Slovesný vid

1. Slovesný vid (aspekt) Petra Novotná, 24. listopadu 2009, VMS

2. Definice české sloveso existuje ve dvou (až třech) podobách, které mají • stejný lexikální význam • liší se vztahem k završenosti (ukončenosti) děje.

3. Podle toho dělíme slovesa na: • Slovesa dokonavá (perfektivní) • děj buď byl ukončen, • bude završen (napsal jsem dopis, napíšu dopis) • Slovesa nedokonavá (imperfektivní) • nevyjadřují se k faktu ukončení děje (psal jsem dopis, píšu dopis, budu psát dopis)

4. Slovesa násobná (iterativa) • děj opakovaný (padávat, tvrdívat, čítávat) • Slovesa jednorázová, momentální • průběh děje je velmi krátký, • začátek a konec se odehrávají v témže okamžiku • bodnout, seknout, křiknout • Slovesa obouvidová • podle kontextu buď • dokonavá • nedokonavá • absolvovat, izolovat, organizovat

5. Schéma podle F. Kopečného Tři řady tvarů v oblasti vidu: • základní, prostě nedokonavé tvary • bezpříznakové • co do dokonavosti, • co do násobenosti • píše, dělá, platí, hází… • dokonavé tvary k nim • napíše, udělá, zaplatí, hodí… • nedokonavé tvary • příznakově • násobené • zároveň příznakově neaktuální • psává, dělává, platívá, házívá…, chodívá, nosívá

6. Specifické rysy českého vidového systému • Existence dotvořené třídy imperfektiv typu dělávat • běžné v polštině (bywać, miewać, skakiwać…), ruštině (byvať, govarivať, čityvať…) • neobvyklé pro slovanský jih • bulharština - jadvam, tarpjavam, davvam - morfologicky odpovídají našemu jídávám, trpívám, dávávám - kondicionály s významem jedl bych…

7. Svérázný význam dokonavého prézentu • napíše, udělá, zkrátí, uvaří… • vykouří až 40 cigaret denně, ten toho namluví! • sytý hladovému neuvěří, s poctivostí nejdál dojdeš

8. význam budoucí • význam atemporální • charakterizační • gnómický

9. severoslovanské jazyky - důrazněji význam budoucí, atemporální jen omezeně • jihoslovanské jazyky - zdůrazněn význam atemporální, dokonavý prézens má význam aoristový: prošetam se = „(obyčejně) se projdu, procházívám se“

10. Specifický rozsah neaktuálních perfektiv K neaktuálním perfektivům řadí Kopečný: • Intenzivní (poněkud afektivní) typ • nadělat se, nadřít se, napsat se… • i ke slovům reflexivním: nasmát se, nadívat se, naprocházet se… • Slovesa označující schopnosti • typ unese, uveze, utáhne… (jisté množství) • ujde, ujede, uběhne, uplave… (jistou vzdálenost) • ostatní případy: ujde to, on to dovede, dokáže, vydrží…

11. Specifický rozsah sloves obouvidových Sloveso obouvidové se chová stejně jako: • sloveso nedokonavé • připouští opisné futurum (budu obětovat) • spojení fázová (začínám obětovat) • sloveso dokonavé • jeho prézens může mít samostatný (ne jen kontextový) význam budoucí (věnovat, přenocovat)

12. příznak dokonavosti platí jen pro češtinu a jiné severní jazyky • čeština a polština mají malý počet obouvidových sloves (dáno vidovou rozlišeností) • polština (darować, potrafić, datować) • větší počet jich je v ruštině (darovať, nočevať, raniť)

13. K protikladu sloves determinovaných a nedeterminovaných • determinovanost • směrová určenost • slovesa pohybu: jdu domů, běžím do školy, nesu dříví do kůlny, veze vozík z lesa… • nedeterminovanost • směrově neurčená slovesa • chodím (chodím po lese = sem a tam, v různých směrech), běhám, nosím, vozím…

14. bulharština - determinovaná slovesa nahrazena nedeterminovanými • neexistuje vede, veze, žene… • proti slovenskému ako sa ti vodilo máme u nás jen vedlo • proti polskému o co chodzi české oč jde • proti ruskému sluchi chodjat české jdou pověsti

