Problematika alkoholu ve v iv
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 42

Problematika alkoholu ve výživě PowerPoint PPT Presentation


  • 60 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Problematika alkoholu ve výživě. Mgr. Lucie Hromádková. Alkohol - etanol. Vzniká kvašením cukrů Liposolubilní rozpouštědlo – snadno proniká lipidovou membránou dovnitř buňky → denaturace proteinové struktury → smrt buňky. Typy užívání alkoholu.

Download Presentation

Problematika alkoholu ve výživě

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Problematika alkoholu ve v iv

Problematika alkoholu ve viv

Mgr. Lucie Hromdkov


Alkohol etanol

Alkohol - etanol

  • Vznik kvaenm cukr

  • Liposolubiln rozpoutdlo snadno pronik lipidovou membrnou dovnit buky denaturace proteinov struktury smrt buky


Typy u v n alkoholu

Typy uvn alkoholu

  • Umrnn pit - pleitostn, sklenika k dobrmu jdlu, posezen s pteli

  • Flmov opjen velk nebezpe raz, autonehod (lid, kt. zanou s pitm v mladm vku, maj vt sklony k alkoholismu, ne lid, kt. zanou pt pozdji)

  • Alkoholov nvyk zpsobuje zdravotn a sociln problmy

  • Alkoholismus nemoc, siln

    zvislost na alkoholu (psychick

    i fyzick)


Problematika alkoholu ve v iv

  • Umrnn pit - neexistuje jednotn def. KOLIK je bezpen denn dvka alkoholu

  • zle na mnoha faktorech: genetika, zdravotn stav, pohlav, stavba tla, vk, rodinn historie


Obecn doporu en

Obecn doporuen

mui : max. 20g (2 jednotky) alkoholu /den

eny a osoby od 65 let: max. 10g (1 jednotku) alkoholu/den

1 jednotka: PIVO - 12 250 ml, 10 330 ml

VNO - 100 ml

DESTILTY- 25 ml


Postup alkoholu t lem

Postup alkoholu tlem

  • Spolknut aludek tenk stevo

    mozek krevn obh

    (srdce,ost. orgny)

    jtra detoxikace

    exkrece z tla

Jtra - detoxikace


Aludek a tenk st evo

aludek a tenk stevo

  • Na rozdl od jdla alkohol nevyaduje trven (mal molekuly alkoholu mou difundovat pmo pes stny aludku do krev. obhu)

  • Pokud je zaplnn jdlem dotkaj se molekuly alkoholu alude.stn mn vstebatelnost do krev.obhu (lovk se tak rychle neopije), zrove udruje alkohol v aludku dle a zpomaluje jeho postup do tenkho steva X zde u vstebatelnost alkoholu nen ovlivnna mnostvm natrveniny


J tra

Jtra

  • Alkoholdehydrogensa (ADH) rozkld 80% alkoholu

    - Mnostv ADH v jtrech ovlivuje jak rychle se alkohol rozlo(kdy do jater doraz vce alkoholuADH nen schopna ve najednou rozloitalkohol cirkuluje opt mozkem,jtry aj. orgny, dokud jej ADH nen schopna rozloit)

  • MEOS systm enzym cytochrom P450 10%

  • Zbylch 10% - vyloueno dechem, mo

    Pozn: Jtra= jedin orgn, kt. um rozloit tak velk mnostv alkoholu


Alkohol a v iva

Alkohol a viva

  • Ethanol poskytuje sice energii (1g = 7 kcal = 29,4 kJ),ale nem dnou vivovou hodnotu a navc ovlivuje metabolismus ostatnch ivin, vitamin, minerl.l. a vody

  • VODA alkohol v mozku sniuje produkci antidiuretickho hormonu ztrty vody mo (zrove ztrta minerl.l. Mn, P, Ca, Zn)


Alkohol a vitaminy

Alkohol a vitaminy

  • sekrece alude.kyselin a histaminu znt

  • Ve stev - absorpce vit.B1 , B6 ,foltu aj.

