Problematika alkoholu ve v iv
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 42

Problematika alkoholu ve výživě PowerPoint PPT Presentation


  • 72 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Problematika alkoholu ve výživě. Mgr. Lucie Hromádková. Alkohol - etanol. Vzniká kvašením cukrů Liposolubilní rozpouštědlo – snadno proniká lipidovou membránou dovnitř buňky → denaturace proteinové struktury → smrt buňky. Typy užívání alkoholu.

Download Presentation

Problematika alkoholu ve výživě

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Problematika alkoholu ve viv

Mgr. Lucie Hromdkov


Alkohol - etanol

  • Vznik kvaenm cukr

  • Liposolubiln rozpoutdlo snadno pronik lipidovou membrnou dovnit buky denaturace proteinov struktury smrt buky


Typy uvn alkoholu

  • Umrnn pit - pleitostn, sklenika k dobrmu jdlu, posezen s pteli

  • Flmov opjen velk nebezpe raz, autonehod (lid, kt. zanou s pitm v mladm vku, maj vt sklony k alkoholismu, ne lid, kt. zanou pt pozdji)

  • Alkoholov nvyk zpsobuje zdravotn a sociln problmy

  • Alkoholismus nemoc, siln

    zvislost na alkoholu (psychick

    i fyzick)


  • Umrnn pit - neexistuje jednotn def. KOLIK je bezpen denn dvka alkoholu

  • zle na mnoha faktorech: genetika, zdravotn stav, pohlav, stavba tla, vk, rodinn historie


Obecn doporuen

mui : max. 20g (2 jednotky) alkoholu /den

eny a osoby od 65 let: max. 10g (1 jednotku) alkoholu/den

1 jednotka: PIVO - 12 250 ml, 10 330 ml

VNO - 100 ml

DESTILTY- 25 ml


Postup alkoholu tlem

  • Spolknut aludek tenk stevo

    mozek krevn obh

    (srdce,ost. orgny)

    jtra detoxikace

    exkrece z tla

Jtra - detoxikace


aludek a tenk stevo

  • Na rozdl od jdla alkohol nevyaduje trven (mal molekuly alkoholu mou difundovat pmo pes stny aludku do krev. obhu)

  • Pokud je zaplnn jdlem dotkaj se molekuly alkoholu alude.stn mn vstebatelnost do krev.obhu (lovk se tak rychle neopije), zrove udruje alkohol v aludku dle a zpomaluje jeho postup do tenkho steva X zde u vstebatelnost alkoholu nen ovlivnna mnostvm natrveniny


Jtra

  • Alkoholdehydrogensa (ADH) rozkld 80% alkoholu

    - Mnostv ADH v jtrech ovlivuje jak rychle se alkohol rozlo(kdy do jater doraz vce alkoholuADH nen schopna ve najednou rozloitalkohol cirkuluje opt mozkem,jtry aj. orgny, dokud jej ADH nen schopna rozloit)

  • MEOS systm enzym cytochrom P450 10%

  • Zbylch 10% - vyloueno dechem, mo

    Pozn: Jtra= jedin orgn, kt. um rozloit tak velk mnostv alkoholu


Alkohol a viva

  • Ethanol poskytuje sice energii (1g = 7 kcal = 29,4 kJ),ale nem dnou vivovou hodnotu a navc ovlivuje metabolismus ostatnch ivin, vitamin, minerl.l. a vody

  • VODA alkohol v mozku sniuje produkci antidiuretickho hormonu ztrty vody mo (zrove ztrta minerl.l. Mn, P, Ca, Zn)


Alkohol a vitaminy

  • sekrece alude.kyselin a histaminu znt

  • Ve stev - absorpce vit.B1 , B6 ,foltu aj.

  • Deficit: thiamin, kys.listov, pyridoxin,vit. A, Vit D

  • Thiamin potebn pro rozklad alkoholu (tzn.m vc alkoholu,tm mus bt vc thiaminu) + nedostate.pjem jdla + porucha vstebvn vit.+ aktivace deficit vit.B1

    Wermicke-Korsakoffv syndrom postien pamti,mylen, motoric.funkc, paralza onch nerv


Kyselina listov pi nadbytku alkoholu se organismus chov tak, jako by kys.listov byla v nadbytku a sna se j zbavit

- v jtrech zsoba k.listov jtra ji zanou vypoutt do krve koncentrace foltu v krvi odvod foltu z tla ledvinami + navc:

- absorpce k.listov ve stev

- aktivace

deficit: anmie, srden onemocnn, poruchy rstu, v thotenstv roztp neurln trubice, Ca kolorekta


Alkohol a minerln ltky

  • elezo alkohol me k nadbytku (hl. pi nadmrnm pit vna pjem Fe + sekrekce alude.kyselin absopce Fe ) i deficitu eleza

    - Nadbytek vede k postien jater, nedostatek ke krvcivosti GI

    deficit ostatnch minerl.l. - Mn, P, Ca, Zn

Mn, P, Ca, Zn)


