Zahraniční vztahy

1. Zahraniční vztahy

2. Zahraniční obchod • Rozlišujeme vývoz a dovoz. • Vývoz: roste domácí Y – někdo ze zahraničí si kupuje naše statkyDovoz: klesá domácí Y: peníze použité na dovoz, již nelze použít na domácí statky • NX = X-M, NX = čistý export, X = export, M = import • Y = C+I+G+NX • Základní (keynesiánská) funkce exportu a inportu • X = autonomní – závisí na zahraniční poptávce, kterou nejsme schopni ovlivnit, M = Ma+m*Y, Ma = autonomní import = import, který nezávisí na Y, tj. to, co vždy musíme dovést, m*Y = import závislý na domácím HDP, m = mezní sklon k dovozu: o kolik vzroste dovoz, pokud Y vzroste o jednotku • Názory na m:- stejné- s růstem Y roste: jsme bohatší a můžeme si kupovat více zahraničních věcí • V praxi export a import závisí na řadě faktorů. Změna NX ovlivňuje též NFI (čisté zahraniční investice).

3. Základní tvar NX • Pokud Y roste, roste rovněž M, konkrétně výraz m*Y. NX tedy klesá, časem se stane záporný

4. NX a NFI • NFI = čisté zahraniční investice, NFI = FIH-HIF, FIH = investice zahraničních subjektů v tuzemsku, HIF = investice tuzemských subjektů v zahraničí, kladný rozdíl: získáváme devizové rezervy. • Obdobně: NX = X-M, kladný rozdíl: získáváme devizové rezervy.

5. Evidence zahraničních vztahů – platební bilance • Běžný účet (CA): evidence NXdělí se zejména na bilanci zboží a bilanci služeb. • Kapitálový účet: evidence některých neekonomických operací, lze v zásadě zanedbat • Finanční účet (CF): zejména evidence NFI • Platební bilance je de facto účetní dokument (stejně jako rozvaha) zahrnující pohledávky a závazky dané země.Proto musí být účetně vyrovnaná, řeší se účetně tak, že přírůstek devizových rezerv je značen znaménkem mínus, úbytek devizových rezerv znaménkem plus.

6. Rovnováha platební bilance • Říká, že změna NX se projeví v NFI, respektive změna NFI se odrazí v NX. • Pokud (dlouhodobě) vyvážíme více než dovážíme, získáváme devizy (devizové rezervy). Tyto devizy neschováváme pod polštářem ani neleží nečině na účtu v bance, ale jsou nějak použity – nikoliv na M (ten je menší než X), ale na HIF.Opačně: pokud (dlouhodobě) více dovážíme než vyvážíme, získávají zahraniční subjekty domácí měnu. Ta není schována pod polštářem ani neleží nečině na účtu v bance, ale je nějak použita – nikoliv na X (X z tuzemska – X je menší jak M), ale na FIH. • Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI • Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH.Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace.Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny.

7. Nominální a reálné kursy Rozlišujeme:- nominální měnový kurs (kurs ve směnárně, bance …)- reálný měnový kurs: R = E*(Pf/P)R = reálný měnový kurs, E = nominální měnový kurs (ve struktuře: 1 jednotka zahraniční měny = x jednotek domácí měny, např. 1EUR = 30 Kč, tzv. přímý záznam devizového kursu),Pf= zahraniční cenová hladina, P = domácí cenová hladina Pozn.: přímý záznam devizového kursu: 1EUR = X Kčnepřímý záznam devizového kursu: 1Kč = XEUR Dále v prezentaci používáme přímý záznam!!!