  • Deficit: thiamin, kys.listov, pyridoxin,vit. A, Vit D

  • Thiamin potebn pro rozklad alkoholu (tzn.m vc alkoholu,tm mus bt vc thiaminu) + nedostate.pjem jdla + porucha vstebvn vit.+ aktivace deficit vit.B1

    Wermicke-Korsakoffv syndrom postien pamti,mylen, motoric.funkc, paralza onch nerv


Problematika alkoholu ve v iv

Kyselina listov pi nadbytku alkoholu se organismus chov tak, jako by kys.listov byla v nadbytku a sna se j zbavit

- v jtrech zsoba k.listov jtra ji zanou vypoutt do krve koncentrace foltu v krvi odvod foltu z tla ledvinami + navc:

- absorpce k.listov ve stev

- aktivace

deficit: anmie, srden onemocnn, poruchy rstu, v thotenstv roztp neurln trubice, Ca kolorekta


Alkohol a miner ln l tky

Alkohol a minerln ltky

  • elezo alkohol me k nadbytku (hl. pi nadmrnm pit vna pjem Fe + sekrekce alude.kyselin absopce Fe ) i deficitu eleza

    - Nadbytek vede k postien jater, nedostatek ke krvcivosti GI

    deficit ostatnch minerl.l. - Mn, P, Ca, Zn

Mn, P, Ca, Zn)


Alkohol a gluk za

Alkohol a glukza

  • Riziko hypoglykmie u diabetik meziprodukty metabolismu alkoholu brzd glukoneogenezi + dn Glc per os (pokud se pije na lano) hypoglykemick kma

  • U pravidelnch konzument alkoholu riziko vzniku diabetu mellitu 2.typu


Dlouhodob n sledky alkoholu

Dlouhodob nsledky alkoholu

  • Alkohol se snadno a rychle vstebv do krev.obhu a pronik do bunk negativn ovlivuje adu orgn

    Zmny v metabolismu:

    zmna metabolismu AA syntzy protein,kt. zajiuj imunit.obranu obranyschopnost

    syntza TAG a HDL

    podpora sekrece kyselin interference s metabolismem mo.kyselin dna


J tra1

Jtra

  • Zrychlen syntza MK

    ztunn jater fibrza cirhza jater.selhn

    irreverzibiln

    reverzibiln (dostate.vivou,

    abstinenc)


Pohlavn syst m a t hotenstv

Pohlavn systm a thotenstv

  • U en: neplodnost, spontnn potraty

  • U mu: produkce testosteronu (sval.a kostn hmoty, imunitn zmny, reprodukn schopnosti)

  • U plodu: alkohol projde pes

    placentu bhem nkolika minut

    + plod nem dostate.vyvinut

    detoxikan mechanismy

    fetln alkoholov syndrom


Onkologick onemocn n

Onkologick onemocnn

  • Alkohol psob jako promotor karcinogeneze

  • Ca: dutiny stn, hltanu, jcnu, jater, rekta, plic, prsu


Ostatn dlouhodob n sledky alkoholu

Ostatn dlouhodob nsledky alkoholu:

  • DM 2.typu

  • Zntliv a vedov onemocnn aludku a tenkho steva

  • Neinfekn hepatitida

  • Onemocnn srdenho svalu

  • Psychick deprese, psychick onemocnn

  • Pokozen pamti a motoriky

  • Akn a vedy

  • Snen imunita

  • Malnutrice

  • Osteoporza

  • Nehody, razy


Alkohol a mo n pozitiva

Alkohol a mon pozitiva

1-2 j alkoholu/den*

  • me riziko KVO (k.t. u lid,kt.trp hypertenz, HDL) toto tvrzen nen pevn podloeno!!!

  • apetitu vhodn u starch a osob trpcch nechutenstvm

  • Pozitivn psoben na psychiku uvolnn, sociln konverzace

    * vt dvky naopak k.t. zvyuj a sniuj pjem potravy


A co v no

A co vno?

*Vysok obsah draslku, kt. k.t.

ale: alkohol ve vych dvkch k.t. zvyuje navc psob diureticky exkrece minerl.l. vetn K

( stejn mnostv K obs.hroznov va, kt.navc usnaduje resorpci minerl.l. a nenese s sebou vechny negativn vlivy alkoholu!)

