schopnosti • typ unese, uveze, utáhne… (jisté množství) • ujde, ujede, uběhne, uplave… (jistou vzdálenost) • ostatní případy: ujde to, on to dovede, dokáže, vydrží…

  11. Specifický rozsah sloves obouvidových Sloveso obouvidové se chová stejně jako: • sloveso nedokonavé • připouští opisné futurum (budu obětovat) • spojení fázová (začínám obětovat) • sloveso dokonavé • jeho prézens může mít samostatný (ne jen kontextový) význam budoucí (věnovat, přenocovat)

  12. příznak dokonavosti platí jen pro češtinu a jiné severní jazyky • čeština a polština mají malý počet obouvidových sloves (dáno vidovou rozlišeností) • polština (darować, potrafić, datować) • větší počet jich je v ruštině (darovať, nočevať, raniť)

  13. K protikladu sloves determinovaných a nedeterminovaných • determinovanost • směrová určenost • slovesa pohybu: jdu domů, běžím do školy, nesu dříví do kůlny, veze vozík z lesa… • nedeterminovanost • směrově neurčená slovesa • chodím (chodím po lese = sem a tam, v různých směrech), běhám, nosím, vozím…

  14. bulharština - determinovaná slovesa nahrazena nedeterminovanými • neexistuje vede, veze, žene… • proti slovenskému ako sa ti vodilo máme u nás jen vedlo • proti polskému o co chodzi české oč jde • proti ruskému sluchi chodjat české jdou pověsti

  15. Morfologické prostředky • Perfektivizace • Prefixací • perfektiva lexikální: zradil, slezl, popsal, natáhl, zalil… • nová slova, vytváří se k nim nedokonavé tvary • perfektiva prostá: zklamal, shnil, pochválil, natáhl, zaplatil… • dokonavé tvary k základním nedokonavým slovesům

  16. Sufixem -nout • zřetelná perfektivizační funkce • risknout něco, šiknout se, sprchnout se… • perfektivizace sloves riskovat, šikovat se, sprchovat se • nejedná se o opačný proces imperfektivizační pomocí sufixu –ovat • základním tvarem většiny sloves je forma imperfektivní

  17. Imperfektivizace • Neproduktivní typy: imperfektiva na -at/-et • korelace -it/-et (-it/-at, -et/-at, -et/-et) • -budit/-bouzet • skočit – skákat • -vědět/-vídat • zavonět - zavánět… korelace -it/-ovat • -dělit/-dělovat • -hlásit/-hlašovat, • -kroutit/-krucovat… • ostatní: • korelaci -je/-vá máme u složenin -krýt, -šít, -žít, -hrát… • -jíst/-jídat, -peče/-péká, -brat/-bírat, -čne/-číná

  18. Produktivní typy na -uje a -vá (-ává, -ovává) • perfektiva na -í mají nedok. tvary na -uje: • zradí - zrazuje • zkrátí - zkracuje • prodlouží - prodlužuje… • perfektiva na -uje mají nedok. tvary na -ovává: • vybojuje - vybojovává • obdaruje - obdarovává • skoncuje - skoncovává…

  19. perfektiva na -ne mají nedok. tvary na -ává nebo -uje • bodne - bodává • dupne - dupává • zapřáhne - zapřahuje • vydechne - vydechuje • perfektiva na -at mají nedok. tvary na -ávat • pokud jejich prézens končí na -á • dodělat - dodělávat, vychutnat - vychutnávat… • Končí-li prézens na -e • je k němu imperfektivum na -uje • ukazovat - ukazuje, dotazovat se - dotazuje se • nebo na -ává • vyčesat - vyčesává, naklepat - naklepává…

  20. Deprefixace • zejména z kauzativ nebo sloves nabývání stavu • jsou-li odvozena z kmenů adjektivních • jasnit se (z vy-/roz- se) • mladit • nížit…

  21. Tvoření sloves příznakově neaktuálních • tvoří se z nedokonavých tvarů formantem -vá • dělávat, hrávat, chodívat… • je možno afektivně násobit • dělávával, dělávávával... • bez příznaku -vá bývá běžněji jen čítat, jídat, slýchat, sedat

  22. Tvoření distributiv • Nevýrazné jsou typy • napéct, navařit, nasekat… čeho GEN, • předpona na- = nahromadění většího množství výsledků nějaké činnosti • pohubit, poničit, poplatit… všechno • až to pochodím • distributivní v protikladu k jednodobým • vytrhat, vyházet, vynosit proti vytrhnout, vyhodit, vynést • ale zřetelnější podoby povytrhovat, povyhazovat, povynášet

  23. Výrazné předponové typy • „končící“ typ • doroznáším, dovydávám, dozapisuji… • intenzivní typ • naroznášet se dopisů, • toho jsem se narozvážel, navytrhoval… • s jinou předponou: • zulámat, zotvírat, zobracet… • nejběžnější • poumývat, poutírat, pootvírat…

  24. Nepárovost • nejčastější příčinou je význam slovesa nebo jeho afektivní nebo metaforický ráz • Perfektiva tantum • semknout se, vypotácet se, nadchnout se, spasit… • neaktuální perfektiva: unést 100 kg, dovést něco… • nakopat brambor, nanosit vody…

  25. Imperfektiva tantum • slovesa modální • musí, má, může, smí, chce… • slovesa s dlouhou předponou • následovat, závidět, příslušet… • slovesa stavová • klečet, panovat, spát… • slovesa metaforická • hledět si čeho, donášet na koho, nadbíhat komu… • nedeterminovaná slovesa pohybu • běhat, toulat se, chodit…

  26. Použitá literatura • Čechová, M. a kol. Čeština - řeč a jazyk. Praha: ISV, 2000. • Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. • Grepl, M., et al. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, 2000. • Havránek, B., Jedlička, A. Česká mluvnice. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. • Kopečný, F. Slovesný vid v češtině. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1962. • Petr, J. Mluvnice češtiny. 2, Tvarosloví. Praha: Academia, 1986.

More Related