8. Zhodnocení a znehodnocení R • Dva způsoby zhodnocení:1. cenové hladiny se nemění, E zhodnocuje (dříve 1EUR = 30 Kč, nyní 1EUR = 25 Kč)2. E se nemění, P roste rychleji než Pf. • Znehodnocení opačné příčiny. • V každém případě zhodnocení R snižuje NX, znehodnocení zvyšuje NX • NX = X – M + v R (v = ΔNX / ΔR)

9. Nominální a reálné kursy – zhodnocení a znehodnocení • Zhodnocení i znehodnocení má vliv, jak na NX, tak na NFI. • NX: - zhodnocení: zlevňuje dovoz, zdražuje vývoz, NX a Y klesá. - znehodnocení: zdražuje dovoz, zlevňuje vývoz, NX a Y roste • NFI: - zhodnocení činí investice zahraničních subjektů v tuzemsku výhodnější – znamená vyšší hodnotu FIH a nižší hodnotu HIF a vede k růstu hodnoty NFI- znehodnocení: činí investice zahraničních subjektů v tuzemsku méně výhodné a naopak zvýhodňuje investice tuzemských subjektů v zahraničí, znamená vyšší HIF a nižší FIH, tedy pokles hodnoty NFI

10. Příklady na zhodnocení • Původní kurs: 1 EUR = 30 Kč, nový kurs 1 EUR = 20 Kč • NX: X - vyvážím zboží za 300 Kč, při původním kursu stojí 10 EUR, při novém 15 EUR, domácí zboží je v zahraničí dražší, X bude klesatY – dovážím zboží za 10 EUR, při původním kursu stojí 300 Kč, při novém 200 Kč, zahraniční zboží je v tuzemsku levnější, M poroste • NFI: zahraniční investor investuje v ČR 1 EUR (čili po směně za původní kurs 30 Kč), úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 60 Kč. Při původním kursu by měl za rok 2 EUR, při novém kursu má 3 EUR, díky zhodnocení kursu vzrostl výnos na 200 %. V ČR se vyplatí investovat, FIH roste.Tuzemský investor investuje v zahraničí 30 Kč, při původním kursu 1EUR, úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 2EUR. Při původním kursu by měl za rok 60 Kč, při novém kursu má jen 40 Kč, díky zhodnocení kursu činí výnos jen 33 %. V zahraniční se tolik nevyplatí investovat, FIH klesá.

11. Příklady na znehodnocení • Původní kurs: 1 EUR = 30 Kč, nový kurs 1 EUR = 40 Kč • NX: X - vyvážím zboží za 600 Kč, při původním kursu stojí 20 EUR, při novém 15 EUR, domácí zboží je v zahraničí levnější, X porosteY – dovážím zboží za 10 EUR, při původním kursu stojí 300 Kč, při novém 400 Kč, zahraniční zboží je v tuzemsku dražší, M bude klesat • NFI: zahraniční investor investuje v ČR 1 EUR (čili po směně za původní kurs 30 Kč), úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 60 Kč. Při původním kursu by měl za rok 2 EUR, při novém kursu má 1,5 EUR, díky zhodnocení kursu vzrostl klesl na 150 %. V ČR se nevyplatí tolik investovat, FIH klesá.Tuzemský investor investuje v zahraničí 30 Kč, při původním kursu 1EUR, úroková míra je 100 % p.a., za rok tedy má 2EUR. Při původním kursu by měl za rok 60 Kč, při novém kursu má 80 Kč, díky znehodnocení kursu činí výnos 166 %. V zahraniční se vyplatí investovat, HIF roste.

12. Marshall-Lernerova podmínka • Říká, že efekty znehodnocení a zhodnocení se projeví v určitých časech, respektive v delším období • Vysvětleno pro znehodnocení domácí měny • V krátkém období působí cenový efekt: množství X a M se nemění (je dopředu dané, nasmlouvané, proniknout na zahraniční trhy vyžaduje určitý čas), takže znehodnocení vede k tomu, že za dovoz platíme více, za vývoz dostaneme méně • V dlouhém období začne platit objemový efekt – domácí zboží začne být na zahraničních trzích levnější, tudíž se víc objemově vyváží, a zahraniční zboží je domácím trhu dražší, tudíž se ho méně objemově dováží