*Obsahuje flavonoidy antioxidanty

ale: ale v porovnn s ost.potravinami(nap.cibule) vno obsahuje a dodv tlu mnohem men mnostv flavonoid


Z v r

Zvr:

  • Mon pozitiva umrnnho pit alkoholu jsou zanedbateln oproti mnohm negativnm dsledkm, kt.mohou nastat pi pravidelnm, anebo nadmrnm psunu alkohulu.


D kuji za pozornost

Dkuji za pozornost!


Nutri n problematika toxikoman

Nutrin problematika toxikoman


Definice z vislosti who

Definice zvislosti (WHO)

  • Zvislost je stav psychick nebo fyzick, vyplvajc z psoben inn ltky na organismus.

  • Tento stav je charakteristick zmnami chovn a dalmi reakcemi, zejmna neodolatelnou touhou, chorobnm baenm po opakovanm podvn psychotropn psobc ltky (craving)


Drogov z vislost podle americk psychiatrick spole nosti 1987

Drogov zvislost(podle Americk psychiatrick spolenosti,1987)

a) uvn ltky ve vtch mnostvch nebo dle, ne konzument pvodn zamlel

b) stl snaha nebo jeden i vce nespnch pokus o snen nebo ovldnut pouvn ltky

c) vt st dne je vnovna aktivit spojen se zskvnm ltky (v. krdee), s pijmnm ltky (nap. etz kouen) nebo s dosahovnm oekvanch ink ltky


Drogov z vislost podle americk psychiatrick spole nosti 19871

Drogov zvislost(podle Americk psychiatrick spolenosti,1987)

d) jsou pozorovny ast intoxikace nebo abstinenn pznaky v dob, kdy jsou plnny zodpovdn a nron pracovn koly v zamstnn, ve kole, doma; nebo kdy ltka svm akutnm inkem pedstavuje riziko pro souasn vkon pracovn innosti (nap. zen motorovho vozidla), a pesto se uv

e) konzument redukuje i zcela vypout dleit sociln pracovn nebo rekrean aktivity v souvislosti s uvnm ltky


Drogov z vislost podle americk psychiatrick spole nosti 19872

Drogov zvislost(podle Americk psychiatrick spolenosti,1987)

f) konzument nepetrit uv ltku navzdory znalostem o tom, e stl nebo opakujc se sociln, psychick i fyzick problmy jsou vyvolvny nebo provokovny jejm vlivem

g) zeteln tolerance - poteba vrazn se zvtujc dvky substance k dosaen doucho inku i vznamn slab inek pi uvn stejnho mnostv substance

h) charakteristick abstinenn pznaky

i) ltka je asto pouita ke zmrnn nebo k zbran vskytu abstinennch pznak.


Drogov z vislost

Drogov zvislost

  • Zvislost psychick zvltn ladn psychiky, kter nut jedince k periodickmu nebo soustavnmu povn ltky

  • Zvislost fyzick (somatick) adaptace organismu na uvanou ltku (ltka se stane nutnou soust metabolismu a jej vynechn pak vede ke vzniku abstinennch pznak)

  • Zvislost psychologick zvislost na form drogy, nikoliv na obsahu (pi dlouhodobm zneuvn nkterch ltek)


Stru n p ehled drog v r

Strun pehled drog v R


Stru n p ehled drog v r1

Strun pehled drog v R


Incidence l en ch u ivatel drog v roce 2008 pro st edo esk kraj

Incidence lench uivatel drog v roce 2008 (pro Stedoesk kraj)

  • celkem bylo nov evidovno 318 klient

  • (incidence27,6/100 000 obyvatel) => 214 mu a 104 en

  • prmrn vk: 23,6 let (24,6 let u mu, 21,7 let u en)

  • nejpostienj vkov skupina: 20- 24 let, ze kter bylo evidovno 114 (149,6/100 000 obyvatel), tj. 35,9 % ze vech uivatel.

