1 / 76

MIKROKLIMA Tepelná zátěž

MIKROKLIMA Tepelná zátěž. Ing . Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz. Vnitřní prostředí staveb. je definováno hodnotami fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů.

abel-oliver
Download Presentation

MIKROKLIMA Tepelná zátěž

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. MIKROKLIMATepelná zátěž Ing.Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz Kurz Základy pracovního lékařství 15.2.2014

  2. Vnitřní prostředí staveb je definováno hodnotami fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů. HYGIENICKÉ POŽADAVKY JSOU MADŘAZENÉ HLEDISKŮM ÚSPOR ENERGIE !!!!!

  3. Tepelné podmínkymají mnohem větší vliv na subjektivní pocit pohodyčlověka, míru odpočinku i skutečnou produktivitu práce než nežádoucí škodliviny či obtěžující hluk.

  4. Individuální vnímavost tepelného stavu prostředí ČSN EN 7730 ještě přípustné optimální

  5. MIKROKLIMATICKÉ PARAMETRYovlivňující vztah „prostředí – člověk“ • teploty vzduchu • vlhkost vzduchu • rychlost proudění vzduchu • barometrický tlak

  6. Tepelná pohoda je stav rovnováhy mezi subjektem a interiérem bez zatěžování termoregulačního systému organismu, tedy stav, při němž je zachována rovnováha metabolického tepelného toku a toku tepla odváděného z tělapři optimálních hodnotách fyziologických parametrů.

  7. Tepelná pohoda závisí na: • metabolické produkci organismu, tepelně-izolačních vlastnostech oděvu vnitřních • zdrojích tepla vnějších způsobu vytápění větrání • individuální vnímavosti zdravotní stav, věk, pohlaví …….

  8. Rovnice tepelné rovnováhyQM = Qk + Qv + Qr + Qd + Qo ± Qa Qo Qk Qr Qd Qv

  9. Mikroklima • Optimální • Přípustné • Dlouhodobě přípustné • Krátkodobě přípustné

  10. Pracovní prostředí Operativní teplota to (°C) Výsledná teplota tg (°C) Teplota vzduchu ta (°C) Stereoteplota tst (°C) Relativní vlhkost rh (%) Rychlost proudění vzduchu va (m.s-1) Korigovaná tep. tkor (°C) Dotyková teplota tp (°C) Pobytové prostory - - - - - Výsledná teplota tg (°C) Teplota vzduchu ta (°C) _ _ _ _ Relativní vlhkost rh (%) Rychlost proudění vzduchu va (m.s-1) Mikroklimatické parametry vnitřního prostředí

  11. Teplota vzduchu ta (°C) Teplota v okolí lidského těla měřená jakýmkoli teplotním čidlem.

  12. Výsledná teplota kulového teploměru tg (°C) je teplota v okolí lidského těla měřená kulovým teploměrem, která zahrnuje vliv současnéhopůsobení teploty vzduchu, teploty okolních ploch a rychlosti proudění vzduchu. Operativní teplota to (°C)

  13. Operativní teplota to (°C) je rovnoměrná teplota uzavřené černé plochy, uvnitř které by člověk sdílel sáláním a prouděním stejně tepla jako v prostředí skutečném A = 0,75 . v 0,16

  14. Při rychlostech proudění vzduchu menších než 0,2 m.s-1 lze nahradit operativní teplotu výslednou teplotou kulového teploměru tg (°C). Při jiných rychlostech proudění va (m.s-1) lze střední radiační teplotu tr (°C) pro výpočet operativní teploty to (°C) stanovit ze vztahů:

  15. to = Ata + (1 – A) tr tr = [(tg + 273)4 + 2,9 . 108. va0,6( tg- ta)] 1/4– 273 tg je výsledná teplota kulového teploměru o průměru 0,10 m (Vernon-Jokl)tr = [(tg + 273)4 + 2,5 . 108 . va0,6 (tg - ta)] 1/4– 273 tg je výsledná teplota kulového tep. o průměru 0,15 m (Vernon) ta - teplota vzduchu (°C) va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1)

  16. Příklad MKL parametrů v horkém provozu 3. stupeň zátěže – významná míra zdravotního rizika

  17. Stereoteplota tst[°C]směrová radiační teplota měřená kulovým stereoteploměrem,která charakterizuje radiační účinek okolních plochve sledovaném prostorovém úhlustereoteploměr - umožňuje vyhodnotit všesměrové působení sálání a proudění a jeho nerovnoměrnosti v prostoru

  18. Povrchová teplota ts (°C)teplota naměřená na povrchu těles a stavebních konstrukcí teplota podlahy

  19. Korigovaná teplotatkorig (°C)je teplota vzduchu snížená vlivem proudění vzduchu, která se užívá např. při hodnocení účinku větru na člověka na venkovních pracovištích.