13. Marshall-Lernerova podmínka • Důležitou roli hraje elasticita X a M. • Elasticita X: o kolik se změní export (ve fyzickém vyjádření), v důsledku změny nominálního kursu: εx = (|X1-X2|/(0,5*(X1+X2)) • Elasticita M: o kolik se změní import (v fyzickém vyjádření), v důsledku změny nominálního kursu: εm = (|M1-M2|/(0,5*(M1+M2)) • Hodnoty s indexem 1 = původní, hodnoty s indexem 2 = nové, (|X1-X2| = absolutní hodnota rozdílu • Fyzické hodnoty je třeba přepočítat na hodnotové v domácí měně • Znehodnocení bude mít pozitivní vliv jen tehdy, pokud εx + εm> 1 • Proč? Při znehodnocení vývoz roste a dovoz klesá, pokud je εx + εm< 1, tak objemový efekt nepřekoná cenový efekt (viz př.)

14. Marshall-Lernerova podmínka • Př. Původní kurs je 10 Kč za 1 EUR. Pivo stojí 20 Kč, 1 l ropy 5 EUR. Při tomto se vyveze 100 piv (hodnotově 2000 Kč, resp. 200 EUR) a doveze 120 l ropy (hodnotově 600 EUR, resp. 6000 Kč), NX je záporný: – 4000 Kč (= - 400 EUR). • Nový kurs je 20 Kč za 1 EUR. Ceny dováženého a vyváženého zboží se nemění. Při tomto kursu se vyveze 105 piv (hodnotově 2100 Kč, respektive 105 EUR), doveze 110 l ropy (hodnotově 550 EUR, respektive 11000 Kč). NX je - 8900 Kč, resp. – 445 EUR. • εx= (5/(0,5*(100+105))= 0,048, εm= (10/(0,5*(120+110)) = 0,060, εx+ εm= 0,108

15. Marshall – Lernerova podmínka • Př. Původní kurs je 10 Kč za 1 EUR. Pivo stojí 20 Kč, 1 l ropy 5 EUR. Při tomto kursu se vyveze 100 piv (hodnotově 2000 Kč, resp. 200 EUR) a doveze 120 l ropy (hodnotově 600 EUR, resp. 6000 Kč), NX je záporný: – 4000 Kč (= - 400 EUR). • Nový kurs je 20 Kč za 1 EUR. Ceny dováženého a vyváženého zboží se nemění. Při tomto kursu se vyveze 180 piv (hodnotově 3600 Kč, respektive 180 EUR), doveze 80 l ropy (hodnotově 350 EUR, respektive 7000 Kč). NX je - 3400 Kč, resp. – 170 EUR. • εx= (80/(0,5*(100+180) = 0,57, εm= (50/(0,5*(120+70)) = 0,52 • εx+ εm= 1,09

16. Marshall – Lernerova podmínka, J křivka • Pokud se ML podmínka projeví až za určitý čas, má vývoj NX v hodnotovém vyjádření po znehodnocení měny (či devalvaci) tvar písmene J: NX nejprve klesá, postupně začne růst

17. Nabídka a poptávka po zahr. měnách • Pokud nabízím domácí měnu, poptávám zároveň zahraniční měnu. • Pokud poptávám domácí měnu, nabízím zároveň zahraniční měnu. • Měnu, kterou nabízím, budu nabízet tím více, čím více druhé měny za ní dostávám. • Měnu, kterou poptávám, budu poptávat tím více, čím méně druhé měny za ní zaplatím. • Cenou měny je právě devizový kurs. • Graf křivek nabídky a poptávky po měně. Nabízím a poptávám měnu vyjádřenou na vodorovné ose.Na svislé ose je cena této měny.Používáme přímý záznam (x jednotek domácí měny za 1 jednotku zahraniční měny), takže zkoumáme nabídku a poptávku zahraniční měny.

18. Nabídka a poptávka po zahr. měnách

19. Nabídka a poptávka po zahr. měnách • Mění-li se cena měny, kterou nabízím a poptávám (tj. devizový kurs), pohybujeme se po křivkách nabídky (FS) a poptávky (FD) dané měny. • Mění-li se něco jiného, posouvá se některá z křivek. • Např. pokud vzroste v ČR HDP, vroste poptávka po zahraničním zboží, takže vzroste poptávka po zahraniční měně (např. EUR). Křivka poptávky po zahraniční měně se potom posune doprava nahoru.Recipročně v grafu nabídky a poptávky po korunách se křivka nabídky Kč posune doleva dolů.