  • nejni vk: 12 let (dvka, kouen marihuany)

  • nejvy vk: 51 let (mu, poit sedativ a hypnotik)


Prevalence l en ch u ivatel drog v roce 2008 pro st edo esk kraj

Prevalence lench uivatel drog v roce 2008(pro Stedoesk kraj)

  • 815 osob (70,9/100 000 obyvatel), toho ve vkov skupin 1539 let se jednalo o 781 osob (88,8/ 100 000 obyvatel)

  • Nejastji uvan droga: pervitin a ostatn stimulancia

  • Na druhm mst: heroin a ostatn opity

  • Na tetm mst: kanabinoidy


U v n drog

Uvn drog

  • Podle ZIS R vyzkouelo alespo jednou za ivot tvrdou nebo mkkou drogu 22,3 procenta populace


Nej ast ji u van drogy

Nejastji uvan drogy

  • Konopn

  • Marihuana (kvtenstv a lstky z konop)

  • Hai (pryskyice z konop)

  • Hlavn inn ltka: THC (delta -9- tetrahydrocannabinol)

  • Halucinogeny

  • Rostlinnho pvodu a z hub (nap. mezkalin, durman, psilocybin atd.)

  • ivoinho pvodu (nap. bufotenin)

  • Semisyntetick a syntetick (nap. LSD)


Nej ast ji u van drogy1

Nejastji uvan drogy

  • Stimulancia

  • Amfetamin

  • Pervitin tradin esk droga

  • Kokain

  • Extze (tanen drogy)

  • Ltka odvozen od amfetaminu zkratka MDMA (3,4-metylendioxy-N-metylmetamfetamin)

  • Opity

  • Morfium

  • Heroin

  • Braun

  • Kodein


Nutri n stav a stravovac n vyky toxikoman

nutrin stav a stravovac nvyky toxikoman

  • Rznorod, dle druhu drogy a mry zvislosti

  • ast vkyvy ( anorexie vs hyperfagie)

  • Priorita stravovn odsunuta do pozad hlavn je droga a penze

  • Pi dostatku penz snaha o sprvn stravovn (tepl jdlo, pravideln strava)

  • Pi nedostatku penz jdlo je na poslednm mst


Vliv drogy na stravov n

Vliv drogy na stravovn

  • Marihuana, tkav ltky zchvaty ravosti

  • Pervitin - anorektick inky

  • Heroin - v dob uvn vede k hladovn, hubnut a zven chuti na mln vrobky

  • pi odvykn: zven chu k jdlu, pibvn na vze

  • Stimulancia (amfetamin a kokain) potlauj navu (hyperaktivita) i chu k jdlu, abstinence drogy vede k nav, hyperfagii a depresm


U ivatel marihuany

Uivatel marihuany

  • Uivatel se povauj za labunky

  • Zven chu k jdlu, chu na sladk

  • Zven pvod energeticky vydatnch jdel (fast food)

  • Nadmrn pjem sladidel, tuk a olej

  • Zven pjem kyseliny linolov

  • Tm denn konzumace alkoholu


U ivatel marihuany1

Uivatel marihuany

  • Ni pjem blkovin ivoinho pvodu

  • Ni pjem vitaminu A, vitaminu B1

  • Nedostaten pjem vitaminu C

  • Neuvaj vitaminov suplementa

  • Nedostaten pjem obilovin, zeleniny, ovoce, mlnch vrobk


Problematika alkoholu ve v iv

  • Obecn se mezi uivateli neleglnch drog vyskytuje ada jedinc s nzkm BMI, PE malnutric a s deficitem zkladnch ivin a dalch nutrient

  • Co nemus bt ale dsledek pouze nedostaten vivy

  • Me se jednat tak o inek drogy, ptomn infekce (HIV), malabsorpce, zven bazln energetick vdej i zvenou fyzickou aktivitu

Forrester, J.E. Nutritional alterations in drug abusers with and without HIV, 2006 http://www.scipub.org/fulltext/ajid/ajid23180-183.pdf


Nikotin alkaloid tab kovn ku

Nikotin alkaloid tabkovnku

  • Zvyuje bdlost a schopnost soustedit se, sniuje chu k jdlu

  • Pi odvykn projevy neklidu, zkosti, nespavosti a zven chuti k jdlu (zejmna na sladk)


Problematika alkoholu ve v iv

erpno z pednek Mgr. Ivy Dvokov a Bc. Kateiny Prakov


  • Login