  20. Korigovaná teplotaKorekce teploty účinkem proudění vzduchu 65 km/h

  21. Na pocitu tepelné pohody se kromě teplot podílí i další mikroklimatické faktory – vlhkost vzduchurychlost proudění vzduchu(ovlivňuje tok škodlivin v prostředí)

  22. Pohoda prostředí v závislosti na vlhkosti vzduchu

  23. Růst mikroorganismů v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu

  24. Důsledek nedostatečného větrání P L Í S N Ě

  25. Rychlost proudění vzduchu va (m.s-1)je veličina charakterizující pohyb vzduchu v prostoru, je určená svojí velikostí a směrem proudění.

  26. Rychlost proudění vzduchudo0,1 – 0,2 (0,3) m.s-1 vysoká nízká

  27. Rozhodující parametry nuceného přívodu vzduchumnožství vzduchu – distribuce vzduchuvzhledem k toku škodlivin a uspořádání pracovního místa Ověření - kouřová zkouška

  28. tkor rh ta Δtg va Δtr tg,tr (to) tst rh tp

  29. Podmínky měření MKL Volba míst měření je závislá na činnostia pohybu osob, doporučené výšky umístění snímacích čidel jsou uvedenypro úroveň hlavy, břicha a kotníků člověka

  30. Počet měřicích míst z hlediska vertikálního rozložení mikroklimatických parametrů V homogenním prostředí stačíjedno místo měření v prostoru ve výšce břicha stojící nebo sedící osoby. Jako homogenní prostředí lze označit takové prostředí, kde jsou v daném okamžiku odchylky jednotlivých mikroklimatických veličin měřených v doporučených výškách hlava-břicho-kotníky od jejich střední hodnoty menší než ± 5 %.

  31. V prostředí heterogennímse musí měřit na několika místech v prostoru a ve všech třech výškách

  32. Počet měřicích míst z hlediska horizontálního rozložení mikroklimatických parametrůnebo změny činností zaměstnance je závislý na tom, jak se mění mikroklimatické veličiny v blízkosti pohybující se osoby v průběhu dne. stacionární - nestacionární prostředí

  33. V prokazatelně stacionárnímprostředí, tj. kde jsou v průběhu dne odchylky jednotlivých mikroklimatických veličin od jejich střední hodnoty menší než ± 5 %, stačí měřit dvě hodiny s pravidelnými půlhodinovými odečty jednotlivých veličin (respektovat dobu ustálení čidel).

  34. Pokud je prostředínestacionární,nebo pokud se osoba pohybuje na různých místech, musí se mikroklimatické veličiny sledovat tak, aby doba měření umožnila popsat měnící se mikro-klimatické parametry během celé směny nebo doby pobytu osoby. Obvykle postačí měřit v případě osmihodinové směny 6 hodin s  odečty veličin nejdéle v hodinových intervalech, optimálně v půlhodinových intervalech.

  35. Pomocí průměrných hodnot teplot za celou směnu, a to: 1)ve stacionárním prostředí vždy Přípustné tepelné podmínky nebo dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce se hodnotí:

  36. 2)V prostředí nestacionárnímtehdy, jestliže se naměřené hodnoty po dobu trvání celé směny pohybují v rozsahu hodnot přípustných, nebo hodnot neznamenajících pro danou třídu práce omezení pracovní doby, nebo se pohybují v intervalu {časově vážený nebo aritmetický průměr ± 20 %}.

  37. Př.:jestliže se zaměstnanec pohybuje 3 hodza směnu v prostředí s výslednou teplotou40 °Cazbyteksměny ve 20 °C,nelze z těchto hodnot udělat časově vážený ani aritmetický průměr,ale je třeba hodnotit oba teplotní intervaly samostatně a dobu překročení přípustných teplotních podmínek je třeba porovnat s dlouhodobě a krátkodobě přípustnou dobou práce za těchto podmínek.