20. Teorie parity úrokových sazeb – nekrytá i • Používá se jako jedna z teorií, co ovlivňuje devizový kurs (v krátkém období), aneb jaký by měl v budoucnu kurs být. • Investor se rozhoduje, zda investovat v domácích nebo zahraničních aktivech (každé aktivum je vyjádřeno v jiné měně, tj. domácí peněžní jednotka HPJ a zahraniční peněžní jednotka FPJ) • Z hlediska výnosnosti investic investora zajímá – domácí a zahraniční úroková míra (iH a iF) a očekávaný kurs, po skončení zahraniční investice (Ee). Současný kurs (E) je znám. • E a Ee používáme přímý záznam: 1 FPJ = X HPJ, z nějž vyplývá 1 HPJ = 1/X FPJ • (Pozn. Soukup od str. 226 používá nepřímý záznam!)

21. Teorie nekryté parity i • Investor bude indiferentní, pokud za stejné období výnos v domácí měně bude stejný jako výnos v zahraniční měně • Obecně investujeme 1 HPJ. Výnos v domácí měně 1*(1+iH). • Výnos v zahraniční měně (1/X) * (1+iF)* Ee • Platí tedy z hlediska indiference: (1+iH) = (1/X) * (1+iF)* Ee • Výraz lze upravit (viz Soukup, s. 231 a 232): iH = iF+ (Ee - E)/E • Po další úpravě: iH -iF =(Ee - E)/E. Výraz na pravé straně: % změna devizového kursu. Kladná hodnota znehodnocení HPJ, záporná zhodnocení HPJ. Výrazu se říká podmínka nekryté parity úrokových mír. • Výraz říká, že očekávaný kurs záleží na úrokovém diferenciálu domácí a zahraniční měny a aktuálním kursu.

22. Teorie nekryté úrokové parity II • Říká jaký by měl být v budoucnu kurs (jaká by měla být hodnota Ee), aby byl investor indiferentní, kam investovat. • Pokud by budoucí kurs (Ef) byl odlišný od hodnoty vypočtené dle výrazu nekryté úrokové parity (Ee), vyplatí se investorovi preferovat investici v určité měně. • Př. Budoucí kurs Ef je vyšší než Ee. Potom i zlomek (Ef - E)/E je vyšší než zlomek (Ee - E)/E. Domácí měna tedy více znehodnotí. To činí investice do tuzemska atraktivnější. Tudíž ale roste hodnota E a zlomek (Ef - E)/E se snižuje. Domácí měna tedy ve výsledku znehodnocuje méně, snižování znehodnocování pokračuje až do okamžiku, kdy se zlomky (Ef - E)/E a Ee - E)/E rovnají.

23. Nekrytá úroková parita - křivka UIRP • Vyjadřuje o kolik se musí změnit devizový kurs za daný čas, pokud se liší iH a iF, aby investorovi bylo jedno, kam bude investovat • Vodorovná osa: rozdíl iH – iF • Svislá osa: (Ee - E)/E • Pokud je iH – iF kladný, musí domácí měna o stejné % znehodnotit, pokud je iH – iF záporný, musí domácí měna o stejné % zhodnotit • UIRP má sklon 45 % (při stejném měřítku os)

24. Graf: určení kursu na základě nekryté měnové parity • Na vodorovné ose výnos domácích aktiv (1*(1+iH)) a výnos zahraničních aktiv ((1/X) * (1+iF)* Ee) • Na svislé ose očekávané zhodnocení nebo znehodnocení zahraniční měny ((Ee - E)/E) • Výnos domácích aktiv: dán iH.Křivka výnosu domácích aktiv (RH) z pohledu domácího investora nezávisí na kursu, je svislá na úrovni iH. • Výnos zahraničních aktiv dán a kursem. Pokud domácí měna znehodnocuje (např. z kursu 1EUR = 25 Kč na kurs 1 EUR = 30 Kč, vyplatí se domácímu investorovi investovat v zahraničí, výnos se zahraničních aktiv je rostoucí. Křivka výnosu zahraničních aktiv (RF) je rostoucí. • Rovnovážný kurs, kde se obě křivky protínají.