Alkohol a glukza

  • Riziko hypoglykmie u diabetik meziprodukty metabolismu alkoholu brzd glukoneogenezi + dn Glc per os (pokud se pije na lano) hypoglykemick kma

  • U pravidelnch konzument alkoholu riziko vzniku diabetu mellitu 2.typu


Dlouhodob nsledky alkoholu

  • Alkohol se snadno a rychle vstebv do krev.obhu a pronik do bunk negativn ovlivuje adu orgn

    Zmny v metabolismu:

    zmna metabolismu AA syntzy protein,kt. zajiuj imunit.obranu obranyschopnost

    syntza TAG a HDL

    podpora sekrece kyselin interference s metabolismem mo.kyselin dna


Jtra

  • Zrychlen syntza MK

    ztunn jater fibrza cirhza jater.selhn

    irreverzibiln

    reverzibiln (dostate.vivou,

    abstinenc)


Pohlavn systm a thotenstv

  • U en: neplodnost, spontnn potraty

  • U mu: produkce testosteronu (sval.a kostn hmoty, imunitn zmny, reprodukn schopnosti)

  • U plodu: alkohol projde pes

    placentu bhem nkolika minut

    + plod nem dostate.vyvinut

    detoxikan mechanismy

    fetln alkoholov syndrom


Onkologick onemocnn

  • Alkohol psob jako promotor karcinogeneze

  • Ca: dutiny stn, hltanu, jcnu, jater, rekta, plic, prsu


Ostatn dlouhodob nsledky alkoholu:

  • DM 2.typu

  • Zntliv a vedov onemocnn aludku a tenkho steva

  • Neinfekn hepatitida

  • Onemocnn srdenho svalu

  • Psychick deprese, psychick onemocnn

  • Pokozen pamti a motoriky

  • Akn a vedy

  • Snen imunita

  • Malnutrice

  • Osteoporza

  • Nehody, razy


Alkohol a mon pozitiva

1-2 j alkoholu/den*

  • me riziko KVO (k.t. u lid,kt.trp hypertenz, HDL) toto tvrzen nen pevn podloeno!!!

  • apetitu vhodn u starch a osob trpcch nechutenstvm

  • Pozitivn psoben na psychiku uvolnn, sociln konverzace

    * vt dvky naopak k.t. zvyuj a sniuj pjem potravy


A co vno?

*Vysok obsah draslku, kt. k.t.

ale: alkohol ve vych dvkch k.t. zvyuje navc psob diureticky exkrece minerl.l. vetn K

( stejn mnostv K obs.hroznov va, kt.navc usnaduje resorpci minerl.l. a nenese s sebou vechny negativn vlivy alkoholu!)

*Obsahuje flavonoidy antioxidanty

ale: ale v porovnn s ost.potravinami(nap.cibule) vno obsahuje a dodv tlu mnohem men mnostv flavonoid


Zvr:

  • Mon pozitiva umrnnho pit alkoholu jsou zanedbateln oproti mnohm negativnm dsledkm, kt.mohou nastat pi pravidelnm, anebo nadmrnm psunu alkohulu.


Dkuji za pozornost!


Nutrin problematika toxikoman


Definice zvislosti (WHO)

  • Zvislost je stav psychick nebo fyzick, vyplvajc z psoben inn ltky na organismus.

  • Tento stav je charakteristick zmnami chovn a dalmi reakcemi, zejmna neodolatelnou touhou, chorobnm baenm po opakovanm podvn psychotropn psobc ltky (craving)


Drogov zvislost(podle Americk psychiatrick spolenosti,1987)

a) uvn ltky ve vtch mnostvch nebo dle, ne konzument pvodn zamlel

b) stl snaha nebo jeden i vce nespnch pokus o snen nebo ovldnut pouvn ltky

c) vt st dne je vnovna aktivit spojen se zskvnm ltky (v. krdee), s pijmnm ltky (nap. etz kouen) nebo s dosahovnm oekvanch ink ltky


Drogov zvislost(podle Americk psychiatrick spolenosti,1987)

d) jsou pozorovny ast intoxikace nebo abstinenn pznaky v dob, kdy jsou plnny zodpovdn a nron pracovn koly v zamstnn, ve kole, doma; nebo kdy ltka svm akutnm inkem pedstavuje riziko pro souasn vkon pracovn innosti (nap. zen motorovho vozidla), a pesto se uv

e) konzument redukuje i zcela vypout dleit sociln pracovn nebo rekrean aktivity v souvislosti s uvnm ltky


Drogov zvislost(podle Americk psychiatrick spolenosti,1987)

f) konzument nepetrit uv ltku navzdory znalostem o tom, e stl nebo opakujc se sociln, psychick i fyzick problmy jsou vyvolvny nebo provokovny jejm vlivem

g) zeteln tolerance - poteba vrazn se zvtujc dvky substance k dosaen doucho inku i vznamn slab inek pi uvn stejnho mnostv substance

h) charakteristick abstinenn pznaky

i) ltka je asto pouita ke zmrnn nebo k zbran vskytu abstinennch pznak.


