Download
1 / 23
E N D
Dřevostavby jsou stavby, jejichž hlavním konstrukčním prvkem je dřevo. Ostatní (nenosné) prvky stavby mohou tvořit i jiné materiály. Kromě dřeva tak budovu tvoří především izolačními materiály, keramická či betonová krytina, ocelové spojovací prvky, speciální folie, obklady, nátěry aj. Základy stavby jsou zpravidla z betonu nebo zděné. CHARAKTERISTIKA
Běžné konstrukční systémy dřevěných staveb: -srubové a robené stavby; -hrázděné stavby; -Balloon-frame, Platform-Frame; -rámové stavby; -skeletové stavby; -stavby z masivního dřeva ROZDĚLENÍ
SRUBOVÉ A ROUBENÉ STAVBY • -vysoká řemeslná dovednost;-umělecké rohové spoje;-velká spotřeba dřeva;-speciální výběr dřeva;-pevné uspořádání půdorysu;
-nosná kostra může být oboustranně obložeba (podle tradičního vzoru je ale zvenku viditelná) -patrová výstavba; -především čisté spoje dřeva s čepy, zapuštěními a plátováním; -nosné dřevěné prvky vykazují větší a spíše čtvercové průřezy; -jednoduchá montáž HRÁZDĚNÉ STAVBY
-malá možnost předvýroby; -vysoká pracnost na staveništi; -budova je vyztužena plášti; -konstrukce je oboustranně obložena; -štíhlé, vysoké průřezy; -těsná vzdálenost sloupků SLOUPOVÉ STAVBY (Balloon-Frame, Platform-Frame)
-volnost architektonického řešení; -jednoduchý konstrukční systém; -opakující se detaily; -nosná kostra se skládá ze štíhlých, standardizovaných průřezů; -celkové vyztužení oplášťováním; -jednoduchá dostupnost materiálu; -rastrový rozměr 400 - 700 mm, přednostně 625 mm; -konstrukce oboustranně obložená; -krátká doba výstavby, jsou možné různé stupně předvýroby RÁMOVÉ STAVBY
Pět nejběžnějších typů konstrukcí:-sloup a dvojitý nosník; -dvojitý sloup a nosník;-nosníky uložené na sloupech;-sloup a přilehlý nosník;-vidlicový sloup Charakteristické znaky:-velká kompoziční volnost, variabilní řešení půdorysu;-nosný skelet a stěny ohraničující prostor zůstávají vzájemně nezávislé;-dřevěný skelet může být uvnitř nebo venku viditelný nebo také oboustranně zakrytý;-u stěnových, stropních a střešních prvků je možnost předvýroby SKELETOVÉ STAVBY
Příklady novodobých masivních staveb:-vrstvené masivní bloky;-skládané masivní bloky;-lepené masivní bloky Charakteristika: -nosná vrstva z masivní, plošně působící desky;-masivní podíl je nejméně 50% uzavřené nosné vrstvy;-účinný přenos vysokých zatížení;-vyztužení budovy se provádí plošnou nosnou konstrukcí;-příčně nebo křížově slepené systémy jsou vysoce rozměrově stabilní;-masivní dřevěné konstrukční prvky odebírají vlhkost ze vzduchu místnosti, tuto vážou a v suchých obdobích ji opět odevzdávají; STAVBY Z MASIVNÍHO DŘEVA
Životnost dřevostavby, která je dobře provedena a udržována, je takřka neskutečná. Dokladem toho jsou stavby v Japonsku ze 7. stol. n. l. Také u nás nalezneme stavby, které toho hodně pamatují. Patří k nim například Slezský dům (1803 – 1893). Hlavním předpokladem dlouhé trvanlivosti dřeva ve stavbě je, aby se jeho vlhkost trvale udržovala okolo 12 %, což je běžný stav u obydlených domů. ŽIVOTNOST
Jaký je podíl staveb na bázi dřeva na bytové výstavbě ? Německo 7%, Rakousko a Švýcarsko 10%, (z toho v Bavorsku 70%), Velká Británie – Anglie, Wales 15 %, Skotsko 50 %, Finsko, Norsko a Dánsko přes 60 %, USA 65 % Kanada 80 %, Česko 1%. Jaké je celkové využití dřeva ve stavebnictví? Kanada přes 80 %, Finsko, Švédsko, Norsko 70 %, USA 65 %, SRN a Rakousko 20 %, Česko méně než 3 %.
Myslíte si, že používáním dřeva na stavbu domů poškozujeme životní prostředí? Na výrobu hliněné cihly, jednoho kilogramu cementu, vápna, skla, betonu, oceli spotřebujeme mnohem více energie než na výrobu jednoho dřevěného trámu. Stavby ze dřeva jsou jediné plně obnovitelné tuzemské suroviny. V současnosti máme dvojnásobnou celkovou zásobu dřeva v lesích než za první republiky. Přitom míru využití dřeva ve stavebnictví máme horší než například Portugalsko, které je skoro bez lesů. Roční přírůstky dřeva v našich lesích jsou o jednu čtvrtinu vyšší než jeho plánovaná těžba.
Dřevo je hořlavé. Znamená to, že dům ze dřeva proto snadněji shoří? Dřevo jako každý materiál při určité teplotě opravdu hoří, ale podle technických norem jsou dřevěné konstrukce požárně odolné (evakuace až dodesítky minut). Zuhelnatělá povrchová vrstva vznikající při požáru na nosných prvcích (trámech) brání dalšímu ohoření. Oheň pronikne do zhruba dvou až třícentimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí čí zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku. Dalo by se říct, že dřevo hoří předvídatelným, spočitatelným, do určité míry řiditelným způsobem,ale ocelové konstrukce se zřítí naprosto náhle, neočekávaně a prakticky naráz. V USA jsou proto po 11. září v některých případech ocelové skelety budov dokonce chráněny dřevěnými obklady.