25. Graf: určení kursu na základě nekryté měnové parity

26. Nerovnováhy u nekryté úrokové parity • Pokud je (Ee - E)/E na hodnotě E1, očekává se v budoucnu znehodnocení HPJ a výhodné zahraniční investice. To vede k tomu, že investoři nakupují FPJ, takže aktuální HPJ znehodnotí, čili hodnota (Ee - E)/E klesne. • Pokud je (Ee - E)/E na hodnotě E2, očekává se v budoucnu zhodnocení HPJ a nevýhodné zahraniční investice. To vede k tomu, že investoři prodávají FPJ, takže aktuální HPJ zhodnotí, čili hodnota (Ee - E)/E vzroste.

27. Teorie nekryté úrokové parity • Říká, jaká by měl být budoucí kurs (hodnota Ee). • Skutečná hodnota kursu v budoucnu se od hodnoty Ee může lišit. • Důvody: • - aktiva jsou různě riziková • - máme celou řadu různých srovnatelných aktiv v tuzemsku a zahraničí (tuzemské a zahraniční dluhopisy, tuzemské a zahraniční akcie apod.), u každého ze srovnatelných aktiv může být odlišný úrokový diferenciál, hodnota Ee je průsečíkem jednotlivých rozdílů (váha aktiv) • - další faktory, které působí na kurs (změna HDP, inflace, politická stabilita apod. …)

28. Úroková parita - krytá • Investor se opět rozhoduje mezi investicí do domácího nebo zahraničního aktiva, tentokrát se chce zajistit, aby výnos byl stejný, tj. aby při investici do zahraničního aktiva neprodělal (pokud by došlo k znehodnocení zahraniční měny a zhodnocení domácí měny). • Zajistí se. Podmínka zajištění, stejná jako u nekryté úrokové parity. • (1+iH) = (1/X) * (1+iF)* Ee, čili iH -iF =(Ee - E)/E • Pokud bude v okamžiku výnosu kurs jiný než zajištěný (forwardový) kurs, může vydělat nebo prodělat.

29. Parita kupní síly – absolutní verze • Teorie parity kupní síly v absolutní verzi říká, že nominální kurs by měl odpovídat cenovým hladinám příslušných zemí používajících danou měnu. Čili další teorie vysvětlující, jaký by měl být kurs. • E = PH/PF • Jinými slovy se tak říká, že reálný kurs (R = E*(PF/PH)) by měl být roven 1. • Pokud reálný kurs se odlišuje od hodnoty 1, vyplatí do tuzemska dovážet (R <1) nebo vyvážet (R>1). Vyšší dovoz do tuzemska znamená vyšší poptávku po zahraniční měně a znehodnocení domácí měny (nominálního kursu), vyšší vývoz z tuzemska má opačné účinky. Změna nominálního kursu vede ke změně reálného kursu. • V praxi se reálný kurs od hodnoty 1 odlišuje. Důvody:- neobchodovatelné zboží - náklady na dopravu, pojištění apod.- úrokový diferenciál mezi domácími a zahraničními iVšechny tyto faktory způsobují, že se nominální kurs nerovná poměru cenových hladin.

30. Parita kupní síly – relativní verze • Říká, že dlouhodobě by se nominální kurs měl vyvíjet podle toho, jak se mění cenové hladiny • Roste-li cenová hladina v tuzemsku (π) více než cenová hladina v zahraničí (πF) , měla by tuzemská měna znehodnocovat.Roste-li cenová hladina v tuzemsku méně než v zahraničí, měla by tuzemská měna zhodnocovat. • Relativní verze PPP: % míra depreciace E = π – πF. • míra změny R = míra změny nom. kurzu + (πF – π) = 0%. • Dlouhodobý vývoj devizového kursu lze nejlépe zdůvodnit podle relativní teorie parity kupní síly.