  38. Vlhkost vzduchu rh (%) Používanými přístroji jsou • psychrometry, kde se hodnota relativní vlhkosti získá z psychro-metrické tabulky nebo diagramu na základě změřené suché teploty taa mokré teploty tw nuceně větraného mokrého teploměru • kapacitní vlhkoměry – na hodnotu vlhkosti se převádí kolísání elektrické kapacity čidla

  39. hygrometry, tj. vlhkoměry založené na prodloužení nebo deformaci organického materiálu, např. blánové a vlasové. Tyto vlhkoměry se musí často kalibrovat a před měřením vždy provést „regeneraci“ organického materiálu (čidlo zabalit do vlhkého materiálu). Požadovaná přesnost pro rozsah měření 30 – 70 % rh je ± 5 %.

  40. Teplota rosného bodu td (°C) je teplota, při níž dochází korosování povrchů, tzn. vlhký vzduch je ochlazen až na teplotu, při níž se dosáhne stavu sytosti (relativní vlhkost je 100%). Stanoví se z teploty a vlhkosti vzduchu z psychrometrického diagramu nebo výpočtem.

  41. Rychlosti proudění vzduchu Rychlost proudění vzduchu v prostoruje nutno měřit metodami, které umožňují stanovit s dostatečnou přesností nízké rychlosti proudění 0,02 až 0,5 m.s-1.a v určitém časovém intervalu – minimálně 1 min.

  42. K měření rychlosti proudění vzduchu se nejčastěji používají:-všesměrová čidla,např. anemometr se zahřívanou kuličkou, termistorový anemometr, laserový Dopplerův anemometr, ultrazvukový anemometr-směrová čidla,např. lopatkové anemometry, anemometr se žhaveným vláknemPožadovaná přesnost měření ± 0,1 m.s-1,vhodná přesnost ± 0,05 m.s-1(0,01 ?)

  43. Lopatkový anemometr Termoanemometr(žhavená kulička, vlákno) 0,4 až 30 m/s 0,1 až 25 m/s teplota 0 až 50 °C rozlišení 0,01 m/s

  44. Kalibrace přístrojů Všechny používané nejsou stanovena měřidla, přesto musí mít platnou kalibraci provedenou akreditovanou kalibrační laboratoří.

  45. č. 350/2012 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,v platném zněníč. 262/2006 Sb., zákoník práce č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, ve znění zákona č.13/2002 Sb. …. chemický, o odpadech, o léčivech …. ZÁKONY

  46. Prováděcí předpisy k zákonům … (MZ ČR) • NV č. 93/2012 Sb., kterým se mění NV č. 361/2007 Sb. pracovní prostředí; NV č. 9/2013 Sb., kterým se mění … • Vyhláška č. 137/2004 Sb.– stravováníve znění vyhlášky č. 602/2006 Sb. • Vyhláška č. 410/2005 Sb.- školstvíve znění vyhlášky č.343/2009 Sb. • Vyhláška č. 238/2011 Sb.– bazény • Vyhláška č. 6/2003 Sb.– pobytové prostory

  47. NV č. 272/2011 Sb. – o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací • NV č. 106/2010 Sb., kterým se mění NV č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením • Vyhláška č. 107/2013 Sb. – kategorizace prací

  48. MMR Vyhláška č. 268/2009 Sb. – stavební vyhláška, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. • MZ + MZe Vyhláška č. 84/2008 Sb.– o správné lékárenské praxi …….. • NV č. 101/2005 Sb. – o podrob. požadavcích na pracoviště • SÚJBVyhláška č. 307/2002 Sb., č. 499/2005 Sb.– o radiační ochraně • ………..

  49. Platné předpisy stanovující limity pro jednotlivé faktory vnitřního prostředí+požadavky na větrání NV č. 9/2013 Sb., č. 93/2012 Sb., č. 68/2010 Sb., č. 361/2007 Sb.

  50. Hodnocení MKL Pracovní prostředí NV č. 361/2007 Sb. ve znění NV č. 93/2012 Sb.

More Related