Drogov zvislost

  • Zvislost psychick zvltn ladn psychiky, kter nut jedince k periodickmu nebo soustavnmu povn ltky

  • Zvislost fyzick (somatick) adaptace organismu na uvanou ltku (ltka se stane nutnou soust metabolismu a jej vynechn pak vede ke vzniku abstinennch pznak)

  • Zvislost psychologick zvislost na form drogy, nikoliv na obsahu (pi dlouhodobm zneuvn nkterch ltek)


Strun pehled drog v R


Strun pehled drog v R


Incidence lench uivatel drog v roce 2008 (pro Stedoesk kraj)

  • celkem bylo nov evidovno 318 klient

  • (incidence27,6/100 000 obyvatel) => 214 mu a 104 en

  • prmrn vk: 23,6 let (24,6 let u mu, 21,7 let u en)

  • nejpostienj vkov skupina: 20- 24 let, ze kter bylo evidovno 114 (149,6/100 000 obyvatel), tj. 35,9 % ze vech uivatel.

  • nejni vk: 12 let (dvka, kouen marihuany)

  • nejvy vk: 51 let (mu, poit sedativ a hypnotik)


Prevalence lench uivatel drog v roce 2008(pro Stedoesk kraj)

  • 815 osob (70,9/100 000 obyvatel), toho ve vkov skupin 1539 let se jednalo o 781 osob (88,8/ 100 000 obyvatel)

  • Nejastji uvan droga: pervitin a ostatn stimulancia

  • Na druhm mst: heroin a ostatn opity

  • Na tetm mst: kanabinoidy


Uvn drog

  • Podle ZIS R vyzkouelo alespo jednou za ivot tvrdou nebo mkkou drogu 22,3 procenta populace


Nejastji uvan drogy

  • Konopn

  • Marihuana (kvtenstv a lstky z konop)

  • Hai (pryskyice z konop)

  • Hlavn inn ltka: THC (delta -9- tetrahydrocannabinol)

  • Halucinogeny

  • Rostlinnho pvodu a z hub (nap. mezkalin, durman, psilocybin atd.)

  • ivoinho pvodu (nap. bufotenin)

  • Semisyntetick a syntetick (nap. LSD)


Nejastji uvan drogy

  • Stimulancia

  • Amfetamin

  • Pervitin tradin esk droga

  • Kokain

  • Extze (tanen drogy)

  • Ltka odvozen od amfetaminu zkratka MDMA (3,4-metylendioxy-N-metylmetamfetamin)

  • Opity

  • Morfium

  • Heroin

  • Braun

  • Kodein


nutrin stav a stravovac nvyky toxikoman

  • Rznorod, dle druhu drogy a mry zvislosti

  • ast vkyvy ( anorexie vs hyperfagie)

  • Priorita stravovn odsunuta do pozad hlavn je droga a penze

  • Pi dostatku penz snaha o sprvn stravovn (tepl jdlo, pravideln strava)

  • Pi nedostatku penz jdlo je na poslednm mst


Vliv drogy na stravovn

  • Marihuana, tkav ltky zchvaty ravosti

  • Pervitin - anorektick inky

  • Heroin - v dob uvn vede k hladovn, hubnut a zven chuti na mln vrobky

  • pi odvykn: zven chu k jdlu, pibvn na vze

  • Stimulancia (amfetamin a kokain) potlauj navu (hyperaktivita) i chu k jdlu, abstinence drogy vede k nav, hyperfagii a depresm


Uivatel marihuany

  • Uivatel se povauj za labunky

  • Zven chu k jdlu, chu na sladk

  • Zven pvod energeticky vydatnch jdel (fast food)

  • Nadmrn pjem sladidel, tuk a olej

  • Zven pjem kyseliny linolov

  • Tm denn konzumace alkoholu


Uivatel marihuany

  • Ni pjem blkovin ivoinho pvodu

  • Ni pjem vitaminu A, vitaminu B1

  • Nedostaten pjem vitaminu C

  • Neuvaj vitaminov suplementa

  • Nedostaten pjem obilovin, zeleniny, ovoce, mlnch vrobk


  • Obecn se mezi uivateli neleglnch drog vyskytuje ada jedinc s nzkm BMI, PE malnutric a s deficitem zkladnch ivin a dalch nutrient

  • Co nemus bt ale dsledek pouze nedostaten vivy

  • Me se jednat tak o inek drogy, ptomn infekce (HIV), malabsorpce, zven bazln energetick vdej i zvenou fyzickou aktivitu

Forrester, J.E. Nutritional alterations in drug abusers with and without HIV, 2006 http://www.scipub.org/fulltext/ajid/ajid23180-183.pdf


Nikotin alkaloid tabkovnku

  • Zvyuje bdlost a schopnost soustedit se, sniuje chu k jdlu

  • Pi odvykn projevy neklidu, zkosti, nespavosti a zven chuti k jdlu (zejmna na sladk)


erpno z pednek Mgr. Ivy Dvokov a Bc. Kateiny Prakov


  • Login