15. Morfologické prostředky • Perfektivizace • Prefixací • perfektiva lexikální: zradil, slezl, popsal, natáhl, zalil… • nová slova, vytváří se k nim nedokonavé tvary • perfektiva prostá: zklamal, shnil, pochválil, natáhl, zaplatil… • dokonavé tvary k základním nedokonavým slovesům

16. Sufixem -nout • zřetelná perfektivizační funkce • risknout něco, šiknout se, sprchnout se… • perfektivizace sloves riskovat, šikovat se, sprchovat se • nejedná se o opačný proces imperfektivizační pomocí sufixu –ovat • základním tvarem většiny sloves je forma imperfektivní

17. Imperfektivizace • Neproduktivní typy: imperfektiva na -at/-et • korelace -it/-et (-it/-at, -et/-at, -et/-et) • -budit/-bouzet • skočit – skákat • -vědět/-vídat • zavonět - zavánět… korelace -it/-ovat • -dělit/-dělovat • -hlásit/-hlašovat, • -kroutit/-krucovat… • ostatní: • korelaci -je/-vá máme u složenin -krýt, -šít, -žít, -hrát… • -jíst/-jídat, -peče/-péká, -brat/-bírat, -čne/-číná

18. Produktivní typy na -uje a -vá (-ává, -ovává) • perfektiva na -í mají nedok. tvary na -uje: • zradí - zrazuje • zkrátí - zkracuje • prodlouží - prodlužuje… • perfektiva na -uje mají nedok. tvary na -ovává: • vybojuje - vybojovává • obdaruje - obdarovává • skoncuje - skoncovává…

19. perfektiva na -ne mají nedok. tvary na -ává nebo -uje • bodne - bodává • dupne - dupává • zapřáhne - zapřahuje • vydechne - vydechuje • perfektiva na -at mají nedok. tvary na -ávat • pokud jejich prézens končí na -á • dodělat - dodělávat, vychutnat - vychutnávat… • Končí-li prézens na -e • je k němu imperfektivum na -uje • ukazovat - ukazuje, dotazovat se - dotazuje se • nebo na -ává • vyčesat - vyčesává, naklepat - naklepává…

20. Deprefixace • zejména z kauzativ nebo sloves nabývání stavu • jsou-li odvozena z kmenů adjektivních • jasnit se (z vy-/roz- se) • mladit • nížit…

21. Tvoření sloves příznakově neaktuálních • tvoří se z nedokonavých tvarů formantem -vá • dělávat, hrávat, chodívat… • je možno afektivně násobit • dělávával, dělávávával... • bez příznaku -vá bývá běžněji jen čítat, jídat, slýchat, sedat

22. Tvoření distributiv • Nevýrazné jsou typy • napéct, navařit, nasekat… čeho GEN, • předpona na- = nahromadění většího množství výsledků nějaké činnosti • pohubit, poničit, poplatit… všechno • až to pochodím • distributivní v protikladu k jednodobým • vytrhat, vyházet, vynosit proti vytrhnout, vyhodit, vynést • ale zřetelnější podoby povytrhovat, povyhazovat, povynášet

23. Výrazné předponové typy • „končící“ typ • doroznáším, dovydávám, dozapisuji… • intenzivní typ • naroznášet se dopisů, • toho jsem se narozvážel, navytrhoval… • s jinou předponou: • zulámat, zotvírat, zobracet… • nejběžnější • poumývat, poutírat, pootvírat…

24. Nepárovost • nejčastější příčinou je význam slovesa nebo jeho afektivní nebo metaforický ráz • Perfektiva tantum • semknout se, vypotácet se, nadchnout se, spasit… • neaktuální perfektiva: unést 100 kg, dovést něco… • nakopat brambor, nanosit vody…

25. Imperfektiva tantum • slovesa modální • musí, má, může, smí, chce… • slovesa s dlouhou předponou • následovat, závidět, příslušet… • slovesa stavová • klečet, panovat, spát… • slovesa metaforická • hledět si čeho, donášet na koho, nadbíhat komu… • nedeterminovaná slovesa pohybu • běhat, toulat se, chodit…

26. Použitá literatura • Čechová, M. a kol. Čeština - řeč a jazyk. Praha: ISV, 2000. • Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. • Grepl, M., et al. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, 2000. • Havránek, B., Jedlička, A. Česká mluvnice. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. • Kopečný, F. Slovesný vid v češtině. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1962. • Petr, J. Mluvnice češtiny. 2, Tvarosloví. Praha: Academia, 1986.